Další pokračování vaší nekonečný povídky...Bella se vrací domů...ale víc vám neprozradím....Přeji krásné počtení
22.05.2009 (21:00) • IsabellaCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3055×
Z pohledu Edwarda:
Domů jsme přijely velmi brzy. Esme se dala do uklízení a já Běžel domů s Emmettkem abychom sundaly igelity z nábytku. Když jsem přiběhl vše bylo stejné, akorát vše bylo zabalené v igelitu a na něm nános prachu. Vše jsem sundal otřel prach a převlíknul postele. Potom jsem dal Emmettka na chvilku se vyspat.
Když byly asi tak dvě hodiny ráno. Probudil jsem ho a vyrazil za naší rodinou. Ti už byly převlečený a upravení. Naskákaly jsme do aut a jely na letiště. Přijeli jsme poměrně brzy, protože do příletu letadla zbývalo něco přes půl hodiny. Tak jsme se usadily na křesla a čekaly. Minuty ubíhaly hrozně pomalu a když oznámily že se letadlo zpozdí kvůli komplikacím, dostal jsem nával vzteku. Bellino letadlo mělo přijet z hodinovým zpožděním. Mezi tím jsem tedy skočil do květinářství které zrovna otevřelo. Koupil jsem kytici růží. Bylo jich třicet pět. Dvacet bylo rudých, pět žlutých, pět růžových pět bílých. Všechno k sobě ladilo bylo to krásné.
Belly letadlo zrovna přistávalo takže jsem se rychle vydal za ní. Když Bella vystupovala po schůdkách z letadla, přísahal bych že mi srdce poskočilo. Rozběhl jsem se za ní a chytil do náruče. „ Miluji tě " šeptal jsem mezi vášnivými polibky, které jsme vedly. Přerušilo nás ovšem jak jinak Emmettovo odkašlání. „ Ahoj sestřičko " s tím ji vyzdvihl do náruč v jeho medvědím sevření. „ Emmettek " zašeptala Bella a vymanila se z jeho sevření. Rychle běžela k Rose, která držela Emma. „ Broučku " políbila ho na čelíčko. „ Moc se mi po vás všech stýskalo. " začala vzlykat a se všemi se obývat. Nakonec zase skončila v mém obětí. „ Na tady jsem ti koupil na přivítanou kytku. " a podal jsem jí ji. „ Ta je krásná. Děkuji. " a vášnivě mě políbila. „ No na to bych si mohl zvyknout. " řekl jsem jí. Jen se usmála a hrála si s Emmettkem v náruči.
Všichni jsme šly ke svým autům já jsem jel s Bellou v našem autu, ale přizval jsem Alici a Jaspera aby jely s námi. Spíše aby řídily, ale to mi bylo jedno. Celou cestu mi seděla na klíně a vzlykala štěstím. Byl to nádherný pocit mít ji zase u sebe. Emmettek se v sedačce usmíval na všechny strany a v mysli mu stále hrála ty samá slova : "MÁMA, MÁMA " byly jsme zase jedna velká šťastná rodina. Dokuď jsme nepřijely domů, protože tam na nás čekalo překvapení.....
Autor: IsabellaCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Do skonání světa - 35.kapitola (Miluji tě):
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!