Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Dostanu tě! 5. kapitola

05.05.2010 (12:30) • Iff • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 4454×

Pohled Belly

Tak takhle to dál nejde! Nesmím si Edwarda Cullena pouštět tak blízko k tělu. Prostě zítra snad udělám dojem na Nicka, Edwardovi poděkuji a pak už se s ním uvidím až na plese. Nic víc, nic míň.

„Ahoj mami!“ zavolala jsem do kuchyně. Maminka seděla v kuchyni a právě večeřela. Přisedla jsem si k ní a navečeřely jsme se společně.  Dozvěděla jsem se, že zítra ráno pojedou k tetě Margaret. Pro mě je to ideální, stihnu se zítra v klidu nachystat.

Po večeři jsem se osprchovala a šla jsem si lehnout. Pořád jsem musela myslet na Edwarda. To není dobré! Ale co, zítra si to všechno vyzkouším na Nickovi a všechno bude jasné. S tímhle pocitem jsem usnula.

Když jsem se ráno vzbudila, zjistila jsem, že jsem celkem dobře vyspaná a hlavně se mi zřejmě nic nezdálo. Nasnídala jsem se a trochu jsem poklidila dům. K obědu jsem si nachystala toasty a přemýšlela jsem, co asi Nickovi řeknu. Zrovna když jsem dojedla, ozval se zvonek.

„Jsme tady!“ zakřičela Alice, jakmile jsem otevřela dveře. Objala mě a pospíchala do domu, za ní v závěsu Rosalie.

Nejprve jsme si nachystaly všechny potřebné věci a pak se ozvalo zazvonění, jež označovalo příchod Angely a Jessiky. Prostě jsme si udělaly dámský sedánek. Otevřela jsem láhev vína a popíjely jsme. Teda kromě Rose, která nepije a Alice, která řídí. I když na takové věci moc nejsem, přiznám se, že při hromadném patlání pleťových masek jsme si užily vážně legraci. Zkrášlující kůra se zvrtla v boj o kus čisté kůže.

Pak jsme se začaly chystat. Postupně jsme se osprchovaly a začaly se oblékat a malovat. Musím uznat, že zkušené ruce Alice a Rose, zanechaly na nás výsledky. Nikdy jsem se necítila tak dobře. Vybrala jsem si černé úzké džíny a tyrkysový top bez ramínek.

„Teda Bello! Docela dobrý!“ řekla Alice, jakmile mě spatřila. Ještě vytáhla černý pásek s flitry a ten mi sepnula na top přes boky. A k tomu nádherné boty na podpatku v podobném stylu, jako pásek. Rose mi upravila vlasy v nádherné pravidelné vlny a líčení bylo taky super. Skoro jsem se v zrcadle nepoznala.

Všechny jsme vypadaly opravdu úžasně. Byl akorát čas vyrazit.

Zrovna jsme vyšly ze dveří, když na nás zatroubilo auto. Byl to Nick s Paulem.

„Sakra! Zapomněla jsem, že jsem s ním domluvená, že mě vyzvednou.“ řekla jsem Alice.

„V pohodě! Však s ním klidně jeď, uvidíme se tam, ju?“

Kývla jsem na souhlas a holky nastoupily do auta a odjely. Já jsem se pomalu vydala k Nickovi.

„Ahoj!“ řekla jsem.

„Ahoj Bello! Páni, dneska ti to fakt sekne!“ řekl mi se svůdným úsměvem.

„Díky!“

Ještě jsem se pozdravila s Paulem a rozjeli jsme se k němu. Jakmile jsme dorazili, chytl mě Nick kolem pasu a vedl mě dovnitř. Všichni na nás zírali, ale já jsem se cítila nějak divně. Zřejmě jsem rozrušená a tak se necítím ve své kůži. Nebo jsem nervózní. Dokonce mi trošku vadila Nickova ruka kolem mého pasu, ale zakázala jsem si na to myslet. Je to přece můj Nick! O tohle jsem přece stála!

Dělala jsem všechno tak, jak jsem se naučila od Edwarda. Když Nick mluvil, tak jsem mu naslouchala, někdy jsem se ho letmo dotkla a prostě jsem s ním bezostyšně flirtovala. Když jsem šla na chvilku za Alice, tak se po mě ještě dlouho díval. Dokázala jsem to! Zaujala jsem ho! Teď ještě, aby vydržel!

„Tak co?“ ptala se hned Alice.

„Zatím se to vyvíjí slibně!“ řekla jsem nadšeně.

„Tak to je super, jen tak dál!“

„Díky! Promiň, Alice, ale musím si odskočit. Tak zatím!“

Zrovna jsem se vracela zpět k Nickovi, když v tom jsem v mém zorném poli zachytila Edwarda. Na místě jsem se zastavila a jen jsem na něj zírala. U zdi se tam miliskoval s nějakou dlouhonohou, na mikádo ostříhanou blondýnou. Vjel do mě vztek!

Schválně jsem se kolem nich vydala. Zrovna ji držel kolem pasu a něco jí vykládal, když jsem kolem procházela. Hodila jsem po něm svůdným pohledem, našpulila jsem rty alá Angelina Jolie a houpavým krokem jsem kolem nich prošla. Začal se s ní líbat, ale pohledem mě sledoval, až dokud jsem nedošla k Nickovi.

Jen počkej, Cullene! Tohle ti nedaruju! A než jsem se stačila rozmyslet, co vlastně dělám, přitáhla jsem si Nicka blíž a začala jsem ho líbat!

Chvíle, na kterou jsem vždycky čekala, se však nedostavila. Dostavil se však neočekávaný pocit zklamání. Líbala jsem se s Nickem a nic. Nic! A v tom jsem to pochopila. Stále jsem nemohla uvěřit tomu, co se stalo. Celý život čekám na polibek od své životní lásky Nicka! A když se s ním konečně líbám, zjistím, že jsem se zamilovala do Edwarda! Ale co teď? No nic, budu to muset dotáhnout do konce. Podívala jsem se na Edwarda a ten se tvářil celkem spokojeně. Nahodila jsem také spokojený výraz a usmála jsem se.

Když mě Nick vzal za ruku a vedl mě nahoru po schodech, věděla jsem, co ode mě chce. A taky jsem si byla jistá, že to neudělám, jen jsem chtěla, aby Edward žárlil.

„Ta Bella je taky pěkná rajda, co? Nick si s ní určitě užije!“ řekl někdo, když jsem došlápla na poslední schod. Otočila jsem se, abych zjistila, kdo to řekl. Byl to Ben, Paulův bratranec. Nikdy jsem si nemyslela, že bude takhle mluvit. Než jsem stačila cokoliv udělat, strhla se mela.

Edward se vrhl na Bena a jednou ranou ho srazil k zemi.

„Nikdo, rozumíš? Nikdo nebude o Belle říkat, že je rajda! Je ti to jasné?“ řekl Edward tvrdě.

„Edwarde?“ zašeptala jsem. V tichu, které však bylo, to slyšel snad každý.

Podíval se na mě a odešel. Než jsem se však za ním prodrala k východu, byl pryč.

Neměla jsem náladu tam zůstat a tak jsem poprosila Alice, aby mě odvezla. Po celou dobu, kdy jsme jely, jsem si v hlavě přehrávala, co se vlastně stalo. Nejhorší bylo zjištění, že Edwarda už zřejmě miluju nějakou dobu. Jen jsem sama sobě lhala, že chci Nicka.

„Díky, Alice!“ řekla jsem, jakmile jsme dojely před náš dům.

„Jsi v pohodě, Bello?“ zeptala se starostlivě.

„Jo budu v pořádku! Tak se uvidíme v pondělí!“

„Jasně! Ahoj!“ řekla Alice a odjela.

Domů se mi ještě nechtělo a tak jsem si sedla na schodek přede dveřmi.

„Edwarde!“ povzdychla jsem si.

Z mého přemítání mě vytrhl zvuk štěrku. Zvedla jsem hlavu a uviděla jsem Edwarda. Kráčel kolem se sklopenou hlavou a s rukama v kapsách. Zvedla jsem se. Najednou ke mně otočil hlavu. Dlouho jsme se na sebe jen tak dívali a pak se pomalu vydal ke mně.

„Bello?“

„Nemluv!“ řekla jsem s pohledem upřeným na jeho rty.

Pochopil a políbil mě.

Je mi jedno jakou má pověst, je mi jedno co se stane dál. Vím jen to, že ho chci… Rozhodla jsem se okamžitě.

„Vydrž!“ řekla jsem naléhavě. Odemkla jsem dveře a za ruku ho vtáhla do domu. Štěstí, že jsou naši u tety.

„Bello, co to děláš?“ zeptal se mě.

„Co myslíš?“ usmála jsem se na něj a začala jsem mu svlékat tričko. Pomohl mi a začal mě znovu líbat. Jakmile se naše jazyky otřely o sebe, věděla jsem, že tohle je ono. To je ta vášeň, na kterou jsem čekala. Přimkla jsem se víc k němu. Chytil mě za zadeček, nadzvedl mě a opřel mě o dveře.

Byla jsem jako v jednom ohni. Jeho ruce jsem cítila všude, nepřestával mě hladit a šeptal mi do ucha, jak moc mě chce. Svlékl mě a díval se na mě pohledem plným touhy. Jeho ruce opět putovaly po celém mém těle. Nenechala jsem se zahanbit. Rukama jsem přejížděla po jeho hrudi, ramenou, zádech. Nemohla jsem se nabažit jeho krásně vypracované postavy. Když jazykem obkroužil mou bradavku, myslela jsem, že už to nevydržím. Pevně jsem ho chytla za zadek a přirazila ho k sobě. Nohy jsem mu omotala kolem pasu a prohnula jsem se. Dech se nám zrychloval. Začal mě znovu líbat. Cítila jsem, jak do mě pomalu vniká. Zasténala jsem a prohnula se ještě víc. Ucítila jsem mírný tlak a pak bolest, která ovšem hned pominula. Edward se nehýbal, jen čekal. Jeho zaťaté čelisti svědčily o tom, že se snaží ovládnout. Pohnula jsem se proti němu. Pochopil a začal se pomalu pohybovat. To, co následovalo potom, bylo jako uragán. Všechny naše pocity se odrážely v šíleném rytmu našich těl. Bylo to divoké!

Stoupala jsem do nebes a myslela jsem si, že už víc nevydržím. Mýlila jsem se. Vzal mě ke hvězdám...

Byla jsem naprosto vyčerpaná, uvědomovala jsem si pouze, že mě někam nese. Položil mě na postel v mém pokoji.

„Neodcházej, prosím!“ zašeptala jsem.

„Neodejdu! Už nikdy!“ odpověděl mi.

Lehl si ke mně, vzal mě do náruče a políbil mě.

„Miluju tě, Bello!“ řekl.

„Taky tě miluju! Ale mám strach, že se mnou nebudeš. Že mě opustíš kvůli nejaké jiné! Já Nicka nechci, hrála jsem to. Chtěla jsem, abys žárlil...“

„Neopustím, Bello! Už nikdy! Slibuju! Taky jsem chtěl, aby jsi žárlila. Žádnou jinou nechci!“

A já jsem mu věřila! Moje srdce začalo zběsile tlouct radostí a láskou.

Ale nic netrvá věčně. Naše rozvíjející se láska byla tvrdě přetrhnuta v den, kdy Edward Cullen zemřel. Bylo to jen dva dny na to…

Autor: Iff (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Dostanu tě! 5. kapitola: