Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Dostanu tě! 9. kapitola

xD A pak že upíři nemají smysl pro humor! :D


Dneska mě evidentně posedla můza! Takže přidávám ještě jeden dílek. Je trochu kratší, ale to mi snad dneska odpustíte... A nezapomeňte na komentáře! Děkuji.

Pohled Belly

 

Otevřela jsem oči a světlo mě málem zabilo! Kocovina se hlásila o slovo! Kde to jsem? Rozhlédla jsem se kolem. Známé prostředí pokoje mě uhodilo přímo do tváře. Se strachem jsem se podívala vedle sebe. Ležel tam Colin.

Ach nééééé! Sakra! Všechno špatně! Všechno špatně! Všechno špatně! Všechno špatně!

Opatrně jsem se začala plížit z postele. Modré stěny Colinova pokoje se se mnou začaly točit. Tiše jsem zaúpěla a plížila se z pokoje. Po cestě jsem sbírala své oblečení a snažila jsem se co nejrychleji obléknout.  Rychle pryč! Při troše štěstí si nebude Colin nic pamatovat a nechá mě. Vyběhla jsem z pokoje a srazila jsem se se Zoe.

Obě jsme tiše vyjekly. Hned jsem jí posunky ukazovala ať je potichu. Naznačila jsem jí, že jsem byla s Colinem a že bych se nejradši zaškrtila. Zoe ukázala na sousední dveře. Ty vedly do Markova pokoje. Ukázala jsem na ni, že je jednička a rychle prchala z jejich bytu. Ještě že bydlím hned v dalším patře!

Jakmile za mnou zaklaply dveře, složila jsem se k zemi. Bože! Co jsem to zase provedla! Vím, že jsem se nemohla dívat na ty dvě blondýny, co se motaly kolem Edwarda. Takže jsem předvedla tu scénu u baru. Za normálních okolností bych to zřejmě neudělala, ale poháněl mě alkohol v krvi. Ale líbá pořád zatraceně dobře! Pak už jenom vím, že jsem se opila a Colin mě odnášel na vzduch. Pamatuju si, že jsme ještě potkali Edwarda s nějakou ženskou a pak už mám okno. No a pak se probudím u Colina! A to mi dalo takovou práci ho přesvědčit, že je mezi námi konec! A teď mě to kvůli Edwardovi čeká znova! Jo za všechno může on! Odplazila jsem se do sprchy a osvěžila se. Jen při myšlence na jídlo můj žaludek hlasitě protestoval, takže jsem jídlo zavrhla. Ale ta příšerná žízeň! Měla jsem pocit, že vypiju snad rybník vody. Nakonec jsem se s plným břichem vody dokutálela do postele a snažila jsem se kocovinu zaspat. Dneska rozhodně nikam nejdu!

Druhý den jsem vstala stále nějaká domotaná. Navíc jsem byla nějaká nervózní. Ani nevím jak, ale nakonec jsem se zvládla obléknout, učesat, namalovat. Jíst jsem stále nemohla. Sluneční brýle byly dnes nezbytností. Ty černé kruhy pod očima nebylo možné ničím zamaskovat. Mohla jsem vyrazit.

Jakmile jsem dorazila ke škole, harém a Zoe tam už na mě čekali. Čím víc jsem se blížila, tím víc se Colin usmíval. Sakra! Se všemi jsem se pozdravila a mohli jsme vyrazit. Když v tom mě Colin zdržel. Chtěl si promluvit. Tak fajn, aspoň to bude rychle za mnou!

„Iss, miláčku! Proč jsi včera tak rychle odešla?“ začal.

„Chtěla jsem jít domů, Coline.“

„Ale já jsem myslel, že ses ke mně vrátila…“

„No to je ten problém Coline! Ty moc myslíš.“

„Ale…“

„Žádné ale, Coline! Prostě jsem se opila a udělala jsem chybu. Víš, že tě mám ráda jako kamaráda, ale to je všechno! Nic víc v tom prosím nehledej!“

„Za všechno může ten Cullen, že? Vím to, protože jsi šeptala jeho jméno, ne moje! Všechno, co bylo mezi námi, zničil.“

Cože? To snad ne, tak já strávím noc s Colinem a ještě ho u toho oslovuji jako Edwarda? Skvělé, vážně skvělé!

„Proboha, Coline, co to meleš? Nemohl nic zničit, když mezi námi nic nebylo!“ vykřikla jsem vztekle a odcházela jsem.

Chytil mě však za ruku a vztekle se mnou cukl zpátky. Držel mě tak, až to bolelo.

„Okamžitě mě pusť, Coline!“ přikázala jsem mu a chystala jsem se mu jednu vrazit.

„Říkal jsem ti, ať na ni nesaháš!“ ozvalo se zlověstně za mnou. Byl to Edward.

Colin mě okamžitě pustil a couvl. Do mě vjel vztek. Kdo si myslí, že je? Já se o sebe dokážu postarat sama! Na Colina jsem v mžiku zapomněla a vztekle jsem se obrátila na Edwarda.

„Co se do toho pleteš, Cullene!“ vyjela jsem po něm. Vypadal, že ho můj vztek zaskočil. Nedokázal ani odpovědět a tak jsem toho využila.

„Já si svoje věci umím vyřídit sama! Nepotřebuji, aby to za mě někdo dělal. A hlavně ty ne! Rozumíš? Už mě neotravuj!“ chrlila jsem ze sebe. Kolem nás se začali shromažďovat lidi, protože byli zvědaví, na koho tak křičím.

„Ty se umíš o sebe postarat? Po tom, co jsi včera dělala? Nebuď směšná!“ smál se mi do očí. Dav lidí kolem nás se zvětšoval.

„Cože? Jak to můžeš říct, ty jeden arogantní chlape! Co jsem asi tak dělala celé ty 3 roky? Starala jsem se sama o sebe! Pro tvoje ego je to asi těžké, ale věř mi, já tě nepotřebuji! A na to mi nic neřekneš, že? Já už tě prostě nechci, Edwarde! Tak už to pochop! Už mě nepřitahuješ!“

To jsem asi přehnala! Edwardovi nebezpečně blýsklo v očích.  V momentě byl u mě a drtil mé rty ve vzteklém polibku. Nejhorší na tom bylo, že jak jsem byla naštvaná, vycházela jsem mu svým jazykem vstříc!

Vzpamatuj se, Bello! Teď máš nejlepší šanci, jak pošlapat jeho ego!

Silou vůle jsem přestala jakkoliv reagovat. Jakmile zjistil, že nereaguji, odtáhl se ode mě. Zkoumavě se na mě podíval.

„Ještě něco?“ zašeptala jsem cynicky. On se vztekle podíval na Colina.

Na nic jsem nečekala a razila si cestu ven z davu. Okamžitě mě obklopili Alex s Justinem. Mlčeli, na nic se neptali, nic nekomentovali. Jen tiše šli jako má podpora.

Ztěžka jsem dosedla na lavici. Z přednášky asi nic nebudu mít, ale potřebuji trochu klidu. Najednou se vedle mě posadil kluk. Měl tmavé vlasy a nebezpečný úsměv. Trochu mě vykolejila jeho krása. Člověk by řekl, že po seznámení s Cullenovými, mě nemůže krása člověka překvapit. Ale právě jeho opálená kůže a neuvěřitelně modré oči mě dostaly. Oplatila jsem mu úsměv.

„Bývalý?“ zeptal se.

„Cože?“

„No tam venku.“

„Aha. Jo to byl bývalý.“

„Nemůže se s tím smířit?“

„Evidentně ne.“

„No možná je čas hodit minulost za hlavu a věnovat se přítomnosti.“

„Možná…“ řekla jsem a on mi věnoval záhadný úsměv.

„Já jsem Seth.“

„Iss.“

V tom vešel profesor a my jsme zmlkli. Celou přednášku jsme se po sobě navzájem dívali.

Jak už jsem řekla, je načase si najít nového přítele. A žhavý kandidát seděl přímo vedle mě se svým sexy úsměvem!

 

To jsem ovšem ještě netušila, jaké zklamání zažiju a se mnou i většina ženské populace…



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Dostanu tě! 9. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!