Otázka rodiny, Bellina samota a překvapivé setkání. Koho Bella potká?
09.02.2012 (08:00) • WhiteTie • FanFiction na pokračování • komentováno 8× • zobrazeno 1575×
Edward:
Hlasitě jsem se rozesmál. Prej jestli můžou mít upíři děti. Hezky si dělá ze mě srandu! Teda doufám, že si ze mě dělá srandu! Nemůže být přece tak lehkomyslná a nezodpovědná, aby to myslela vážně, že ne?! Chvíli jsem přemýšlel...
I když - u ní je možné opravdu, ale opravdu všechno. Normální člověk by si o upíra „neopřel ani kolo“, a ona, nejenom, že s jedním žije, ale i s ním chce mít dítě?! Byl jsem na jednu stranu velice potěšen, přece jen, teď jsme to jen já a ona a tímhle mi dává najevo, že se mnou chce budovat rodinu, ale na druhou značně vyděšen. Vždyť by ji to stvoření, ať už by to bylo cokoliv, zabilo. A to jsem nemohl dopustit. Nesnesl ani myšlenku na to, že bych o ni přišel, natož abych to já sám zapříčinil. Dělal jsem vše pro to, aby byla spokojená, chtěl jsem jí dopřát veškerý luxus. Nemusela pracovat, nemusela uklízet, nemusela nic. Jen být se mnou. Miloval jsem ji, chtěl jsem, aby byla šťastná, aby byla nejšťastnější na světě, ale copak bych jí mohl tohle udělat? A navíc jsem ani nevěděl, zda je vůbec něco takového možné. Pokud budu ale soudit podle toho, co vím, tak mít dítě s upírem je nemožné. Vím, že to pro ni bude bolestivé. Nemluví o tom, ale jsem si jist, vidím jí to na očích, že by dítě chtěla. Zkusím jí navrhnout adopci, umělé oplodnění, cokoliv, udělám všechno, jen aby byla šťastná. Položil bych za ni i život!
Isabella:
„Ha ha ha,“ smál se Edward.
On se opravdu směje? Copak je něco k smíchu na tom, zeptat se, zda můžou mít upíři děti? Vždyť já bych tak chtěla malého chlapečka, který by vypadal jako Edward. Ale nevím, jestli je to vůbec možné.
„Bello, obávám se, že upíři mít děti nemůžou,“ zašeptal. Posmutněla jsem. Všiml si mé změny nálady a začal mě chlácholit.
„Lásko, vím, že bys chtěla miminko, a slibuji ti, že udělám vše pro to, aby se tak stalo. Můžeme zkusit adopci, umělé oplodnění, cokoliv. Chci, abys byla šťastná. Chci, abychom byli rodina,“ řekl. Srdce mi poskočilo radostí. Bála jsem se jeho reakce, bála jsem se, že se mnou mít dítě nebude chtít. Chce, abychom byli rodina. Jak krásně to slovo znělo. Teď jsme byli jen sami dva, ale byla jsem si jistá, že Edward pro to udělá maximum. I já pro to udělám vše, co budu moct. Chci, aby byl šťastný.
„Edwarde, moc ti děkuji, ani nevíš, jak moc to pro mě znamená. Měla jsem strach, že to vidíš jinak, že to nebudeš chtít. Myslela jsem si, že upíři mít děti nemůžou, ale bála jsem se, že bys na jinou variantu nepřistoupil. Nepotřebuji mít vlastní dítě, jediné, co chci, jsi ty, ale bojím se, že by náš život byl za pár let prázdný. A myslím si, že dítě, i když nebude biologicky naše, nám dá smysl života.“ V tuhle chvíli jsem byla neskutečně šťastná. Mé obavy se rozplynuly jako pára nad hrncem. Stulila jsem se k němu do náruče a jemně ho políbila na rty. Líbal mě a já se v tu chvíli nedokázala od jeho rtů odtrhnout. Věděla jsem, že možná už příští noc budu tuhle postel sdílet sama. Začínal pracovat na tom blbým projektu a já si chtěla tuhle noc jaksepatří užít. Náš polibek se prohluboval, cítila jsem, jak jeho ruce putují po mém těle a hladí mě už po tak dost odhaleném těle. Začala jsem všude pociťovat příjemné mravenčení. Hladil mě a laskal neskutečně dlouhou dobu. Až když jsem myslela, že už to nevydržím a chtěla ho okřiknout, ať už si mě konečně vezme, tak mi opatrně stáhnul košilku a kalhotky a pomalu do mě vnikl. Začal se ve mně pomalu pohybovat a tím mi působil neskutečnou slast. Potichu jsem vzdychala do jeho ucha a přála si, ať tohle nikdy neskončí. Naprosto přesně věděl, kam sáhnout, co udělat, aby mě uspokojil. Netrvalo to dlouho a mé tělo se začalo třást pod náporem orgasmu. Jeho vyvrcholení na sebe nenechalo dlouho čekat. Svalil se vedle mě a oddechoval. Hladil mě po vlasech a šeptal mi slůvka lásky.
Bylo to to nejlepší zakončení naší dovolené, jaké mohlo být. Spokojeně jsem usnula v jeho náruči. Když jsem se ráno probudila, neležel vedle mě. Zamířila jsem do kuchyně, abych postavila vodu na kafe, a na stole jsem našla lístek.
Večer přijdu pozdě, nečekej na mě. Miluji Tě. E.
Smutně jsem se usmála. Věděla jsem, že teď spoustu času budu trávit sama...
...
Už to bylo čtrnáct dní, co Edward pracoval na té nové zakázce. Byla jsem už slušně naštvaná, protože byl víc v práci než doma. Co na tom, že jsme měli hodně peněz, že jsem si mohla koupit, co jsem chtěla, když on se mnou nebyl?! K čemu mi jsou peníze, když strádám citově? Vím, chovám se jak malé dítě, ale nemůžu si pomoct. Strašně mi chybí. Tak moc jsem si zvykla, že je pořád se mnou, že teď žárlím – na jeho práci. Jak absurdní! Rozhodla jsem se, že špatnou náladu zaženu nakupováním. Jako obvykle. Připadne mi, že poslední dobou ani nic jiného nedělám. Akorát nakupuju a vysedávám po restauracích. Doma trávím minimum času, bez Edwarda je byt prázdný, tichý a samotnou mě to doma netěší. Je mi tam smutno. Ale ani ty nákupy mě už nebaví. Obešla jsem pár obchodů a měla jsem chuť jít domů, zalézt si do postele s miskou zmrzliny a pustit si nějakou romatickou slaďárnu. Z mých úvah mě vytrhnul povědomý hlas.
„Ahoj, Bells, dlouho jsme se neviděli...“
Vykulila jsem oči. Cítila jsem, jak se mi srdce rozeběhlo závratnou rychlostí. Tenhle hlas bych poznala na míle daleko. I když už to byla nějaká doba, co jsem ho naposledy slyšela. Ale nikdo nevyslovoval mé jméno tak, jako on. Bála jsem se otočit a podívat se na něj. Bála jsem se, že se zase začnu topit v těch jeho čokoládových očích. Ruce se mi klepaly, stejně tak kolena, ale přinutila jsem se otočit. Když na něj padl můj pohled, hlavou mi probleskly naše společné chvíle. Celé tělo se mi rozechvělo a zatoužilo po jeho dotycích. Stál tam, koukal se na mě a usmíval se. Donutila jsem se promluvit.
„Ahoj... Jacobe,“ řekla jsem.
Překvapivě se nám objevil Jacob o něco dříve, než jsem slíbila. Jak se vám líbilo jejich první setkání? Bude mít ještě nějakou dohru? Nebo kolem sebe jen tak projdou a budou si dál žít své životy? Moc a moc děkuji všem čtenářům, velký dík patří především Ciel, Sabienna a NatyCullen, jejichž komentáře mě ženou kupředu.
« Předchozí díl Následující díl »
Autor: WhiteTie (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Delusion of love - 3. kapitola:
Nieee Jacoba niee Ja viem, že to musí byť. Krasne napísané.
Jej...tak to bylo překvápko ... :D
Počkej, počkej, jak jako čokoládové oči? Jestli se stane to, co se stane (a já vím, že asi stane), tak si nepřej, Whi. To jim udělat nechceš, že ne? Sakra, to si nezaslouží ani jeden! Pfuj, akorát mám na jazyku taková ošklivá slova, že by se nehodilo, napsat romantickou chvilku, jak se sobě oddávají, a pak jim tam nacpat čokla.
Sabienna: Vůbec nemáš za co děkovat, to já děkuji za milý komentář!
Ciel: Tak doufám, že jsem tě nešokovala až moc.
Věta o radosti je naprosto perfektní. No, co na něm vidí... Ono je to asi tak, že Edward je milý, hodný, ale i toho někdy moc škodí. A navíc ji poslední dobou zanedbává a v tu chvíli se tam objeví Jacob. Je pozorný a Bella se s ním cítí víc, než dobře...
BellaSwanCullen8: Děkuji.
NatyCullen: To já ti moc a moc děkuju. No, a co bude po obchoďáku? To bude ještě "pecka".
Zlato, bylo to naprosto úchvatné! Dostala mě věta: Jiní by si o upíra ani kolo neopřeli - nevím, jak to tam bylo přesně, ale mě to prostě dostalo. Prostě Edward... Jsem ráda, že se dohodli mít spolu dítě jakýmkoliv způsobem. Ani jednomu to nevadí a budou spolu tvořit úplnou rodinu, snad...
Naprosto chápu Bellinu dočasnou zálibu v nakupování, co má taky celé dny bez svého miláčka Edwarda dělat? Být Edwardem se vykašlu na veškerou práci a jsem jen s Bellou, zabedněnec.
A Jacob na konci... Rozhodně zajímavé setkání v obchoďáku, kdo ví, co tam Jake kupoval. Bella ho má pořád ráda, něco ji k němu táhne, to jsme viděly. Ale co? Co se tam bude dít? Rychle, rychle další.
Opravdu super! A díky za mé jméno zmíněné na konci, to nemuselo být.
A opět nevím, čím začít...
Mno, dosti jsi šokovala! Tři šoky jsem dostala! TŘI! Three! Trois! Tre! Traja! Drei! Prostě 3! Hrozný ty šoky byly...
Tak a teď z čeho jsem ty šoky dostala...
1. Co Edovi přišlo tak vtipnýho na tom, že s ním chce mít Bella mimi? Hnusný to od něho bylo! Potom se sice zachoval pěkně, ale gebit se nemusel...
2. Jacob! ON?! Co na něm Bellinka vidí? Fuj! Hodně mě to zaráží, ona chce děti, s Edwardem je mít nemůže a teď se ukáže její... kamarád...
Pěkně jsi to zamotala, těším se na další!
3. Poděkování! Prosím tě, to nemusíš! Já jsem ráda, že ti ty komenty dělají radost, když totiž udělám někomu radost, mám z toho velkou radost (chápeš tu větu ? )!
Děkuju za poděkování Potěšilo mě to! Ale teď ke kapitolce...No, uplně mě dostaly Belly pocity, když potkala Jakea...To je prostě, no, je to tam! Nic proti Edwardovi, mám ho tady moc ráda, ale je prostě studenej Za to Jake...Tohle bude ještě zajímavý a já se na to hrozně těším Prostě má Edward smůlu! Jsem strašně zvědavá, jak a o čem bude probíhat jejich první rozhovor po tom, jak se mu Bella zase vypařila... Prostě je to naprostá paráda!
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!