Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Dostanu tě! 22. kapitola

hg

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Všem děkuji za trpělivost. V poslední době toho mám opravdu hodně a tak jen doufám, že na mě nejste příliš naštvaní. :oD
Tento díl je z pohledu Belly. Co se vlastně stalo a jak se rozhodne dál?
Tento dílek je předposlední, i tak ale prosím o Vaše komentáře!
Přeji pěkné čtení, Vaše Iff.

23.11.2010 (08:45) • Iff • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2359×

„Pane bože, Iss! Už toho mám vážně dost! Jsi moje kamarádka, ale začínám toho mít po krk! Víš, to, že jsi měla ze začátku strach, aby tě nepronásledoval a nepřesvědčoval tě, to jsem chápala. Věřila jsem, že si potřebuješ uspořádat svůj život. Ale teď už to opravdu nechápu! Nejdřív ho nechceš ani vidět a teď ho hledáš na každém kroku! Ta tvoje nerozhodnost mě začíná ubíjet. Jak ti mám pomoct, když ty sama nevíš jak. Dej mi vědět, až se rozhodneš, ano? Víš, kde mě najdeš…“

Zoe a její každodenní proslov… Vím, že má pravdu… A stejně tak jako já, tak i ona věděla, že to bude jako každý den od doby, co jsem Edwarda opustila. Jedním uchem tam, druhým ven. Na usmířenou mě políbila na tvář a odcházela pryč i se Sethem. Byl jako její věrný psíček. Jak příhodné pro vlka…

Fajn! Milovali jeden druhého a já jsem je nedokázala vystát. Kdykoliv jsem s nimi byla, připadala jsem si jako páté kolo u vozu. Znechuceně jsem si odfrkla.

Zoe má pravdu. Zůstala jsem na vysoké škole. Edward mě však nevyhledal, nesnažil se mě vůbec žádným způsobem kontaktovat. Nechal mě být a zapomněl na mě.

Ano, opustila jsem ho… Zbláznila jsem se, já vím! Ale pořád jsem čekala, pořád jsem doufala, že mě nenechá jen tak odejít. Co jsem čekala? Co jsem si o sobě myslela? Edward není jeden z těch, kteří by za vámi neustále slídili s prosíkem.

Už jsou to dva měsíce… Dva nekonečné měsíce… S povzdechem jsem se vydala směrem k mému autu. Rozjela jsem se úplně bez cíle…

Připadám si teď jako naprostý blázen. Všechno to, co jsem od života chtěla, jsem zahodila. Nemohla jsem se přenést přes skutečnost, že je ze mě upír… Chtělo to ale jenom čas. Zvyknout si… Není to zas tak hrozné… Ano, v jistý čas všichni kolem vás zemřou… Ale zemřeli by, i kdybych upír nebyla. Děti… Musím uznat, že jsem tak nějak vždycky počítala s potomkem, ale co se dá dělat… Ano, nesmrtelnost může být ubíjející, ale všechno je to jenom o zvyku. Cítím se teď naprosto úžasně. Připadám si víc jistá, silnější a tak nějak víc spokojená sama se sebou. Nedokážu popsat ten úžasný pocit z mé upíří rychlosti, z toho, jak všechno vypadá tak nějak jinak, protože můj zrak je ostřejší. Cítím v sobě tu šelmu, která je mou součástí.

Ale připadám si sama… Edward mi strašně chybí! Tak moc jsem si zvykla, že je součástí mého života. Vždyť i v době, když jsem si myslela, že je mrtvý, jsem na něj každý den myslela. To díky němu jsem to, co jsem. A to v plném slova smyslu. Přiznávám, že ze začátku jsem mu za to nebyla moc vděčná… Vím, že mě miloval. Neudělal mi to schválně. A navíc já jsem ho nechala… Nechala jsem ho ze sebe dobrovolně napít. Čekala jsem smrt… A on mi dal život… Věčný život…

Bože můj! Milovala jsem ho tolik, že jsem kvůli němu chtěla obětovat svůj život!

Zoe má pravdu… Strach přebila má vlastní pýcha. A jestli tady budu jen sedět a čekat, až si pro mě Edward příjde, nemusím se toho dočkat… Neváhala jsem a zvedla jsem telefon.

„Zoe? Potřebuji Sethovu pomoc, můžeme se sejít?“

 

Zoe byla ráda, že konečně hodlám se svým životem něco udělat. Ani se jí nedivím. Byla jsem protivná už sama sobě, a to je co říct…

Potřebovala jsem její pomoc, přesněji řečeno Sethovu pomoc. Chtěla jsem Edwarda najít, ale nevěděla jsem, jak začít. Vzhledem k tomu, že je Seth vlk, měl by mít určité informace o pohybu upírů. Když jsme se sešli, hned jsem se snažila zjistit, kde by mohl Edward být.

„Promiň, Bello, ale vůbec netuším, kde by mohl být.“

Sakra! Tak jsem doufala v to, že by mi mohl, říct kde zhruba je. Na co jsou telefony, když čísla neexistují! Jak bych si teď přála mluvit s Alice, omluvit se jim a hlavně Edwardovi! Říct mu, že ho miluju…

Ale co když mi neodpustí, co když už mě nechce vidět? Už se o mě nezajímá… Možná bude lepší, když to nechám tak, jak je…

Z mého myšlenkové pochodu mě vyrušilo zazvonění telefonu.

„Ano?“

„To ať tě ani nenapadne, drahá! Nebo přijedu a nakopu ti ten tvůj krásný upírský zádek!“

„Alice!“

„Teda, Bello, ty jsi nám ale dala s tím tvým rozhodováním!“

„Já vím, promiň… Nevěděla jsem, co mám dělat. Najednou jsem měla zatmění mysli a potřebovala jsem od všeho utéct…“

„Já to chápu. Každý z nás měl období, kdy se s tím vším musel vyrovnat, a každý to taky dělal po svém.“

„Alice, kde jste?“

„Teď už zpátky v Londýně.“

„Edward taky?“

„Ten tady s námi není.“

„Aha.“

„Poslyš, Bello, musíme si o tom tvém plánu promluvit, ano? Večer k tobě přijedu."

„Dobře, Alice. Zatím ahoj.“

Alice a její vize. Ještě že se ozvala. Musím dát všechno do pořádku.

„Tak co?“ zeptala se mě Zoe.

„Jsou zpátky, kromě Edwarda. Dnes se sejdu s Alice...“

„No vidíš. Nejdřív musíme zjistit, kde Edward je, a pak naplánujeme co dál.“

„Přesně tak!“ souhlasil i Seth.

Poděkovala jsem jim za spolupráci a rozloučili jsme se.

Doba, kterou jsem netrpělivě čekala na příjezd Alice, utíkala nesmírně pomalu.

Konečně někdo zazvonil. Otevřela jsem dveře svého bytu a za nimi jsem spatřila usměvavou tvář své přítelkyně.

„Alice!“

Usmála se a upíří rychlostí mě objala. Bylo fajn být zase s někým, jako jsem já. I když Seth upíry zrovna dvakrát nemusí, respektuje je a vzhledem k tomu, že jsem kamarádka jeho lásky, tak nic neříká. Ale radši se v jejich přítomnosti chovám co nejvíc normálně.

Zasmála jsem se a přemístily jsme se do obýváku na pohovku.

„Předpokládám, že víš, co se stalo?“ začala jsem.

„Ano.“

„Já... Zpanikařila jsem, Alice. A teď toho lituju. Vím, že Edward má dost hrdosti na to, aby mě nechal být.“

„Ano, tvrdí, že tě nechá žít život, jaký sis vybrala, aniž by tě dál obtěžoval.“

„Aha.“

„Bello, neboj se, stále tě miluje. Jenom chce, abys byla šťastná!“

„Kde vůbec teď je?“

„Trčí na jednom ostrově, který máme. Chce být teď sám. Byli jsme tam s ním, ale velmi slušně nás všechny vyhodil, tak jsme se vrátili sem.“

„Mrzí mě to.“

„Já vím, ale nic se přece nestalo! Jak už jsem řekla, tímhle si prošel každý z nás. Důležité je dát vás konečně dohromady. Takže ti pomůžu!

„Děkuji, Alice! Co navrhuješ?“

„Tak poslouchej! Mám plán, ze kterého se náš milý Edward jen tak nevzpamatuje!“

Autor: Iff (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Dostanu tě! 22. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře