Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Dej si na mě bacha, Edí! - 13. kapitola

11.08.2011 (07:30) • VampE4B • FanFiction na pokračování • komentováno 16× • zobrazeno 1635×

Z minula:

„Kluci?“ zavolala jsem na Emma s Jazzem.

„Ano?“ optali se nazpátek s dost nabručeným tónem.

„Chtěli jste se prát, že? Tak tady máte příležitost. Můžete se po mém boku poprat v aréně se čtyřmi Ser Inmortali, samozřejmě že až po dokonalém výcviku se mnou jako učitelem,“ řekla jsem hrdě se špetkou nechuti. Zajímavá kombinace, že?

Pohled Belly:

Dneska měl začít první den tréninku. Holky jsem nechala s Rachel, která je jistě na celý den zabaví. Carlisle a Esmé se tu někde procházeli a obdivovali naši kulturu. A ti ostatní? Ti se právě se mnou nacházeli před cvičnou místností.

„Takže, tahle místnost slouží k vycvičování Ser Inmortalů. Všechny vaše schopnosti jsou zde anulovány. Takže žádné čtení mysli, ovládání emocí… Nic. Dokonce ani moje schopnosti tu některé nefungují - a když, tak slabě.

V aréně možnost použít schopnost je naprosto vyloučena, takže vás musím naučit boj, při kterém se na svoje schopnosti nespoléháte. A jelikož síla Ser Inmortálů je také dar, bude značně omezen, přesto však bude vyšší, než ta vaše. Při boji v aréně je možnost smrti, definitivní smrti. Proto kdyby si to chtěl ještě někdo rozmyslet, nebudu mu to mít za zlé. To je asi tak všechno, takže… Co vy na to?“ zeptala jsem se jich po ujasnění pravidel. Hledala jsem jim v očích byť i jen špetičku zaváhání, ale nenašla jsem nic. Nevěděla jsem, jestli jsem z toho měla být smutná, či se radovat…

„Dobře, tak se pustíme do toho,” řekla jsem, a položila svou dlaň na detektor otisků, dveře se otevřely.

Pohled Edwarda:

Jakmile jsme vešli dovnitř, naše oblečení zmizelo a vystřídalo jej jiné. Podíval jsem se na sebe. Podivil jsem se. Měl jsem černé, elegantní, přitom sportovní boty. Černé rifle s černým páskem a k tomu i černé triko. Podíval jsem se po bratrech, ale ti se stejně udiveně jako já dívali na to, co měli na sobě.

Podíval jsem se po své lásce. Bál jsem se, že ty kalhoty od toho silného tlaku, který pocházel z jižní strany mého těla, nevydrží. Bella měla na sobě černé kozačky, černé minikraťásky a černé tílko, pod kterým, když jsem trochu víc zaostřil zrak, byly vidět ztuhlé bradavky. Hlasitě jsem polkl.

Bella se na mne rozpačitě usmála a pravila.

„Tohle oblečení není nutně, pokud chcete, támhle v krabici jsou nějaké pohodlné tepláky a volnější trička,“ řekla a přitom máchla rukou za sebe.

„Mně se líbí!“ vykřikl jsem okamžitě, bez špetky uvažování.

Bella se usmála. Kluci se taktně vytratili ke krabici a Bella se začala svůdným, kočičím krokem přisunovat ke mně.

Zuby mi přejela po krku, a když dorazila až k mému lalůčku, vzrušeně zašeptala.

„Mně taky, ale na tobě.“ Olízla se. Znovu jsem hlasitě polkl a ani nevím proč, ale šel se, ne, já sprintoval, převléci. Bella se zachechtala.

Když jsme už byli všichni převlečení, vrátili jsme se k Belle. Ztuhli jsme, kde se stihla převléknout? Měla totiž na sobě volné tepláky, ale to tílko si nechala. Neměla boty, jen ponožky. Okamžitě jsme si je všichni sundali také.

„Takže, jednou jsem vás viděla, jak se připravujete na boj proti těm královským smradům, a bylo to příšerné. Takhle byste v aréně nevydrželi ani pět minut. Pamatujte si jedno, obrana musí být vaší hlavní činností. Pokud se bráníte, musíte bojovat, pokud bojujete, bráníte se. Chápete to?“ zeptala se nás.

Všichni jsme souhlasně přikývli.

„Dobře, začneme tím nejjednodušším. Ser Inmortalové mají jednu velkou slabost, a to jugulum. Dále pak postranní krku. Ale to je taky jejich nejhlídanější místo. Pokud by se vám tam ale podařilo dostat, lze na jejich oslabení použít tento chvat,“ zašeptala. Poznal jsem na ní, že nerada říká, jaký má její rod slabiny. Najednou stála za Jazzem a hrozivě vrčela. Ukázala nám názorně ten chvat a dokonce i tvrdila, že kdyby trochu víc přitlačila, tak by dokázala Jazzovu hlavu oddělit od těla.

Takhle to probíhalo ještě několik hodin. Nikdy jsem nevěděl, že Bella, je až tak moc nebezpečná. Většinu chvatů, které prováděla, jsem ani neznal. Což znamenalo, že musely být hodně dobré. Nejlépe to šlo mně a Jazzovi. Emm by si taky nevedl špatně, ale stále si z něčeho střílel.

„Tak, panstvo. Zkusíme teď jednotlivé boje. Emm a Jazz půjdou jako první,“ nakázala. Byla tak sexy, když rozkazovala, okamžitě jsem dostal na ni ohromnou chuť, ale musel jsem to ještě vydržet, ale fakt jen chvilku, jelikož pak se na ni vrhnu a bude mi jedno, kde jsme.

Radši jsem na to přestal myslet a soustředil se na jejich zápas.

Zatím stále chodili v kruzích a vrčeli na sebe, teprve teď jsem si uvědomil, že celou dobu neslyším ničí myšlenky. Byl jsem tak zaměstnán Bellou a taktikou boje, že jsem úplně zapomněl na svoji schopnost.

Ale teď jsem to dokázal naprosto vnímat. Všude klid, žádné dotěrné myšlenky, ticho. Jen já a moje mysl, věčně zabraná úvahami o Belle.

„No tak, tolik času tam nebudete mít, kluci,“ řekla jim vyrovnaně Bella.

„Možná to byl špatný nápad,“ zašeptala.

„Ne, nebyl. Dívej, my už se perem!“ vykřikli oba naráz a pustili se do sebe.

Bella na mne lišácky mrkla a já poznal, že to jen předstírala, aby je donutila k boji. Nevěřícně jsem na ni pozvedl obočí, ona se na mě na oplátku zakřenila.

Najednou Emm s Jazzem zpozorněli a čím dál promyšleněji se prali. Podíval jsem se na Bellu, která ale intenzivně sledovala ty dva.

Musím se jí později na to zeptat.

Po jejich boji, který vyhrál Emm, jsme ještě dali pár kol, ale ty už Bella nepozorovala.

Nad Emmem jsem vyhrál, ale Jazze jsem neporazil, chtěli jsme dát ještě jedno kolo, ale to už se ozvala Bella.

„Dobře, pro dnešek to stačí. Sejdeme se zítra, přesně o půl šesté ráno, před touto místností. Teď rozchod!“ křikla. Zdála se mi ale myslí mimo své tělo.

Začali jsme se oblékat, kluci si trénink vychvalovali a říkali, že Bella je skvělá učitelka. Ačkoli mě to potěšilo, byl jsem nechápavý z chování mé Belly. Co to s ní ke konci bylo?

Moc děkuji za komentáře u minulé kapitoly. Velice mě potěšily, a tak jsem  napsala další kapitolu ještě dnes.

Tak, co si myslíte, že je s Bellou?

Autor: VampE4B (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Dej si na mě bacha, Edí! - 13. kapitola: