Edward Anthony Mason - Edward se spolu s vlastním otcem vrací domů. Jaké ho tam čeká přivítání?
27.01.2011 (12:00) • KatieBella • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1905×
Edward Anthony Mason
....................................................
Právě sedím s otcem v letadle do Seattlu. Za pár minut přistaneme a já se vrátím ke své Belle. Všechno dobře dopadne, opakoval jsem si.
Edwarde, synu, až nastane čas na boj i vyjednávání, budu potřebovat, aby mě tvá úchvatná Bella zaštítila. Pomůže mi to se tak více soustředit na likvidaci, místo toho, abych se musel soustředit na odrážení útoku Jane a Aleca.
Sděloval mi otec přes myšlenky. Přikývl jsem na souhlas.
***
Když jsme přistáli a zašli jsme za roh, otec mě zastavil.
Teď nic nedělej a hlavně se mě nepusť.
Nechápal jsem, ale učinil tak. Otec mě chytil za ruku a přivřel oči. Čekal jsem, co se stane a och! Zvedl se silný vítr. Vítr, který byl silný i na upíra. A to je co říct. Vítr mě tlačil do hrudi, a i když by mi to nemělo vadit, vadilo.
Pak se vše utišilo a já ucítil pevnou půdu pod nohami.
„Edwarde!” ozval se radostný výkřik. Ten hlas bych poznal kdekoliv a kdykoliv. Má Bella.
„Bello!” zakřičel jsem také a v tu ránu ji držel pevně ve své náruči. Zahltil jsem ji vášnivými polibky a sladkýma řečičkama.
Měla jsem o tebe takový strach!
Otevřela mi svoji mysl. Neměl jsem na odpovídání čas, drtil jsem jí rty těmi svými.
„Pět minut!” ozval se netrpělivý hlas Alice.
Za pět minut přijdou. Měli bychom se připravit, Edwarde. Je dobře, že jsi s otcem dorazil včas.
„Počkej,” špitl jsem. „Ty jsi snad věděla o mém otci?”
Alice se na mě omluvně podívala. „Ano. Omlouvám se, Edwarde.”
„Ale -” chtěl jsem ji začít kárat, ale uzemnila mě Bella.
„Není čas...,” zašeptala.
A opravdu nebyl. Slyšel jsem je.
„Je čas shromáždit se!” zavelel Carlisle spolu s otcem. Poslechli jsme. Postavili jsme se do jedné velké skupinky. V první linii jsem stál já spolu s Demetrim. Byli jsme jedni z nich, nemohli nám ublížit.
V druhé linii stál Carlisle, otec, Jazz a Emm. A v poslední linii se krčila Alice, Esmé, Rose a Bella.
„Bello, můžeš se prosím soustředit? Pomůžu ti,” špitl otec.
Po chvíli jsem kolem sebe ucítil tenkou vrstvu něčeho, co chránilo moji mysl a mysl všech ostatních. Belle se podařilo nás zaštítit všechny.
„Výborně, má dráhá. Teď to jen udrž. Všechno ostatní vykonám já,” zašeptal otec.
„Otče, dovol mi, ale nejdříve promluvit s Arem,” navrhl jsem.
„Víš, jak to skončí, synu.”
„Vím,” zašeptal jsem a pak už jsem mlčel. I všichni ostatní mlčeli, a když se na okraji lesa objevil první černý plášť, všem se zatajil dech. Včetně mě. Měl jsem strach z toho, že ublíží Belle nebo komukoliv tady.
Černé láště přistupovaly. Černé pláště se zastavily. A ze zadu černoty vyšel růžový plášť, který naprosto vyčníval a přihupsal k nejvíce černému plášti. K Arovi.
Růžový plášť se odhalil, ale já dobře věděl, kdo se za ním skrývá. Tanya.
Podívala se na mě a odfrkla si. „Zbláznil ses Edwarde?” vyjela po mně. „Ty teď jako experimentuješ nebo co?”
Tvářila se zhnuseně.
„Nerozumím ti, Tanyo,” zamumlal jsem. Štít se zavlnil. Bella byla nervózní.
„Proč máš žlutý oči?” Slovo žlutý řekla tak zhnuseně – jako kdyby to snad bylo jídlo pro mimina – že mě momentálně rozzuřila do nepříčetnosti.
„Změnil jsem se, Tanyo,” oznámil jsem jí. Tanya si odfrkla a přihopsala ke mně.
„Až se vrátíme domů, vrátím tě do původního stavu,” usmála se na mě a obmotala své ruce kolem mého pasu. Bella zavrčela. Tanya se na ni nechápavě podívala a Bella ohrnula spodní ret a nakrčila se do bojové pozice. Byla připravena zaútočit.
„Klid, lásko,” uklidnil jsem ji. Okamžitě povolila svoji pozici a znovu se začala soustředit. Než stačila Tanya otevřít pusu, aby se optala, co se děje, a jak jsem to Belle řekl, vyslékl jsem jí z prstu Sulpiciin prsten a hodil ho k Arovým nohou. Sulpicie si sundala kapuci a z povadlou tváří jej zvedla.
„To jsem si o tobě nemyslela, Edwarde!” zavrčela temně. Takhle se ke mně nikdy nechovala. I Aro si sundal kapuci a temně se na mě zadíval. Otec měl ve všem pravdu. Volturiovi jsou zlí a já už nechci jejich přijmení ani vteřinku.
Upozorňuji, že už nám zbývají pouhé dvě kapitolky. :)
Autor: KatieBella (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Edward Anthony Mason Volturi - Kapitola 20.:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!