Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Edward + Bella = Velmi dobrá kombinace 3. - 2. část

04.02.2010 (12:30) • EvaBella • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1360×

3. Kapitola - Nákupy s Alicí

2. část

Přijely jsme před obchodní dům a zamířily do garáže. Tak jsme zaparkovaly a vydaly jsme se ke klukům.

Já šla k Edwardovi a Alice ta pro změnu k Jazzovi...

To se nám bráška, ale pěkně vybarvil.

„Ahoj. Stýskalo se mi,“ řekla jsem tak, aby to Alice a Jazz neslyšeli.

„Mě taky,“ odpověděl Edward a potom se na mě usmál. Vydali jsme se tedy do obchodů. Nebude to na chvilku. Podle toho, co mi Edward říkal, tak je Alice shopoholik. To nebude lehký... Jakmile jsme vešli do prvního obchodu, tak mě Alice narvala do kabinky a začala mi házet kopy oblečení. Asi po hodině, co jsem byla zavřená v kabince, jsem mohla vylézt. Z těch kop oblečení mi Alice vybrala skoro všechno. Ale mě se líbilo jen pár kousků, třeba černé triko, nebo taky jedno fialové a některé kousky bych si na sebe v životě nevzala třeba tohle tílko...
Šli jsme asi už posté k autům s mnoha taškami.

„Alice, proboha! Kolik těch tašek je tvých?“ zeptala jsem se, protože jsme každý nesli, aspoň deset tašek.

„No asi půlka. Proč?“ zeptala se a věnovala mi úsměv. Pokusila jsem se taky usmát, ale vyšel s toho jenom škleb. Jí to, ale radost z nakupování nezkazilo. Co by asi mohlo? Vždyť nakupuje! To je pro ni asi ten nejoblíbenější koníček.

„A čí je ten zbytek?“ zeptala jsem se s obavami v hlase a bála se nejhoršího.

„No přece tvoje! Koho jiného?“ řekla mi a mně klesla brada až ke kolenům. Kam to dám?

„Á, Bells, s šatnou si nic nedělej, něco si necháš u nás, a já ti ten tvůj šatník trošku proberu,“ řekla klidným hlasem, akorát mně zarazila ta část "něco si necháš u nás" tomu opravdu nerozumím.

„Jak to myslíš u vás?“ zeptala jsem se, protože jsem vůbec nic nechápala.

„Neptej se. Však sama uvidíš,“ řekla a usmála se na mě. Tak teď už vůbec nevím, co si mám myslet!

„No jasně...“ řekla jsem potichu, jen tak pro sebe.

„Škoda, za dvě hodiny už zavírají...“ řekla smutným tónem.

„Super!“ zaradovala jsme se potichu, ale Alice to slyšela.

„Hele! To není moc dobrý. Vždyť nás ještě čeká jeden obchod! Jak to stihneme?“ řekla rozzlobeným hlasem.

„Jasně! Jasně! Už mlčím!“ řekla jsem a naložila tašky do auta. A teď zbývala, už jen poslední věc. Přišla jsem k Edwardovi a řekla mu:

„Víš, kam jdeme teď?“ zeptala jsem se a šibalsky se usmála.

„Hm... To by mě celkem zajímalo. Kam?!“ zeptal se s očekáváním. Ale, už to určitě věděl.

„Poslední obchod, který nás čeká je...“ řekla jsem a táhla ho naproti poslednímu obchodu s prádlem „...támhle ten!“ Ukázala jsem na obchod se spodním prádlem. Podívala jsem se na něj a viděla, jak mu tmavnou oči. Jen se usmál a už mě táhnul do obchodu.

„A teď budu vybírat já, co ty na to?“ zeptal se a čekal, co odpovím.

„No dobře, ale nesmí to být nic strašnýho!“ řekla jsem a usmála se. On mě políbil a řekl: „Neboj. Vyberu jen to, co se mi bude líbit.“ A pak už mě chytil za ruku a tahal do kabinky, po cestě vzal nějaké ty *extra* kousky. Jak jinak. A i se mnou vešel do kabinky, podal mi korzet podívala jsem se na to a...

„Ty si myslíš, že tohle budu nosit?“ zalapala jsem po dechu a nevěřícně se na Edwarda podívala.

„Tak si to aspoň zkus. A uvidíš,“ škemral a čekal, co mu odpovím.

„No tak dobře, ale jen kvůli tobě,“ řekla jsem a začala se svlékat, jakmile jsem byla jenom v podprsence, tak se na mě přilepil a začal mě líbat. Že mě to nenapadlo hned.

„Pokud toho nenecháš, tak si to neobleču!“ pohrozila jsem Edwardovi a ten se odtáhnul.

„Ach jo...“ řekl skleslým hlasem. Tak jsem si to oblékla, podívala jsem se na sebe a uznala, že to vážně není špatný.

„No, není to tak hrozné, jak jsem si myslela,“ řekla jsem a věděla, na co myslí.

„Jo, jsi v tom krásná, ale bez toho ti to sluší víc,“ řekl mi a políbil mě. Potom jsem si to sundala a oblékla se. Vyšla jsem z kabinky a Edward šel hned za mnou.

„No. Teď si na sebe musím vybrat něco praktického,“ řekla jsem a vydala se k jednomu z regálů.

„Tobě se nelíbí, co jsem ti vybral?“ zeptal se mě Edward a udělal smutný obličej.

„No jasně že líbí, ale potřebuji i normální prádlo. Mám totiž i trička, pod kterými by ten korzet byl vidět. A nechci vědět, jak by na to zareagoval Newton!“ řekla jsme a nad tou představou se otřepala.

„Aha! Já bych toho Mikea...‘‘ Radši to nedořekl, ale slyšela jsem tiché vrčení. „Co bys ho?“ Musela jsem se zeptat.

„Ty víš. Třeba uškrtil!“ řekl a podíval se na mě.

„To by mi nevadilo,“ řekla jsem a dál vybírala. Jakmile jsem si vybrala, šla jsem zaplatit. Alice už čekala s Jazzem u auta.

„Kde jste byli proboha?! Čekáme tady minimálně 10 minut!“ začal hned Jazz vyšilovat.

„Hele! 10 minut z věčnosti je nic! Tak se uklidni,“ řekla jsem mu a on už se nadechoval, že odpoví, ale Alice byla rychlejší a vložila se do toho:

„Takže, teď jedeme k vám a já ti udělám něco s tou skříní. Potom pojedu s Jazzem k nám. Co ty nato?“ Jak jinak. Nechtěla, ať se pohádáme. Což se u nás stávalo dost často i kvůli maličkostem.

„Tak jo. Ale jedu s Edwardem!“ řekla jsem a byla rozhodnutá.

„Jasně. Já ráda pojedu s Jazzem, tak se uvidíme u vás!“ řekla Alice a už nastupovala do mercedesu na místo spolujezdce. Jazz si taky nastoupil a vyjel z garáží. Já se otočila na Edwarda, který mě pozoroval takovým zvláštním pohledem.

„Co se děje?“ zeptala jsem se, protože se mi ten pohled ani trošku nelíbil.

„Nic... Tak co jedeme?“ zeptal se Edward a já jen přikývla. Nasedli jsme do mého autíčka a vyjeli. Ještě jsem Edwarda varovala.

„Chceš řídit? Ale né že se mu něco stane, jasný? Jinak si mě nepřej!“ varovala jsem Edwarda a ten se na mě jen pobaveně usmál.

„Hm... A, co bys mi udělala, kdybych tomu autu něco udělal?“ zeptal se a šibalsky se usmál.

„Nepřej si to vědět,“ řekla jsem a už nic nedodávala. Mlčeli jsme celou cestu, až do Forks, ale potom se Edward zeptal:

„Kde mám odbočit?“

„Tady, doprava a potom rovně. Náš dům určitě poznáš,“ řekla jsem a on odbočil. Bylo jasné, že náš dům poznal, protože ten dům je nejmodernější z celé ulice.

„Vážně je jiný, než ostatní,“ řekl a usmál se.

„Zajeď do garáže,“ řekla jsem a on tak udělal. Zaparkoval v garáži a já vystoupila. On mě hned napodobil a začal si prohlížet všechna auta, která tam stála.

„To je všechno jenom vaše?“ zeptal se a podíval se na mě.

„Jo... Máme rádi rychlou jízdu, tak jako vy,“ řekla jsem mu a políbila ho.

„Tyhle dvě auta jsou moje.“ Ukázala jsem na to, ve kterém jsme seděli a na mé druhé autíčko.

„A ty další dvě a ta motorka je Jazze?“ zeptal se mě a čekal, co odpovím.

„Jo jsou, akorát on o tom asi neví, ale jezdím mu na motorce. Když není doma. Je to lepší než auto,“ řekla jsem, ale tu část o motorce jsem mu zašeptala. Jazz by mě zabil, kdyby to věděl.

„Tak jo pojď!“ řekla jsem Edwardovi a strkala ho do domu. Jakmile jsme vešli, stála u nás Alice a hned mě táhla do mého pokoje.

„Takže koukej, tady máš ty nové věci, tyhle jsi nepotřebovala tak jsem je vyřadila, pak je vyhoď nebo něco. A nechci je na tobě už vidět,“ řekla mi Alice a ukázala na hromadu oblečení, měla pravdu, nic z toho jsem už nenosila.

„My s Jazzem už půjdeme! Tak ahoj zítra,“ řekla Alice a v tu chvíli byla pryč. Už jsem jen slyšela, jak nastartovali auto a vyjeli z garáže. Chvíli jsem se jen tak dívala na tu hromadu oblečení, kterou jsem měla vyhodit. Jakmile jsem se ale otočila a chtěla se podívat, kde je Edward, tak mě chytly dvě ruce za boky a otočily si mě k sobě. Edward se na mě usmíval jak sluníčko. A tak jsem ho políbila. Začali jsme se vášnivě líbat a ani nevím jak, ale ocitli jsme se na posteli. Já ležela na zádech a Edward na mě.

* * *

Jakmile jsme ve stejnou dobu dosáhly vrcholu, tak se svalil vedle mě na postel a přitáhl si mě k sobě.

„Miluji tě,“ řekla jsem mu a políbila ho.

„Já tebe víc,“ řekl a také mě políbil.

„To nemůžeš vědět,“ řekla jsem a znovu ho políbila.

„Ale ano, můžu,“ řekl a usmál se.

Leželi jsme takhle asi dvě hodinky a pořád jsme se líbali a objímali. Já se potom zvedla, ale Edward mě chytl za ruku a strhnul mě zpátky do postele.

„Kam si myslíš, že jdeš?“ zeptal se mě.

„Osprchovat se, za tři hodiny máme být ve škole,“ řekla jsem, chtěla jsem se zvednout, ale zase mi to nedovolil.

„To je ještě spousta času,“ řekl a začal mě líbat na břicho.

„Já vím, ale my toho času máme taky spoustu,“ řekla jsem a chtěla se mu vyvlíknout, ale nešlo to. Zvedl hlavu a asi ho něco napadlo, protože se mu zablesklo v očích.

„Tak já jdu s tebou,“ řekl a usmál se.

„To je lákavá nabídka,“ řekla jsem já a vytáhla ho z postele. Zamířila jsem si to do koupelny, jen v prostěradle a to jsem v něm byla zabalená společně s Edwardem. Pustila jsem sprchu a vklouzla dovnitř. Edward mě napodobil, ale hned potom mě začal líbat.

* * *

Po dneska, už druhém úžasném milování s Edwardem, jsem se rozhodla, že se konečně osprchuju. Tak jsem Edwardovi řekla, ať na mě počká v pokoji, že tam za chvilku dojdu. Jakmile jsem se osprchovala, tak jsem vylezla ze sprchy a rozhlížela se po ručníku, ale kde nic tu nic, našla jsem jen malý ručník na vlasy. To určitě Edward. Nenechal mi taky vůbec nic. Jak chce, on si začal. Utřela jsem se do toho malého ručníčku a poté si do něj zabalila vlasy. Jen tak nahá jsem vyšla z koupelny do pokoje, kde se na mé posteli rozvaloval Edward. Jakmile mě uviděl, přihnal se ke mně a začal mě líbat na krk. Tak jo, chce si hrát, tak si budeme hrát. Otočila jsem se k němu a sundala si ručník z vlasů. On se na mě hladově podíval, a protože měl na sobě jen boxerky, tak jsem mu do nich zajela rukou.  Jeho vzrušení bylo cítit na míle daleko. A to potvrdilo i to v boxerkách. Jakmile se tak stalo, ruku jsem vytáhla a odešla ke skříni. Byl z toho zmatený chudáček. Na nic se ale neptal a šel se taky osprchovat. Ale může si za to sám. Začala jsem si na sebe něco vybírat a nakonec jsem si vybrala černé triko a fialovo-černou minisukni, kozačky a byla jsem hotová, na postel jsem si ještě dala bundu a čekala na Edwarda, který po chvilce vyšel z koupelny jenom v boxerkách, až teď jsem si uvědomila, že jsem jeho oblečení roztrhla.

„Promiň...“ řekla jsem a usmála se na něj. On se na mě jen mučednicky podíval a já nevěděla proč.

„Co se děje?“ zeptala jsem se ho.

„To mi děláš schválně že?“ zeptal se mě úplně zmučeným hlasem, já nevěděla, co myslí, tak jsem k němu přiskočila.

„Promiň mi to oblečení. Já nechtěla. Tobě to tolik vadí?“ ani nevím, co jsem očekávala, že řekne.

„Ne moje oblečení mi je ukradený, já myslím to oblečení, co máš ty! Neulehčuješ to ani mě a ani...“‘ nedořekl větu, a podíval se směrem k jeho rozkroku.

„No, ale po včerejším nakupování, mám jen takové věci. A v riflích nepůjdu. Sice je venku zataženo, ale je tam teplo,“ řekla jsem a usmála se.

„A pak se divíš, že se po tobě Newton tak sápe,“ řekl a posadil se na postel. Jenže v tu chvíli někdo zaklepal na dveře. A dovnitř vtrhla Alice.

„Ahoj! Viděla jsem to. Tady máš oblečení, my jedeme. Uvidíme se ve škole. Zatím Ahoj!“ řekla Alice, hodila Edwardovi nějakou tašku a hned zase zmizela.

„Dík!“ zavolal ještě Edward a já slyšela jen zvonivý smích Alice.

„Tak se obleč, ať můžeme vyrazit!“ Popohnala jsem ho a během chvilky, už vedle mě stál.

„Tak jedeme,“ řekl a zase si mě prohlédnul. Zakroutil hlavou a odešel. Já ještě popadla moji tašku, bundu a hned vyrazila za ním.

* * *

Přijeli jsme ke škole a já viděla, že už tam jsou i Emm s Rose a Alice s Jazzem. O něčem se společně bavili. Zaparkovali jsme vedle nich a vystoupili. Edward ke mně přišel, dal mi ruku kolem pasu a společně jsme se vydali a ostatními.

„Ahoj!“ řekla jsem a usmála se.

„Ahoj,“ řekli sborově a začali se smát.

Najednou Alice ztuhla a dívala se do prázdna. Měla nějakou vizi a jakmile se probrala, tak řekla jen:

„To nemyslí vážně!?“ Edward jen vytřeštěně koukal, někam k parkovišti a sundal jeho ruku, která byla na mém pasu. Já nic nechápala, tak jsem se podívala jeho směrem, a  mezi auty uviděla nějakou upírku, která se k nám pomalým krokem a úsměvem blížila...

Doufám, že se vám tahle kapitolka líbila a prosím o komentíky... Ať jsou jakékoliv... EvaBella =o)

Autor: EvaBella (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Edward + Bella = Velmi dobrá kombinace 3. - 2. část: