Idylka, dovolená, Bellino dilema. Zjistí nakonec to, co chtěla vědět?
07.02.2012 (11:30) • WhiteTie • FanFiction na pokračování • komentováno 10× • zobrazeno 1622×
„Mám pro tebe překvapení,“ řekl s poťouchlým úsměvem na tváři.
„Jaké? Jaké? Tak už mi to řekni,“ pištěla jsem nedočkavě. Překvapení jsem milovala. Poskakovala jsem po pokoji a nemohla se dočkat, až mi to prozradí.
„Co to je? Dárek? Něco si mi koupil? Ukaž, co to máš v té tašce.“ Dychtivě jsem se po ní natáhla, ale do dlaně jsem shrábla pouze vzduch. Byl rychlejší.
„Nebuď nedočkavá, dočkej času a sama uvidíš,“ mrkl na mě.
Nafučeně jsem se svalila na gauč a čekala jsem, až se mi bude zase věnovat. Sundal si sako, kravatu, rozepnul košil a sedl si vedle mě.
„Bylas hodná?“ zeptal se pobaveně.
„No tak, Edwarde, nehraj si se mnou! Jistě, že jsem byla hodná. Ukaž mi ten dárek, prosím, prosím,“ prosila jsem a natáhla jsem ruce k jeho krku, abych ho objala.
„Dobře, když jinak nedáš…“ Natáhl se pro tašku a vytáhl z ní obálku. Překvapeně jsem na něj koukala a přemýšlela, co v ní tak může být. Podal mi ji a já ji nedočkavě otevřela.
Poukaz na wellness pobyt pro dvě osoby, stálo na papírku uvnitř obálky.
Začala jsem jásat, křičet a výskat a natáhla jsem se k Edwardovi, abych ho políbila.
„Moc ti děkuju, tohle jsem vůbec nečekala. Naše první, společná dovolená,“ řekla jsem dojatě.
„Doufal jsem, že se ti to bude líbit. Už se moc těším, až si to tam užijeme,“ řekl.
Většinu noci jsme si dokazovali svou lásku a já pořád děkovala bohu, že mi dal tak úžasného přítele. Svalila jsem se na jeho hruď a pomalu usínala.
„Dobrou noc, lásko,“ zašeptala jsem.
Byla jsem v sedmém nebi. Spokojená. Měla jsem dokonalý život a přála jsem si, aby se to nikdy nezměnilo. Aby to pořád bylo takové, jako teď. Hlodal ale ve mně červíček pochybností. Jak to bude? Můžou mít upíři vůbec děti? A co stáří? Já budu mít rok co rok víc a víc a budu vypadat hůř a hůř, a on bude pořád tak mladý, tak krásný. Edwarda jsem milovala víc než svůj život, ale jednu věc jsem věděla jistě – upírem jsem být nechtěla. Chtěla jsem prožít lidský život, bohatý na zážitky, chtěla jsem stárnout, chtěla jsem děti. Ale nechtěla jsem se vzdát Edwarda. Jak to s námi dál bude?
Ráno jsem se probudila a Edward byl už v práci. Nemohla jsem zapomenout na myšlenky, které se mi honily hlavou včera v noci. Nedokázala jsem si budoucnost představit bez Edwarda, ale ani bez dítěte.
…
Po nekonečném pracovním dni jsem opět dorazila domů, opět bez energie. Dnes byl ale doma první Edward. V bytě se svítilo, ale všude bylo ticho. Vydala jsem se do ložnice, ale tam nebyl. Zamířila jsem tedy do kuchyně, kde jsem zůstala zaraženě stát. Světlo bylo ztlumené a uprostřed místnosti byl nádherně prostřený stůl. Edward přichystal večeři. Byl mimořádně pozorný, pořád mě rozmazloval.
„My něco slavíme, Edwarde?“ zeptala jsem se.
„Ne, neslavíme, jen ti musím něco říct,“ začal. „Obávám se, že teď budu častěji pryč. Máme v práci od následujícího měsíce velkou zakázku a budu muset často pracovat dlouho do noci, někdy i jet pracovně mimo město, tak jsem se ti chtěl už dopředu omluvit, že tu pro tebe nebudu vždy, když budeš potřebovat.“
Zesmutněla jsem. Tak moc jsem si zvykla, že byl každý den, přesně ve stejnou hodinu, doma, že jsem to považovala za samozřejmé a myslela jsem si, že to tak už bude napořád. Samozřejmě, že jsme netrávili čas jen spolu a jen sami doma, měli jsme přátele, ale zvykla jsem si usínat každý večer v jeho objetí. Když jsem si uvědomila, že už to tak často nejspíš nebude, bylo mi do breku.
„Proto ten poukaz?“ Přikývl.
„Myslel jsem, že bychom si měli užít alespoň naši první dovolenou, dokud na ni máme čas.“
Měl pravdu. Rozhodla jsem se, že si v práci zařídím volno co nejdřív.
„Myslím, že příští týden by byl perfektní. Domluvím si to v práci a ty tam prosím zavolej, kdy přijedeme.“
Na večeři mě přešla chuť. „Vypadá to nádherně, děkuji, ale nemám hlad. Myslím, že si půjdu lehnout. Dobrou noc.“
Smutně se na mě usmál. „Mrzí mě to, Bello. Dobrou noc.“
…
Dovolená byla úžasná. Užili jsme si ji. Celý týden jsme se věnovali jen sami sobě. Chodili jsme na procházky, já jsem si užívala procedury, chodili jsme plavat, na večeře, do kina, jezdili jsme na koních… Prostě ideální dovolená. Edward dělal, co mi na očích viděl. Po nocích jsme se dlouho milovali a užívali si blízkost toho druhého. Byl tak něžný, romantický. Nemohla jsem se ho nabažit. Ráno jsem dlouho vyspávala a večer ponocovala. Týden ale rychle utekl a nás teď čekala ta míň radostná etapa. Věděla jsem, že hned po víkendu začíná Edward pracovat na tom novém projektu. Byl čas promluvit si. V neděli večer, když jsme přijeli domů, jsem vlezla do koupelny a naložila se do vany. Přemýšlela jsem, jak začít.
Víš, Edwarde, chtěla bych děti… Ne, takhle určitě ne. Edwarde, můžou mít upíři děti? To bylo ještě blbější. Edwarde, mohli bychom mít malýho upírka? Ach jo, nejsem schopná připravit si smysluplnou řeč.
Vylezla jsem z vany, osušila se, oblékla si košilku a vydala se do ložnice. Edward seděl v posteli a četl si. Nejistě jsem stála ve dveřích a nevěděla, zda mám vejít.
„Děje se něco, Bello?“ zeptal se, když viděl, jak nerozhodně postávám ve dveřích.
„No… Víš… Edwarde… Chtěla bych se na něco zeptat. Nebudeš se zlobit, že ne?“ koktala jsem.
Odložil knížku a poklepal na místo vedle sebe. „Ne, zlobit se nebudu. Na tebe se nedá zlobit,“ řekl a natáhl ke mně ruku. Přijala jsem ji a posadila se vedle něj. „Tak povídej, co tě trápí?“
„Já bych se chtěla zeptat, jestli můžou mít upíři děti,“ kuňkla jsem.
Další kapitola, stále jen Edward a Bella. Slibuju, že ta následující, třetí, už bude poslední jen o nich. Ve čtvrté kapitole se nám objeví konečně Jacob. Doufám, že jste zvědaví na jeho setkání s Bellou - jak jistě víte, z prologu, nerozešli se zrovna za nejlepších okolností, Bella se mu opět "vytratila" a začala ho ignorovat.
Doufám, že se vám pořád povídka líbí. Moc děkuji těm, co komentovali předchozí kapitoly a budu moc vděčná i za další komentáře!
« Předchozí díl Následující díl »
Autor: WhiteTie (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Delusion of love - 2. kapitola:
Jsem zvědavá co Ed řekne :)
Můžu ti říct, že zmínka o té rozepnuté košili mě rozladila natolik, že jsem zapomněla na nějaký pobyt a dovolenou a měla v hlavě jenom jeho. Ta Bellina reakce na večeři byla ošklivá, ale co už, takový život prostě je. A tou poslední větou jsi to zakopala, fakt že jo.
Tak, konečně jsem se dostala k počítači! Čím začít...
Mám velkou oblibu v Belle! Nevím, proč, ale těma řečma o tom, že už nebude muset vařit a jestli s ní nechce mít Ed miniupírka, mě prostě dostala!
Když jsem si v prexu četla o dovolené, docela jsem se těšila, protože jsem si myslela, že na ni s nimi pojedu taky. Ale bohužel... Aspoň, že tam byly vypsané ty zážitky.
Taky se mi líbí to, že Bella chce být člověk a mít děti. A taky to, že má Ed moc práce... To se tam pak objeví Jacob a...
MIMINKA!
Když mě omluvíš, jdu na další!
Jé! A já to čtu takhle pozdě! Moc se omlovám! Kapitola byla skvělá, delší koment bude do dvou hodin, pře mám odpolední.
Moc pěkné, líbí se mi to
A jsem napnutá jak struna, co bude dál
Mělas opravdu dobrý nápad - konkurence+rivalita v kombinaci s testosterony = NO, TO JEŠTĚ BUDE HOOOOOOOOODNĚ ZAJÍMAVÉ
krásne, perfektne opísané. A ako Bella premýšlala nad svojou rečou :D
Její možnosti na začátek smysluplné řeči mě dostávaly pod stůl. Mohli bychom mít malého upírka? Konec!
Začínají první komplikace, práce a Belliny úvahy nad lidským životem. Je to příjemná změna po té neochvějné Belle, která se touží stát upírem, tato Bella chce prostě jenom lidský život a zanechat někoho po sobě, ale chce to s Edwardem... A upíři asi mít děti nemůžou... Jacobe, Jacobe, objev se!
Už se moc těším na další, Whi!
Z těch tří možností, jak by se ho měla zeptat, tak ta první byla nejlepší No, a takhle se to stává...Partneři na sebe přestanou mít čas nebo alespoň jeden a pak..:D:D přijde někdo jako Jacob Ale lehký to asi nebude, protože ti dva mají překrásný vztah Tak šup šup, ať se tomu osudovýmu setkání zase přiblížíme
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!