Po dlouhé době další dílek... Edward vzpomíná xD
17.05.2010 (07:15) • AndaPanda • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 814×
7. část
Pohled Edwarda:
Seděl jsem v Bellině okně a pozoroval, jak spí. Byla tak krásná, nic neskrývala. Pořád se převalovala a občas i něco řekla ze spaní. Na čele se jí objevila maličká vráska, pak pomalu vymizela a usmála se.
„Ach, Edwarde.“
Pořád spala, zdálo se jí o mně. Mé už dávno mrtvé srdce se tetelilo blahem a já začal vzpomínat na dobu s ní strávenou.
Šel jsem do jídelny za svými sourozenci, když jsem ji spatřil. S berlemi a batohem na zádech se snažila dobelhat k nějakému stolu. Nepatrně jsem se usmál, tohle byla moje šance.
„Bello, nechceš pomoct?“
„Nechci tě zdržovat, pojď si sednout k nám.“ Zatvářila se překvapeně, nakonec rezignovaně přikývla a nechala mě, abych jí nesl batoh. Dovedl jsem jí k našemu stolu, nikdo ze sourozenců zatím nepřišel.
„Bells, půjdu pro jídlo. Chvíli vydrž.“ Nechtělo se mi ji opouštět, ale nedalo se nic dělat. Co nejrychleji jsem se chtěl vrátit a věnovat se jí, nakládal jsem rychle na tácy vše, co mi přišlo na oči. Přemýšlel jsem jen nad ní, nevnímal jsem ničí myšlenky, ale nad myšlenkami mé rodiny jsem se podivil.
Rose: Pořád myslí jenom na sebe, začne chodit s nějakou lidskou holkou a neřeší, že když se to dozví, porušíme pravidla. Moc dobře ví, jak si, Aro, na pravidlech zakládá. Ale proč zrovna ona, vždyť je normální, není sice ošklivá nebo tak, je dokonce i hezká, ale co na ní může vidět? Vždyť potkal už tolik přitažlivých upírek…
Emmett: Brácha se konečně pochlapil, doufám, že s Bellou zůstane dlouho, od té doby co ji zná, není už takový morous. I když nevím, kdo by byl se stoletým panicem…
Alice: Nová sestřička! Musím s ní jít na nákupy, pojedeme na nakupovací maraton! Pokud jí zbytek rodinky neodradí, ale kam pojedeme?
Jasper: Voní dobře, ublížím jí? Ne, prostě nemůžu – moje žena ji už teď bere jako sestru, i když se ještě moc neznají a Edward by mě zabil. Ty emoce, tolik se milují…
Nejraději bych na Emmetta rozcupoval na malé kousky, Rose bych taky někdy – třeba teď, Bella je krásná – nejraději roztrhal. Ale co, jsou to jejich myšlenky a to já jsem ten vlezlej.
Usmál jsem se povzbudivě na Bellu a vykročil ke stolu. Nejistě mi úsměv oplatila, sedl jsem si vedle ní.
„Edwarde, možná-“
„Nikam si přesedat nebudeš, mí sourozenci nekoušou.“ Tedy, doufám, dodal jsem v duchu. Emmett se na mě usmál, měl jiskřičky v očích, určitě zase něco vyvede.
„Ahoj, Bello, Edwarde!“ pozdravila Alice.
„Ahoj, Alice.“
„Musíš se mnou jet nakupovat, máj to skvěle naplánované. Pojedeme do Milána a taky do Londýna, Paříže a New Yorku. Uvidíš, užijeme si to.“
„Ale Alice, já-“
„No tak, Bells, pojeď se mnou, prosím.“ Udělala štěněčí oči, Bella podlehla.
„Dobře.“
„Bello, jsi moje nejlepší kamarádka!“ vypískla a začala něco povídat. Zbytek rodiny se usadil, ale já měl oči jen pro Bellu…
Tehdy ještě většina mých sourozenců Bellu odmítala, teď je to už jinak. Pamatuji si na to, jak jsem ji prováděl po domu. Zbytek sourozenců se snažil i s rodiči uklidnit Emmetta a Alici.
Bella je chvíli nejistě a zmateně pozorovala, pak jsem ji provedl po domu, trochu jsme se zasekli na schodech, Bella na nich asi třikrát zakopla a taky jsem ji nakonec nesl v náručí.
„To je tvůj klavír?“
„Ano.“ Posadil jsem jí k němu, nejistě se na mě podívala, zvedla ruce a váhavě začala hrát. Zahrála krásnou skladbu, nikdy jsem ji neslyšel, musela ji složit. Byla smutná, ale zároveň veselá. Když dohrála, zatleskal jsem. Všichni členové mé rodiny byli ticho.
„Je krásná, od kdy hraješ na klavír?“
„Už je to dávno.“ Zčervenala. Jak já ji miluji, když se červená…
A teď už jsou to dva týdny, dva týdny od seznámení s Esme a Carlislem, i přes to, že se s nimi vídá denně, neví, že jsme upíři.
Nevíme toho tolik, oboustranně. Mám dojem, že mi něco neříká, pokaždé když se s ní loučím, jako by se se mnou loučila navždy. Ale její důvod neznám, vždy když se jí na to zeptám, uhne od tématu…
Autor: AndaPanda (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Eda @ PinkMuffin - 7. část:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!