Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Devil´s daughter - 1. kapitola

Devil´s daughter - 1. kapitolaAhoj, už dlouho jsem tady nic nepřidala, takže přicházím s novou povídkou. Devil´s daughter. Hlavní v této povídce je, že Edward bude chtít pomstít smrt svých rodičů. V této kapitole se dozvíte, proč je musí pomstít. Moc prosím o vaše názory na povídku. Chci vědět, zda stojí za to pokračovat... Hezké čtení přeje werca13

Edward

 

Když jsem byl malý, matka mi vtloukala do hlavy, že se nikdy nemám obracet zády k bohu. Tehdy jsem jí odkýval každé slovo, jenže to jsem nevěděl, že se dostanu do situace, kdy budu na pokraji smrti. Uvězněn mezi nebem a zemí. Mezi rájem a peklem…

V podstatě za to mohl můj otec. Matka byla z bohaté a velice vážené a známé rodiny. Zatímco on byl obyčejný sedlák z vesnice. S mojí matkou se seznámil na studiích, kde se do sebe zamilovali. Mí prarodiče sňatek neschvalovali, ale co mohli dělat s dvěma zamilovanými blázny? A tak se s tím smířili, bohužel se nedožili vnoučka, protože umřeli jen o pár týdnů dříve, než se narodil. Matka, protože neměla žádné sourozence, zdědila hromadu peněz.

Otec musel chtě-nechtě převzít rodinný podnik. Ze začátku mu to nešlo moc dobře, jenže pak začal vydělávat. Lehce si zvykl na to, že má peníze a přepych, a tak začal všechno utrácet. Hrál karty, ve kterých skoro nikdy nevyhrál, a taky hodně pil. To taky zapříčinilo několika hodinové hádky s matkou. Mně bylo v té době šestnáct.

Táta se stále více zadlužoval a rodinný podnik už také mnoho nevydělával. Sice jsme pořád byla ta vážená rodina Masenů, ale za našimi zády o nás mluvili různě.

Jednoho dne k nám přišel pán, kterému otec dlužil nejvíce. Řekl, že jestli mu nezaplatí, tak mu prodá dům, jenže otec tohle nechtěl dopustit. A tak pán odešel s nepořízenou. Jenže pošpinil naši rodinu nejvíce, jak v té době mohl, a to tak, že roznesl, že jsme se obrátili zády k Bohu a prodali duši Satanovi.

Jakmile se tato falešná zpráva roznesla po městě, hned se všichni domlouvali, kdy nás nechají vyvraždit. Co naplat, když jste se snažili obhájit tím, že váš otec je prach sprostý hajzl, který propadl hazardu a nedokázal zaplatit své prohry.

A tak jednou v noci, když to nikdo z nás netušil, vrazili do našeho domu, vytáhli nás z postelí, svázali nás, posadili na židle a dali pásky na oči.

Pro mě neznámé hlasy začaly říkat něco latinsky. Chvíli mi trvalo, než jsem poznal, co říkají. Vymítali ďábla.

„Exorcizamus te, omnis immundus spiritus, onmis satanica potestas, onmis incursio infernalis adversarii, omnis legio, onmis congregatio et secta diabolica, in nomine et virtute  Domini Nostri Jesu Christi, eradicare et effurage a Dei Ecclesia ab animabus ad imaginem Dei conditis ac precioso divini Agni sanguine redemptis,“ dokončili svou řeč a zmizeli.

Zanedlouho jsme cítili štiplavý zápach kouře. Slyšel jsem, jak se matka s otcem pomalu, ale jistě dusí kouřem. Jak pomalu umírají. Až nakonec jsem neslyšel vůbec nic.

Nemohl jsem to tak nechat, a tak jsem podnikl razantní, velmi nebezpečný a v té době asi neuvážený krok.

„Já, Edward Masen, přísahám, že pomstím smrt svých rodičů, i kdybych měl zaprodat duši samotnému ďáblu, když se ke mně ty, Bože, otáčíš zády," pomyslel jsem si, ale hned na to se mi vybavila matčina slova. Nikdy se neotáčej k Bohu zády. Ale co když se Bůh otáčí zády ke mně? Na to její chytrá hlava nepomyslela.

Více už jsem nedokázal přemýšlet, protože se kouřem zaplnily nejen plíce, ale i mysl. Nedokázal jsem vnímat nic, jen to, že padám dolů. A najednou ta bolest odezněla, mohl jsem se normálně nadechnout a přemýšlet.

 

Zkusil jsem otevřít oči a kupodivu mne nepřekvapil žádný kouř. Okolo mne bylo samé peří. Pocítil jsem uvnitř chvění. Nebyla mi zima, to ani náhodou, spíše jsem se bál.

Najednou se přede mnou objevil nějaký chlap, který celý hořel, očividně mu to ale vůbec nevadilo, jinak by alespoň křičel.

„Dobrý den, co si přejete, pane?“ zeptal jsem se galantně a očima ho sjel od hlavy až k patě.

„Vy jste, pokud se nemýlím, Edward Masen?“ řekl hrubý hlas směrem k mé osobě.

„Ano, jsem Edward Masen, mohu se zeptat, co zde pohledávám?“ zeptal jsem se, protože jsem absolutně nevěděl, co tu dělám mezi tím peřím.

„Jsi uvězněn mezi nebem a zemí, dokud se nerozhodneš, na čí straně jsi. Původně jsi měl spadnout měn, ale pak ses zase začal obracet k Bohu. Takže se tě ptám, Edwarde Masene, dáš se na mou stranu a s mou pomocí dopadneš vrahy svých rodičů, nebo se přidáš na stranu Boha a půjdeš hezky do nebíčka za svými rodiči, bez náležité pomsty,“ ukončil ten člověk svůj monolog a mně hned došlo, že to není člověk, ale samotný ďábel.       

Dlouho jsem přemýšlel, jak se rozhodnout. Váhal jsem asi jako každý, kdo by se ocitl na mém místě.  Mohl bych jít do ráje a užívat si, ale jako daň bych musel nechat bez trestu vrahy mých rodičů. Volba byla jasná.

„Co mě bude stát tvá spolupráce?“ zeptal jsem se, protože jsem věděl, že to nebude zadarmo.

„Tvou duši,“ řekl a já na chvíli znehybněl. Moje duše? Všechno má svou temnou i světlou stránku, takže…

„Přijímám,“ řekl jsem skálopevným hlasem, aby neměl pochybnosti.

„V tom případě ti představuji tvého nového sluhu,“ řekl tajemným hlasem.

 


 

 Jak se vám to líbilo? :) Prosím, váš názor. :) Ráda si poslechnu i kritiku. :)

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Devil´s daughter - 1. kapitola:

 1
29.12.2013 [12:05]

NeyimissAhoj, článek jsem ti opravila, ale příště si dej, prosím, větší pozor na níže uvedené chyby. Děkuji. =)

* Mezery za interpunkčními znaménky;
* malá/velká písmena;
* ji/jí;
* mě/mně;
* jsi/si;
* oddělování oslovení;
* chybějící interpunkční znaménka;
* čárky;
* píší se 3 tečky, ne 4;
* přímá řeč - zasílám koncept, kterého se příště můžeš držet.

Pokud za přímou řečí nenásleduje věta uvozovací (řekl, vykřikl, zeptal se, odpověděl, pozdravil, vyděsil se, souhlasil…), nesmí přímá řeč končit čárkou.
1) Po přímé řeči následuje činnost, kterou udělal někdo jiný:
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Přikývl.
„Můžu tě ještě o něco poprosit?“ Otočil se a vyčkával.
„Alice, prosím, nech to tak, jak to je!“ Jen přikývla.
2) Událost se stala až poté, co osoba domluvila, popř. popisuje své pocity:
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Popadla jsem kufr a vydala se vstříc novému životu.
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Chtělo se mi plakat, ale nedala jsem na sobě nic znát.

Pokud věta uvozovací následuje, nesmí přímá řeč končit tečkou. Zde je více možností.
1) Může končit vykřičníkem nebo otazníkem:
„Můžu tě ještě o něco poprosit?“ žádala jsem, než stihnul odejít.
„Alice, prosím, nech to tak, jak to je!“ vykřikla jsem.
2) V ostatních případech musí končit čárkou:
„Alice, za pět minut nastoupím do letadla. Nezabráníš mi v tom,“ řekla jsem odhodlaně.

Pokud mezi jednu přímou řeč vložíme větu, může to být napsáno dvěma způsoby.
1) „Pojď,“ řekla, „uvařím ti kafe."
2) „Pojď,“ řekla. „Uvařím ti kafe."

29.12.2013 [0:55]

eMCullenAhoj, ještě jednou ti článek vracím.
Tvůj perex obrázek je příliš velký, max. velikost je 10 kB a při výšce do 100 px 20 kB. Na požadovanou velikost jej můžeš změnit buď rovnou při nahrávání do galerie nebo slovem "thumbs" v odkazu na daný obrázek.
Změň si jej a pak znovu zaškrtni "článek je hotov", díky. Emoticon

18.12.2013 [9:43]

WhiteTieČlánek ti opět vracím, jelikož v něm máš ty samé chyby. Oprav si je, prosím, a až poté zaškrtni "článek je hotov". Dříve ne, děkuji.

09.12.2013 [9:33]

WhiteTieČlánek ti vracím, a to kvůli chybám:

+ za diakritickými znaménky následuje mezera a až poté další text,
+ přímá řeč (níže ti posílám její koncept),

Pokud za přímou řečí nenásleduje věta uvozovací (řekl, vykřikl, zeptal se, odpověděl, pozdravil, vyděsil se, souhlasil…), nesmí přímá řeč končit čárkou.
1) Po přímé řeči následuje činnost, kterou udělal někdo jiný:
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Přikývl.
„Můžu tě ještě o něco poprosit?“ Otočil se a vyčkával.
„Alice, prosím, nech to tak, jak to je!“ Jen přikývla.
2) Událost se stala až poté, co osoba domluvila, popř. popisuje své pocity:
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Popadla jsem kufr a vydala se vstříc novému životu.
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Chtělo se mi plakat, ale nedala jsem na sobě nic znát.

Pokud věta uvozovací následuje, nesmí přímá řeč končit tečkou. Zde je více možností.
1) Může končit vykřičníkem nebo otazníkem:
„Můžu tě ještě o něco poprosit?“ žádala jsem, než stihnul odejít.
„Alice, prosím, nech to tak, jak to je!“ vykřikla jsem.
2) V ostatních případech musí končit čárkou:
„Alice, za pět minut nastoupím do letadla. Nezabráníš mi v tom,“ řekla jsem odhodlaně.

Pokud mezi jednu přímou řeč vložíme větu, může to být napsáno dvěma způsoby.
1) „Pojď,“ řekla, „uvařím ti kafe."
2) „Pojď,“ řekla. „Uvařím ti kafe."

Až si to opravíš, zaškrtni "článek je hotov". Děkuji.

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!