Nazdárek! Takže po delší době přináším další dílek! Bohužel teď jsem již v plném pracovním nasazení, takže kapitolky nebudou přibývat tak rychle, jako když jsem byla nemocná. Ale snad to pochopíte...
Tento dílek nám vyjasní orientaci Setha, což některé potěší... Dále zjistíte, že i když se Edward chce pomstít, tak není moc rafinovaný. Raději zvolí jinou cestu...
Prosím opět o Vaše komentáře, opravu mi pomáhají psát...Vaše Iff
21.05.2010 (19:15) • Iff • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 5097×
Pohled Edwarda
Auto jsem nechal u lesní cesty, kdyby náhodou. Přeběhl jsem k jejímu bytu. Klíč byl pod rohožkou, jak typické. Stále oblečen do žluté pláštěnky, jsem zaplul do jejího bytu. Supeeer, jde se rabovat! Najednou mě obklopila její vůně. Byl jsem opět ztracený. Nohy mě zavedly k její posteli. Sedl jsem si na její kraj a složil hlavu do dlaní.
Sex s Bellou, to je prostě zážitek. Ne že by to bylo někdy jiné, prostě fyzického uvolnění dosáhnu vždy a s kýmkoliv. Ale s Bellou se uvolním celý, dokonce i psychicky. Někdy si říkám, že v takovém stavu otupělosti bych chtěl žít napořád. S hlubokým povzdechem jsem roztáhl ruce a položil se na záda.
Z šedé myšky se stala nádherná žena. Ty její vlasy! Vzrušují mě k nepříčetnosti! A to její tělo. Tyto představy ve mně vyvolaly silný pud majetnictví. Najednou jsem moc chtěl, aby tohle všechno bylo jen moje.
A najednou mi to došlo! Už vím, jak ji získám. Musí po mě toužit. A co nám oběma vyhovuje? Sex!
Zvedl jsem se z postele a naposledy se rozhlédl. Dnes tady rozhodně nejsem naposled…
Odcházel jsem právě včas. Jakmile jsem uklidil klíček pod rohožku, ucítil jsem její vůni a slyšel jsem její kroky. Okamžitě jsem upíří rychlostí přeběhl na konec chodby, aby mě neviděla. Jakmile jsem věděl, že je vzduch čistý, vydal jsem se k východu. Sedl jsem do auta. Než jsem se však rozjel, uviděl jsem Bellinu kamarádku Zoe. Rozčileně kráčela kamsi do lesa a Seth jí byl v patách. Co se sakra děje? Zvědavost mi nedala a tak jsem se vydal za nimi.
„Zoe, počkej na mě!“ volal na ni Seth.
„Zapomeň! Nechci tě už vidět!“
„Zoe, nech mě to prosím vysvětlit!“
„A co mi chceš jako vysvětlovat? Mojí nejlepší kamarádce řekneš, že jsi na chlapečky a mě se tady teď snažíš lámat? Nebuď směšný.“
„Ale tak to není. Já se tímhle bráním. Prostě jsem si takhle držel všechny holky od těla. Ale teď jsem poznal tebe… Miluju tě!“
„Sethe, budu se opakovat, ale nebuď směšný. Jak mě můžeš milovat, když mě ani pořádně neznáš?“
„Otiskl jsem se do tebe.“
Zašeptal a Zoe na něj jen němě zírala. Zřejmě nechápala.
„Cože?“ zeptala se.
„Víš, otisk je silná věc. Je to pouto, které už nikdy nezmizí. Prostě tě budu navždycky milovat. Ať chceš nebo nechceš. U lidí, jako jsem já, je to běžné.“
„U lidí jako jsi ty? Co to má jako znamenat?“
„Proměňuji se ve vlka.“
A jak řekl, tak také udělal. Na místě se proměnil. Jakmile to Zoe uviděla, omdlela. Ani se jí nedivím. Ten Seth je vážně pitomec, mohl jí to říct trochu šetrněji.
Jakmile však spatřil, že Zoe omdlela, proměnil se zpět a odnášel ji pryč.
Vracel jsem se ke svému autu. Takže fajn, dozvěděl jsem se hromadu nových informací. Například, že Seth na Bellu hrál, že je na chlapečky. A přitom není. Takže to, že s ním Bella chodí, je jen komedie. Navíc se nám milý Seth otiskl do Zoe.
Miluju dobré zprávy!
Nastartoval jsem auto a jel domů. Do večera času dost… Byl jsem si zalovit, trochu jsem se popral s Emmettem a netrpělivě jsem očekával noční hodiny. Jakmile padla tma, začal jsem být poněkud nervózní.
„Edwarde Cullene! Co si myslíš, že chceš udělat?“ ptala se mě najednou Alice. No jasně ta malá mrška a její schopnosti ohledně budoucnosti. Už viděla, jak jsem se rozhodl.
„Alice, nech to být!“
„Ale, Edwarde…“
„Alice, nech to na mě, ano? Nepleť se do toho, prosím!“
Naléhavost v mém hlase ji nakonec umlčela. Šel jsem se osprchovat a převléknout.
Otálel jsem dlouho, byly 2 hodiny v noci, když jsem se dostal do jejího bytu. Tiše jsem přistoupil k posteli. Ležela tam, naprosto nevinná a nádherná. Měl jsem pocit, jako by se mi zastavilo srdce. Ale to já přece nemám!
Sehnul jsem se k ní a pohladil ji. Jemně se zavrtěla. Začal jsem ji hladit po celém těle. Naprosto a bez zábran mi vycházela vstříc. Sundal jsem si tričko a jí jsem vyhrnul noční košilku. Mazlil jsem se s jejími ňadry a ona se celá prohnula, abych se k ní mohl dostat blíž. Naše těla se o sebe třela v nebezpečném rytmu a najednou se celá vypjala a podívala se mi zpříma do očí. Věděl jsem, že se už probudila.
„Řekni mi, že můžu zůstat!“ zašeptal jsem naléhavě. Ona na mě jen hleděla.
„Prosím…“ zašeptal jsem ještě jednou.
Chvíli přemýšlela, ale pak mě políbila. Vášnivě se ke mně přitiskla a já jí polibek oplácel. Rukama mi přejížděla po zádech a nakonec zapojila i nehty. Ona mě jednou zničí!
Rychle jsem odhodil zbytek svého oblečení.
„Edwarde, prosím…“
Věděl jsem, že mě chce stejně jako já ji. S hladovým polibkem jsem se vklínil mezi její stehna. Jakmile jsem do ní vnikl, slastně povzdechla. Tohle prostě miluju! Ten její povzdech slasti a úplné odevzdanosti… Prohnula se proti mně a tím mě přiměla k pohybu. Pobízela mě k rychlejšímu tempu. Ale já jsem tentokrát chtěl, aby to bylo jemně, pomalu, dlouho…
Hrál jsem si s celým jejím tělem. Nedokázal jsem se jí nabažit. A když jsem jí konečně přivedl k vrcholu, únavou usnula.
Chvíli jsem tam s ní takhle ležel, ale pak jsem zjistil, že za chvilku bude vstávat. Rychle jsem po sobě uklidil a vydal se domů. Musím se převléknout. Se spokojeným úsměvem, jsem narazil na Alice. Zastavila mě zrovna, když jsem chtěl vejít do svého pokoje.
„Alice, na nic se neptej, ano?“ řekl jsem, vešel jsem do svého pokoje a zavřel jsem dveře. Nechápu, proč chce něco vysvětlovat, když stejně zná odpověď!
Ve škole jsem byl jako na trní, dokud jsem ji neuviděl. Nádherná jako vždy. Moje bohyně, pomyslel jsem si.
Moje bohyně…
Myslel si to i někdo jiný! Podíval jsem se směrem, odkud myšlenka přišla. Colin! No jasně! Tak tohle fakt nesnesu!
Najednou k nám Bella přistoupila a se všemi se pozdravila, nejistě pohlédla i na mě.
„Edwarde, můžu s tebou mluvit?“
„Už zase?“ zeptal jsem se výsměšně a tím jsem jí připomněl ten včerejšek. Okamžitě zrudla. Sourozenci na štěstí pochopili a odešli.
„Já…Co jsi včera večer dělal?“ zeptala se nejistě.
„Byl jsem doma, proč?“
„Jen tak. Celou noc?“
„Stalo se něco?“ zeptal jsem se.
„Jen se mi zdálo, že jsi byl včera u mě. Bylo to tak živé.“
„Vážně? Tobě se o mně zdálo? A co?“ vyzvídal jsem schválně.
„Ale nic, zapomeň na to!“ řekla celá rudá a pak se otočila a odcházela pryč.
Výborně! Takže ona si myslí, že se jí to jenom zdálo? Hmmm… Tak toho by se dalo využít!
Autor: Iff (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Dostanu tě! 13. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!