Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Do skonání světa - 21.kapitola

28.04.2009 (14:48) • IsabellaCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3994×

Z pohledu Edwarda:

Když jsme přiběhly uložil jsem Bellu do postele. „ Edwarde.. " „ Ano" kousla se do rtu. „  Lehl by sis za mnou? Je mi hrozné teplo. " usmál jsem se na ni a poslušně si lehl vedle ní. „ Co bude teď? "  zeptala se. „ Bello, já - promiň já nevím. " nešťastně jsem se na ni podíval a sklonil hlavu takže jsem se díval do deky kterou byla přikrytá. „ Edwarde, to nevadí hlavní je že jsme spolu. " podíval jsem se na ni. „ Jo, ale na jak dlouho? Den dva než porodíš? " zamračila se až jí na čele vyskočila vráska. „ Ne, tohle neříkej. Pamatuješ co jsi mi slíbil? Ne do smrti, ale do skonání světa, všechno bude dobré. A kdyby ne, tak se postarej o Emmetta juniora. " povzdechl jsem si. „ Proč se bude jmenovat zrovna po Emmettovi? " to by mě zajímalo proč zrovna po něm. „ Protože, když jsem se na ně koukala když jsme jim oznámily že budu mít miminko, tak Emmett z toho byl úplně mimo. Připadalo mi to jako kdyby byl štěstím bez sebe a to jen proto že ho budeme mít zrovna mi dva. A taky vím jak si přály s Rosalie miminko tak proto. A když by to byla holka jmenovala by jsem zase Rosalie. " vím že chtěly mít Emmett s Rose miminko, ale že by proto aby byly šťastní ho po nich pojmenovala to mě nikdy nenapadlo.

„ ÁÁÁÁÁÁ " zakřičela. „ Bello co je ti. " zeptal jsem se vystrašeně a odkryl z ní deku. Pod ní bylo mokro. „ Edwarde zavolej Carlisle....odtekla mi plodová voda. " zhluboka se nadechla a stiskla mi ruku. „ Carlisle " zakřičel sem. Všichni přiběhly hned. „ Edwarde vezmi Bellu a pojď do ordinace. " vzal jsem Bellu a rychle jsem tam běžel. „ Počkej " zakřičel Carlisle když sem ji pokládal na stůl. Dal tam pokrývku a já ji na ni položil. Pod hlavu jí dal dva polštářky. „ Bello, jak ti je? " zeptal se. „ No, kdyby mě něco nekopalo pořád do břicha bylo by to asi dobrý. " pousmála se. „ Udělám ultrazvuk abychom zjistily jak na tom je a abychom ho mohly vyndat ano? " kývla hlavou a Carlisle začal dělat ultrazvuk. „ Je to dobré ale ještě chvíly budeme muset počkat abychom ho vyndaly císařským řezem. " „ Cože já chci rodit přirozeně. " zařvala na něj. „ Bello, to nemůžeš dítě by ti zlámalo všechny pánevní kosti a muselo by se prokousat nějak ven. Přirozenou cestou to nepůjde. " Bella zavrtěla hlavou na nesouhlas. „ Buď tak, nebo nijak. " řekla rázně. „  Lásko prosím já tě tu ještě chci to mi nesmíš udělat. " podívala se na mne. „ Edwarde na tohle čekám už dlouho a junior si zaslouží přijít na svět jak bude chtít on. " Ne tohle mi nemůže udělat vždyť ji miluji nadevše a ona se posílá přímo do horoucích pekel. Znovu zakřičela a chytla mi ruku. Nepřestala křičet měla kontrakce snad každou čtvrt minutu.

„ Bello musíš se rozhodnout jak tedy? " naléhal Carlisle. „ Jak..už sem...řekla....přirozeně. " Carlisle se na mě podíval a potom se znovu otočil k Belle. „ Tlač Bello, tlač. " nařizoval jí a Bella uposlechla. Prvně se z ní vyvalila krev a potom hlavička dítěte. „  Tlač " křičel na ni Carlisle. Po chvilince vyšlo z ní i tělíčko. „ Zvládla jsi to. " řekl jsem jí a políbil jsem jí na čelo.

Vzal jsem ho do rukou a nesl ho Belle. Po cestě jsem ho zabalil do nějaké bílé hadry. Carlisle se snažil vše v pořádku dokončit když v tom Bella upadla do bezvědomí. „ Bello, lásko. " zakřičel jsem na ní. „ Alice " hned přiběhla. „ Na vezmi ho a odnes ho odsuď. " vzala ho do náruče a zase rychle odešla. Bella nevnímala. „ Carlisle, co mám dělat? " zeptal sem se vyděšeně. „ Nic, Bella se mění na upíra takže teď bude v bezvědomí tři dny. " tázavě jsem se na něj podíval. „ Já nevím jak to, ale měnit se začala už při vědomí takže teď když je dítě na světě mohla se ponořit plně do proměny. " souhlasně jsem se na něj podíval.

S Carlislem jsem uklidily všechny ty hadry a krev a já si sedl k ní a chytil jí za ruku. „ Já- já jdu dolů. " řekl Carlisle. „ Jo já jdu pro Emmetta juniora. " pustil jsem Bellininu ruku a šel pro něj. Alice ho oblékla do modrých dupaček a na hlavičku mu dala čepičku. „ Vykoupala jsem ho a oblékla nevadí ti to že ne? " zeptala se mne. „ Ne, nevadí. " Alice se na mě zamračila. „ Ale já se neptám tebe, ale Belly. " otočil jsem se a za mnou stála Bella. „ Co - co tu děláš vždyť. " zdvihla obočí. „ Já už jsem byla proměněná, akorát jsem dávala do hromady tělo. Nějakým způsobem jsem se naučila ovládat štít. " v tu chvíly tam přišel i Carlisle.  „ Tvůj štít? " zeptal jsem se. „ Ano, mám spoustu schopností jak jsem zjistila když jsi odešel. " Zatřásl jsem hlavou jestli se mi to nezdá, ale nezdá se mi to. „ Vždyť jsem odešel ani ne před minutou. " řekl jsem jí. „ Ano, ale něco mi říkalo abych se probrala. Viděla jsem tě jak si šel pro Emmetta juniora a tak jsem z ničeho nic vstala. A potom mi něco říkalo že bych se měla soustředit. Tak jsem se soustředila a vodu ve sklenici jsem zmrazila zkusila jsem to znovu a v té sklenici byl najednou oheň a roztával ten led. Chtěla jsem se napít a tak jsem natáhla ruku abych si vzala sklenici s vodou ale ta sklenice mi přelítla do ruky. Pak najednou jsem viděla budoucnost nebo co a nakonec jsem mohla dokonce číst myšlenky. No a k tomu ten štít mám." Emmett ji nechal domluvit a pak se zeptal „ On se jmenuje po mě? " a běhaly mu jiskřičky v očích a usmíval se od ucha k uchu. „ Ano, víš když jsem si všimla jak jsi veselý z toho že v domě bude mimčo tak jsem ho na tvoji památku tak pojmenovala. Ale teď se vraťme k věci. "  řekla a podívala se na nás ostatní.

Všichni jsme na ni koukaly s otevřenou pusou, že tohle všechno dokáže. „ Dost, nemyslete tak nahlas bolí z toho hlava. " zakřičela. „ Bello mohla by jsi mi ukázat co všechno dokážeš? " zeptal se Carlisle. Bella natáhla ruku a z ničeho nic k ní letěla propiska, která ležela na stole. Potom se sebrala a šla do kuchyně a do sklenky nalila trochu mléka které bylo vytažené asi pro Emmetta juniora. Natáhla nad to ruku a z ničeho nic z toho byl led. Po chvilince natáhla ruku znova a na vrcholku šlehaly malé plamínky. „ To je zajímavé. " podotkl Carlisle. Bella šla za mnou a omylem shodila ze stolu tu sklenici s mlékem. Otočila se a jako by zastavila čas nebo co. Ten Hrnek zůstal ve stejné pozici a mléko, které by bylo už dávno na zemi se také zastavilo. Bella vzala hrnek a posbírala všechno mlíko zpátky do něj. „ Bello, můžeš to i rozmrazit? " zeptal jsem se. Pokrčila rameny a potom vyhodila do vzduchu pomeranč. Zastavila ho a potom zase mávla rukou a on opět padal k zemi. „ Fascinující. " podotknul Carlisle. „ Bello, mám pocit, že jsi snad ta nejmocnější upírka kterou jsem kdy poznal. " dodal.

<Shrnutí povídek>

Autor: IsabellaCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Do skonání světa - 21.kapitola: