Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Druhý život Bree Tannerové - 8. kapitola

Team Volturi


Druhý život Bree Tannerové - 8. kapitolaPřidávám další kapitolu (na můj vkus možná až moc brzo :-). Odehraje se první část bitvy a bude tam nepříjemný zvrat (kdo je příznivec Leah, nebude se mu to moc líbit).

Den boje přišel brzy. Až moc brzy na můj vkus. Teď jsem stála na louce, obklopená svou rodinou, a čekala na popravu. Věděla jsem, že vlci nás nebudou šetřit. Přišli vraždit, přišli vyhladit své nepřátele. Můj cíl byl jednoznačný. Věřila jsem, že ostatní se o sebe postarají sami, takže mou prioritou bude chránit Setha. Nebude schopný ubližovat svým bratrům, takže já jsem ho ochránit.

Na místo boje jsme se přesunuli už den předem. Alice měla několik vizí, některé špatné, některé dobré. Stejně jako Carlisle, i ona doufala, že se dokážeme s vlky dohodnout.

Ta louka se mi zaryla do vzpomínek, už podruhé. Byla to ta samá, kde byli před několika měsíci zničeni novorození. Ještě doteď se k ní radši nepřibližuju.

V tom Alice ostře zasyčela a tím mě vytrhla z přemýšlení. Věděla jsem, co to znamená. Sevřela jsem Sethovi ruku, možná naposledy. A pak jsem je uviděla.

Byli tady. Z lesa se vynořilo deset obrovských vlků, vedených černou příšerou velikosti koně. Jejich puch byl téměř nesnesitelný. Hlasitě vrčeli.

„Same, zadrž na chvíli,“ promluvil Carlisle. Černý vlk trochu zpomalil, ale nezastavil se. „Chceme se domluvit. Jsme ochotní odejít a do Forks se už nevracet. Nechceme bojovat.“ Sam se konečně zastavil. S hlasitým zavrčením popošel trochu dopředu a proměnil se.

„Co nabízíš, pokud vás necháme odejít, pijavice?“

„Jak už jsem řekl, já a má rodina se už nikdy do Forks nebudeme vracet. Nikdo z nás nechce bojovat, jde to vyřešit i bez násilí.“

„To nestačí. Odejdete, ale necháte tu Setha.“

„Cože?!“ zavrčel Seth tak hrůzostrašně, až jsem se přikrčila.

„Nepatříš k nim. Chceme tě zpátky, jinak ty tvoje pijavice zemřou.“

„Jak můžeš udělat něco takového,“ zašeptal Seth.

„Pořád tě máme rádi, jsi náš bratr, i když jsi zradil. Tahle možnost pro tebe bude nejlepší.“ I přes svoje slova neměl Sam v hlase ani špetku citu.

„Vždyť víš, že jsem se otiskl. A to nejde jen tak zrušit… Nedonutíš mě odejít.“

„Vážně si to myslíš. Ani když té tvé upírce budeme trhat jednu končetinu po druhé? Pomalu. Bolestivě. Pokud půjdeš, zachráníš jí život.“ Seth se zachvěl. Bezděčně jsem ho chytla za ruku.

„Dobře, půjdu.“ Ne. Chtěla jsem protestovat, ale vydala jsem ze sebe jen tiché kviknutí. To nemůže, nesmí.

„Ale ty je necháš volně odejít. Neublížíte jim.“ Pomalu jsem se hroutila. Seth se mi vytrhl a odhodlaně kráčel směrem k vlkodlakům. Křičela jsem na něj, ale neposlouchal mě. Došel až k nim, kde ho dva z nich chytli, aby se nemohl vytrhnout.

„Dobře, Sethe. Věděl jsem, že to půjde rychle, pokud ti pohrozím zabitím tvé milované pijavice. A teď, bratři, se jich konečně můžeme zbavit. Do boje!“ Byl to tichý rozkaz, jako kdyby se zrovna bavil o počasí. Proto jsem si ani neuvědomila, když se proti nám vlci rozběhli. Uvědomila jsem si to až za pár vteřin, ale to už do mě jako demoliční koule narazilo tělo jednoho z nich. Smetl mě a kutáleli jsme se asi dvacet metrů, v trávě jsme zanechali hlubokou rýhu. A já si najednou vzpomněla na své novorozenecké období, na hodiny nudného výcviku, na Rileyho, který neustále řval povely a trhal končetiny. Vzpomněla jsem si na boj. Obratně jsem vlkodlaka sevřela kolem hrudníku, až zapraskalo pár kostí. Sice jsem už neměla takovou sílu, ale i tak se za pár chvil válel na zemi v křečích. Rychle jsem se rozhlédla kolem sebe. Alice a Jasper zápasili s třemi obrovskými hnědými vlky, ale kupodivu to zvládali. Emmett se rval s potěšením, zrovna se pokoušel Samovi zlomit nohu. Pohled mi padl na Esme. Carlisle se bránil celkem dobře, odrážel útoky, ale Esme bez něj vypadala ztracená. Co chvíli jí někdo chňapal zuby po hlavě, vždycky stihla uskočit jenom o kousíček. Rozběhla jsem se jí na pomoc.

V běhu jsem odrazila nejdotěrnější vlky, ale stálo mě to několik škrábanců a ukousnutý malíček. Bolelo to pekelně. K Esme jsem doběhla právě včas. Jeden z vlků jí chňapl po ruce, a kdybych mu z boku nedala ránu, už by jí neměla. Zakňučel, ale vyrazil znovu. Praštila jsem ho do lebky, až to zadunělo. Zatřásl hlavou, ale jinak vypadal v pořádku. Vztekle jsem vyskočila do vzduchu a přeskočila ho. Otočit se mu sice trvalo jenom zlomek vteřinky, ale i tak jsem měla čas ho pořádně škrábnout. Tentokrát se stáhl, z boku se mu valila krev. S pocitem zadostiučinění jsem na něj naposledy zasyčela a rozběhla se hledat Setha. Bála jsem se, že přijdu pozdě, že už ho odvedli nebo… zabili. Při tom slově jsem se otřásla hrůzou. Když jsem ho uviděla, zalila mě úleva. Vykroutil se svým hlídačům, a teď bojoval s obrovským vlkodlakem. Proti své vůli jsem i teď musela obdivovat jeho lesklou srst. V tom po mě ten vlk vyjel. Neměla jsem čas uskočil. Jeho tesáky se už, už zakusovaly do mého těla, trhaly ho na kousky. Seth skočil přede mě. Chtěla jsem ho odstrčit, ale ten vlkodlak už byl tu a sápal se na nás. Zemřeme, proběhlo mi hlavou. Když se sklonil nad zraněným Sethem ležícím na zemi, věděla jsem, že je to konec. V tom ho něco odstrčilo stranou. Nevěnovala jsem tomu pozornost a přiskočila jsem k Sethovi. Zvedl se ze země a otočil hlavu směrem k boji. Ve svahu na sebe cenili zuby dva vlci, zuřivě po sobě chňapali a snažili se pokousat. Skočili po sobě. Ozvalo se kňučení, jako kňourání malého dítěte. Seth se k nim rozběhl. Snažila jsem se ho zadržet, ale byl moc silný. V tom se všude rozstříkla krev. Spousta krve. Krev z prokousnutého hrdla.

Leah prudce dopadla na zem, zmítána ve smrtelné křeči…



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Druhý život Bree Tannerové - 8. kapitola:

 1
11.10.2012 [22:04]

Agule99 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!