Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Destiny 0.1 >Hlavně neusínej!<

JKA2


Trošku upravené postavy, doufám že se bude líbit.

Láska není růžová, je rudá jako krev a když teče, bolí to.

Hlavně neusínej!

Šla jsem lesem. Ne, nešla, utíkala jsem. Pryč od všech těch nejhorších vzpomínek, pryč od  monster a zrůd v podobě mých rádo by kamarádů… Nechávala jsem za sebou i rodiče. Bylo to tak lepší… Pro všechny!  V tom temném, tmavém lese sem neviděla ani na krok, ale to mi bylo jedno. Šla jsem neohroženě dál, vítr čechral moje vlasy, bylo to docela příjemné….

*****

Mrzlo! A já schoulená v klubíčku pomalu usínala. Doufala jsem, že mě někdo najde nebo alespoň mi někdo zavolá. Nic. Po celém lese se rozléhalo podivné ticho, ale i to mi dávalo jakýsi pocit bezpečí. Najednou něco  zašustilo ve křoví, otočila jsem se a sjela to křoví pohledem

„Asi srnky.....něco je vyděsilo,“ pomyslela jsem si. Netrvalo dlouho a usnula jsem.

"Ty malá couro, co si o sobě myslíš?“ Prásk. Facka přes celou tvář. Tohle jsem si nezasloužila.

"Jak tě napadlo podvést mě s takovým individuem!“ pokračoval.

"Já jsem tě NEPODVEDLA,“ bránila jsem se, ale to mi nepomohlo akorát jsem dostala další facku. Najednou konec. Tma. Nic nikde!

"Hej. Halo. ¨Vvstávej!“ Byla jsem si jistá, že umrznu, ale byla jsem až moc zvědavá, komu tenhle medový hlas patří. Vydala jsem ze sebe nepatrný vzdech na znamení, že slyším.

"Jak… Jak ses sem dostala? Takhle blízko k ...,“ zasekl se. Nemohla jsem pohnout tělem natož vyprávět, kde jsem se tam vzala. Vydala sem ze sebe slabý sten.

"Pšt nemluv, pomůžu ti!“ řekl a přiložil mi prst k mým ledovým rtům. Teplo, které z něj sálalo, bylo až elektrizující.

"Jaku! Kdo to je?“ Slyšela jsem další hlas z dálky, tentokrát byl jiný, vyrovnaný, sametový prostě dokonalý.

"Nevím, našel jsem jí tady, když jsem byl,“ odmlčel se a zakýval hlavou.

"Aha. Zavolám Carlisla, třeba jí můžeme ještě pomoct!“ řekl a ve vteřině byl pryč.

Cože můžeme ještě pomoct? To jsem na tom tak špatně? Přes všechny bolesti jsem otevřela oči. Přede mnou klečel asi tak 17 letý kluk. Vypadal přesně tak jak mluvil. Sice sem viděla jen rozmazaně, byla jsem si jistá, že přibyli ještě další 3 lidé.

"Je to člověk jako Natty."

Co? Cože taky člověk. Oni jsou snad něco jiného? - Mimozemšťani. Asi jsem mrtvá a v nebi, až na tu příšernou zimu.

"Musíme jí zahřát Emmette,  vem jí domů! Rychle!“ Cítila jsem, jak mě někdo zvedl ze země, zase sem zavřela oči.

“Hlavně neusínej!“řekl.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Destiny 0.1 >Hlavně neusínej!<:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!