Ahoj, jsem tu a se mnou další dílek Dokonalé manželky.
Jak dopadne setkání Edwarda a Belly v tělocvičně? To se dozvíte v této kapitole.
Takže přeji pěkné čtení a prosím o Vaše komentáře. Nevím totiž, jestli se Vám tahle povídka líbí... Děkuji, Vaše Iff.
16.08.2010 (08:45) • Iff • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2586×
Nevěřícně jsem na něj zírala. Chvíli mi trvalo, než jsem si uvědomila, co vlastně řekl. Protože si sundal sako a jeho košile bezostyšně obepínala jeho tělo. A že se bylo na co dívat! No tak, Bello, vzchop se! Děláš, jako kdybys nikdy neviděla hezkého chlapa… Neuvěřitelně hezkého, přitažlivého chlapa s úžasným tělem… Dokonalý vzhled, dokonalé tělo, dokonalý úsměv…
Prostě tam jen stál s tím jeho pokřiveným úsměvem a sledoval mě.
Proč musí být tak neuvěřitelně přitažlivý? A sexy? Podívala jsem se na jeho silné paže a povzdechla jsem si… Docela živě si dokážu představit, jak mě jimi obejme a bude mě s nimi hladit po celém těle, až se budu třást touhou a… Dost! Ovládej se, Bello! Vzpomeň si, jak ti ublížil! Opustil tě bez jediného slova!
Má hrdost se vrátila společně s mým vztekem. Zlostně jsem po něm blýskla pohledem. Uchechtl se a začal si rozepínat košili.
„Ne!“ vyhrkla jsem a jednou rukou jsem si zakryla oči. Druhou jsem před sebe natáhla v obraném gestu. Jestli si tu košili svlékne, tak jsem ztracená. Přijdu o zbytek svého rozumu a rovnou se na něj vrhnu! Prosím… Prosím, ať si ji nechá na sobě!
„Nesvlékej si tu… Tu košili!“ dokončila jsem.
Zarazil se.
„Netušil jsem, že se ti pohled na mé tělo tak hnusí, lásko.“
Opatrně jsme si odkryla oči a podívala jsem se na něj. Bolest v jeho hlase mě zaujala. Stál tam, košili měl na sobě a napětí se odráželo z celého jeho postoje.
„Tak co? Jdeme na to? Nebo se bojíš?“ provokoval mě.
Okamžik bolesti v jeho hlase byl ten tam. A přede mnou stál zase ten sebevědomí Edward Cullen.
„Já? A mít strach z tebe?“ oplatila jsem mu a zaujala jsem bojovou pozici. Musím uznat, že v těch šatech to šlo dost těžko. A já jsem se teď proklínala za to, že když jsem přišla domů, nepřevlékl jsem se. Jenže jsem byla tak rozzuřená, že se mi s tím nechtělo obtěžovat a teď mé šaty zavazí.
„V těch šatech to musí být dost nepohodlné, že? Nechceš pomoct se svlékáním?“ zeptal se zase provokativně a já jsem začala opět zuřit. Edward mě začal pomalu obcházet a přitom si začal vyhrnovat rukávy.
„Ne díky, já to zvládnu i bez svlékání.“
„Škoda. Kdyby něco, jsem ti vždy k službám!“ uklonil se.
Vysmíval se mi schválně. Chtěl podnítit mou zuřivost. Když to chce, má to mít! Vyrazila jsem po něm. Chtěla jsem ho srazit, obratně se mému útoku vyhnul. Místností se však ozval zvuk trhané látky. Ohlédla jsem se po něm a spatřila jsem, jak v rukou svírá kus mých nádherných šatů! Instinktivně jsem pohlédla dolů. Byly utržené zhruba v půli mých stehen a z mých zbylých šatů smutně trčely cancoury potrhané látky.
„Co to děláš?“
„Zbavuji tě přebytečného, lásko. No uznej, nepohybuje se ti teď líp?“
„Alice tě zabije!“ zasyčela jsem a vrhla se znovu na něj.
Zachytil mě a strhl mě k zemi. Veškerou svou silou jsem se přetočila a vyhoupla se nad něj. Vítězoslavně jsem se usmála. Ale on mě přetočil zpět pod něj. Ruce mi chytil a zvedl nad hlavu. Zmítala jsem se ze strany na stranu, ale nic nepomohlo. Silou ho nepřemůžu, svírá mě pevně… No tak Bello, mysli!
Podívala jsem se na Edwarda a všimla jsem si jeho pohledu na mé rty. Vystrčila jsem svůj jazýček a jemně jsem si olízla rty. Oči mu okamžitě potemněly. Aha! Pán je vzrušený!
Upřela jsem na něj svůdný pohled a vyklenula jsem se proti němu.
„Edwarde…“ zašeptala jsem svůdně.
Okamžitě se ke mně sklonil a začal mě líbat. Jeho ruce putovaly po mém těle, tak jak jsem si to představovala. Jeho jazyk škádlil ten můj ve smrtícím tanci vášně a mé tělo se zmítalo proti jeho tělu v nekonečném souboji.
Chtěla jsem využít situace, kdy se nebude ovládat a dostat ho, jenže sama jsem spadla do jámy vášně, kterou jsem vykopala.
Snažila jsem se vzpomenout na všechno, co mi provedl. Jak jsem se trápila, jak mi ublížil. Má mysl ožila a já s největším sebezapřením učinila ten pohyb. Kopla jsem ho kolenem přímo do jeho chlouby. S bolestným zaúpěním se na mě složil a já jsem ho od sebe odstrčila. Vyskočila jsem na nohy a těžce jsem dýchala.
„Víš, kde jsou dveře, takže se nezdržuj a odejdi. Do rozvodu tě nechci vidět! Papíry k podpisu ti pošlu po mém právníkovi. Sbohem, Edwarde!“ řekla jsem a odcházela jsem z místnosti.
„Máš strach, a proto utíkáš, že, Bello? Más strach ze mě… Ne, vlastně máš strach sama ze sebe a z nás dvou!“ vykřikl ještě za mnou.
Já jsem upíří rychlostí utíkala do svého pokoje a z hrdla se mi draly vzlyky bez slz.
Musela jsem se osprchovat a hlavně si umýt hlavu. Proces mytí hlavy mě uklidňoval a já jsem si alespoň mohla utřídit myšlenky. Když jsem vyšla z koupelny, myslela jsem jen na to, že tím všechno skončilo. Jak jsem byla hloupá! Musel jsem přece tušit, že se Edward jen tak nevzdá…
Autor: Iff (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Dokonalá manželka - 3. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!