Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Eda @ PinkMuffin - 6. část

Stephenie Meyer


Eda @ PinkMuffin - 6. část6. část - Bellin pohled a pozdravení s naší rodinkou, je to ktátké, ale snad brzy přidám další... xD

6. část

 

 

Z deníku PinkMuffin:

 

Milý deníčku,

Nepíšu do tebe poctivě, ale asi brzy začnu. René by na to řekla, „ty jsi zamilovaná!“

A opravdu jsem, možná, nevím. Je tu jeden kluk jmenuje se Edward Cullen. Známe se chvíli, už to bude asi měsíc. Teda osobně se známe asi dva týdny, jelikož jsme si začali psát. Vše díky jednomu překliknutí, díky ruko! Psala jsem kámoše a světě div se, napsala jsem Edovi. Nejdřív jsme probírali moje vlasy, pak jsem zjistila, že má opožděný reakce. Až mě Kamila uvidí, asi mě uškrtí, ale za to to stálo. On je tak milý a pozorný, ochranitelský a neskonale sexy. No co víc si přát.

Tohle je taková rekapitulace, deníčku. A teď se dostaneme k tomu hlavnímu, dnes jsem se poznala – oficiálně – s jeho rodinkou…

 

Pohled Belly:

Jako vždy zazvonil budík a já vstala, oblékla se atd. Všechny tyhle maličkosti jsem ti popisovala – pokud si vzpomínám – někdy v osmi letech. Charlie byl už v práci, poblíž města – pokud se mu tak dá říkat – řádí nějaký masový vrah. A to je pro tak malé městečko velký otřes, ale nedivte se, vždyť povraždí třetinu obyvatel. Ale zpět k tématu. Přemýšlela jsem nad miskou s cereáliemi a chtěla si nabrat, když v tom někdo hlasitě zatroubil. No dobře, vím, kdo to byl – Edward. Misku jsem nechala na stole a s batohem jsem vyběhla před dům.

Tenhle pohled miluju - Edward se opíral o dveře spolujezdce u svého stříbrného Volva. Jeho vlasy mu zářily na hlavě jako koruna, jeho topazově zlaté oči po mě pokukovaly a na tváři se mu usadil pokřivený úsměv.

Došla jsem k němu.

„Ahoj, Edwarde.“ Políbil mě.

„Ahoj, Bells.“ Otevřel mi dveře spolujezdce, já nasedla a mohli jsme vyrazit směr škola.

Na parkovišti mi Edward pomohl vystoupit, vzal mi batoh. Šli jsme v objetí přes celé parkoviště, kluci na mě zasněně koukali – i když nevím proč, nejsem moc hezká, jsem obyčejná – a holky jako třeba Jessica  po mě házely vražedné pohledy, divila jsem se, že se po mě nevrhly. Edward mě odvedl na hodinu a sám odešel na tu svoji.

Škola utíkala velmi pomalu, hodiny se neskonale vlekly a omšelá omítka na zdích už mě přestávala bavit. Náhle zazvonil zvonek a já jsem největší rychlostí, kterou mi moje noha dovolila vyšla k parkovišti. Tam už stáli všichni sourozenci Cullenovi. Alice se na mě zeširoka umívala, Jasper se tvářil jako vždy odtažitě a ostražitě, Rose se koukala jinam a nezajímala se o mě, stejně tak já o ni a Emmett se právě něčemu dosmál. Vedle mě se ozvalo slabé zavrčení, trhla jsem sebou. Vedle mě stál jenom Edward, copak on snad vrčí, blesklo mi hlavou. Alice se na něj v mžiku podívala s obavami v očích.

„Ahoj, Bello.“ Náhle mi skočila kolem krku. Emmett se s radostí přidal, odstrčil Alici a nečekaně mě vzal do náručí. Trochu jsem zaječela, ale to vyvolalo další vlnu Emmettova smíchu. Rosalie se na mě koukala stejně jako Jessica ráno na parkovišti. U ní byl ale problém v tom, že ona se na mě klidně vrhne. Radši jsem otočila hlavu a dívala se jinam.

„Emmette, pusť Bellu na zem.“ ozval se Edward. Emmett jen nesouhlasně zakroutil hlavou a už se mnou běžel k jeepu, otevřel dveře spolujezdce a položil mě na sedačku. Rose zvedla obočí, Emm jen pokrčil rameny, neslyšně něco hlesl a obešel jeep. Sedl si vedle mě a ostatní se jeho neslyšnému návrhu podřídili.

Po chvíli jsme dorazili před obrovský dům, z části prosklený. Vypadal jako vystřihnutý z nějakého časopisu.

Přede dveřmi stála nejspíš Esmé a Carlisle. Usmívali se od ucha k uchu. Edward vypnul motor a chtěl mi jít otevřít, ale Alice byla rychlejší. Postavila jsem se na nohy, s tím zase nesouhlasil Emmett, že prý mě chtěl nosit.

Strhla se menší hádka, jen Carlisle a Esmé si toho nevšímali. Přišil ke mně.

„Ahoj, Bello, já jsem Esmé a Carlisleho už určitě znáš.“

„Těší mě, paní.“

„Neříkej mi paní, potom si připadám moc stará, říkej mi Esmé.“

„Dobře, Esmé.“

Carlisle šel udobřit Emmetta a Alici, kteří se vytrvale hádali. Nakonec z toho byla hádka, kdo mě ponese, udiveně jsem se na Alici dívala.

„Neřeš je, pojď dovnitř, ukážu ti svůj pokoj a tak,“ navrhl Edward. Jak já ho miluju. Opustili jsme rozhádané sourozence a vydali se do klidného, tichého domu.

 

«

»



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Eda @ PinkMuffin - 6. část:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!