Ahojky. Toto je prolog k povídce, která bude následovat po Královně nemrtvých. Doufám, že vás navnadí a budete se těšit. Už se nemůžu dočkat, až se do toho pustím. Nechte mi komentář. Děkuju Shade.
16.05.2010 (16:45) • Shade • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2121×
Prolog
Mraky na obloze stály a hrůzou se ani nepohnuly. Jako by oplakávaly příběh, který se odehrával přímo před nimi. Nikdo nedokázal říct, co se přesně stane, jaká bude budoucnost dívky, která se teď v křečích svíjela v tmavé uličce. Bolestí nemohla ani dýchat. Nepokoušela se otevřít ústa, protože věděla, že by ji vlastní tělo zradilo, a tak byla raději zticha.
Byla úplně sama. Ona a temná špinavá ulička, ve které byla uvězněná. Neměla sílu na to, aby se pohnula, aby zmizela, protože její život byl v troskách. Nezbylo z něj vůbec, vůbec nic. Lidé, které milovala, byli pryč, její sestra ji zavrhla.
Ano, ta dívka, se kterou si kdysi hrávala na písku, stavěla bábovky a se kterou se společně smály, byla pryč. Opustila ji a nebyla tu pro ni, ve chvíli, kdy ji nejvíce potřebovala. Neměla jí to ovšem za zlé, protože věděla, že si za to může sama. Ona měla důvod ji opustit a zavrhnout.
To jí ovšem neznamenalo, že by jí to nebylo líto, protože odjakživa byly ty dvě vnitřně spojené. Bylo to nějaké duchovní spojení, které nikdo nedokázal vysvětlit. Ani ony ne.
Věděla, že její sestra musí vědět, jak na tom je. Musí cítit její bolest. Musí to pochopit. Jenže co když to nechce chápat? Co když už chce mít konečně pokoj od svojí problémové sestry.
Fyzická bolest pro ni v tuto chvíli znamenala jen zlomek toho, co se odehrávalo v jejím nitru. Soupeřili spolu dvě její já. Obě byla silná, ovšem jedno muselo být silnější. Ona tajně doufala, že to bude to lepší, ušlechtilejší a krásnější.
To, které on tolik miloval. Chtěla tu zůstat, žít dál, jako by se nic nestalo, ale sama věděla, že to nejde. Protože v ní teď probíhalo něco, co nedokázala vysvětlit. Netušila, proč to tolik bolí, ale měla pocit, že je to trest. Trest za to, jaká je. Jaká byla.
Přála si, aby se mohla ještě jednou podívat do jeho krásných, hlubokých očí a najít v nich lásku. Neutichající, neodvolatelnou lásku. Jenže tu už nikdy nespatří.
Přála si, aby se mohla omluvit své sestře. Omluvit se jí za všechno, co se stalo.
Bohužel osud to chtěl jinak, a proto je teď tady. Sama a úplně opuštěná. Bolest v jejím těle sílila a spalovala ji jako oheň. Věděla, že umírá.
Chtěla naposledy říct – miluji tě. Chtěla těm slovům dát skutečnou podobu, ale věděla, že nemůže. Navíc on by je stejně neslyšel. Neměla ani ponětí, kde je mu právě teď konec. Věřila jen, že je šťastný. Tak šťastný, jak si jenom zaslouží.
Pokoušela si vybavit rysy jeho tváře, krásu jeho úsměvu, ale nedokázala to. Ze vzpomínek jako by jí zbyla pouze černá díra.
Snažila si vzpomenout a tak začala od začátku. Její první kolo. Bylo jí šest let a otec ji učil jezdit. Její sestra ji sledovala a usmívala se. Vždycky, když spadla, přiběhla za ní, pomohla jí na nohy a řekla jí, že to nesmí vzdávat, že se to jednou naučí, že to chce jenom trpělivost.
A dnes to musí udělat přesně tak, jako tenkrát. I když už to dávno vzdala, bude trpělivě čekat, až to skončí.
Autor: Shade (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Deník přemožitelky - Prolog:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!