Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Dědictví rodu Tewdur 6. kapitola

23.08.2012 (19:45) • Jiyee • FanFiction na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 1902×

(pohled Jane)

Byla to závěť. Jména jsem nepoznávala, ale když jsem to přečetla znova, jedno jsem poznala. Owen Thomas Demetri Tewdur. Chudák, co udělal otci, že mu dal tak příšerné jméno? No, to teď není důležité, utahovat si z něj kvůli jménu můžu i později. Podle všeho mu jeho otec odkazoval panství. Tewdur, ten rod byl v Anglii. Pokud by se to dostalo na „světlo", zamíchalo by to celou politikou a kdo ví, co ještě. Nenapadlo mě nic jiného, a tak jsem se snažila odlehčit situaci.

„Co jsi provedl otci, že ti dal tak šílené jméno?"

„Ani nevím, myslím, že jsou to jména předků. Co mám dělat? Mohlo by to způsobit spoustu problémů."

Nadechla jsem se a dodala si odvahy.

„Chtěla bych se omluvit za ten polibek. Ještě na mě částečně působil ten blivajz, který jsme pili."

Tvářil se zmateně a potom se mu rozzářily oči.

„Ty jsi mě políbila? Sakra, proč si to nepamatuji? A líbilo se ti to? Nechceš si to znova zkusit? Třeba bych si vzpomněl."

Ajaj. To jsem to trošku vymňoukla.

„No, stejně se to nepočítá, byla jsem pod vlivem toho hnusu," snažila jsem se z toho vykroutit.

„To není fér, jednou mě dobrovolně políbíš a já si to nebudu pamatovat? Proč je život tak nefér," stěžoval si a já doufala, že to nehodlá zkusit.

„Teď přemýšlej nad tou závětí. Vypadá to, že ti milující taťka odkázal kus Anglie. Co s tím hodláš dělat?"

„Nevím. Možná to zkusím probrat s Arem. V Anglii by bylo pěkné sídlo," uvažoval zamyšleně.

Nechala jsem ho vlastním úvahám a odešla do pokoje. Stále mi třeštilo v hlavě z toho pití. Už chápu, proč jsou vždy po Arových narozeninách vládci hákliví na cokoliv. Taky jsem háklivá. Nedali do toho pití nějakou drogu? Ale jako upír bych proti tomu měla být odolná. Buď mám nějakou upíří chřipku, nebo jsem si dala víc toho pití, než si pamatuji. Demetri mi připadá sympatický a docela se mi začíná líbit. Ten polibek se mi líbil moc. Má pěkné vlasy a hruď ... Došlo mi, nad čím přemýšlím, a zděsila jsem se. Vyletěla jsem, z pokoje polonahá a letěla za Hannah. Cestou jsem stihla narazit do Felixe a mého milovaného pana bratra. Byla u sebe v pokoji a četla si.

„Musíš mě z toho vyléčit. Nějak to udělej a hlavně mě toho zbav!" ječela jsem.

„Počkej, v klidu mi vysvětli, co se děje."

„Já, mně... se začal líbit Demetri."

„Wow. No, s tímhle nemůžu nic udělat. Je mi líto."

„Jak to? Vždyť ty to ovládáš dokonale. Prosím, nechci se takhle cítit."

„Každý si myslí, že má moc nemá omezení. Ale má. Lásku přemoct nedokážu."

„Ale já ho nemiluji. Jen se mi líbí."

„Je mi líto. Nemůžu pro tebe nic udělat. Mrzí mě to. Ale s Demetrim bych to udělat mohla. Pojď, jdeme to zkusit."

Byl to zkrat. Jak jako nemůže? Naštěstí ji napadlo řešení. Nevím, co bych dělala, kdyby ne. Možná bych se mohla nechat od Ara někam zavřít, nebo se zabít... Tyhle myšlenky mi letěly hlavou a ani jsem si nevšimla, že už stojíme před Demetriho pokojem. Snad budeme mít štěstí a on tam bude sám. Uslyšela jsem téct vodu, takže bude ve sprše. Sedly jsme si v jeho pokoji a čekaly. V okamžiku, kdy vyšel, nutno podotknout, že byl v tom ručníku neskutečně sexy, se na něj Hannah zaměřila. Potom na mě kývla a obě jsme zmizly s ní.

„Víš, nevím, jak ti to říct, ale nefungovalo to.“

„Počkej, jako že ..."

„Jo, jinak to nelze vysvětlit."

„A jsi si jistá, že do mě?"

„Jo, jinak by to fungovalo."

„Sakra!"

Do dveří vtrhl, stále polonahý, Demetri. Začala jsem vzlykat.

„Co teď budu dělat?"

„Pár věcí by mě napadlo. Třeba jako mi vysvětlit, co se to tady sakra děje!" 

Autor: Jiyee (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Dědictví rodu Tewdur 6. kapitola: