Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Dědictví rodu Tewdur 4. kapitola

Tak tohle je obrzek z mé povídky když se sen stane realitou-by Petruskhaaa

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Dědictví rodu Tewdur 4. kapitolaDlouho očekávaná oslava. Těšíte se? A jak pak dopadne koštování specialitky ve sklepě?

Příjmné počtení přeje Jiyee.

21.07.2012 (12:15) • Jiyee • FanFiction na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 1532×

(Pohled Jane)

Chtěla jsem vzít nohy na ramena a utéct na opačný konec hradu. No nevím, co mě zastavilo. Snad něco v jeho pohledu. Koukal na mě, jako bych tam ani nebyla. Přišel blíž a objal mě. Nic víc. Jen objetí. Za chvíli se odtáhl a odešel. Netušila jsem, co to znamená. Vypadalo to, jako by si ani nebyl vědom toho, co dělá. Zajímalo by mě, kdo byla ta upírka, co mu dávala ten tubus. Měla kapuci, takže jsem jí neviděla do obličeje. 

Vydala jsem se, zcela ohromena a zmatená, do hlavního sálu. Za chvíli to začíná, v předsále se už shromáždili všichni upíři. Srnky byly zakousnuté a já litovala Felixe, který to musel udělat. Ten humus chutná neskutečně odporně. 

Obhlídla jsem sál. Ještě štěstí, že to někdo stihl vymalovat. Snad nepřijde na to, že pár upírů tam ty otisky prostě nemá. Nevím, jak by Aro řádil, kdyby zjistil, že to není hotové. Už chyběl jenom „oslavenec" a hosté. Otočila jsem se na dvěře, do kterých vcházel Felix s Heidy, Karin, Hannah, a Aleca, který čekal, aby mě mohl doprovodit do sálu. Demetri přišel jako tělo bez duše. To ne, to neudělal!

Přišel na oslavu v teplákách a červené kárované košili. A na tváři měl šmouhu od krve. Jestli ho takhle uvidí Aro, tak mě přerazí, no spíš přijdu o hlavu. Šel zcela bez rozmyslu, pořád rovně. Ještě pár metrů a narazí do zdi. Nevypadal, že nějakou zeď vidí, popřípadně, že něco takového existuje.

„Demetri, zastav. Stůj! Takhle nemůžeš přijít, Aro mě zabije, jestli tě takhle uvidí. Pojď, musíš se převlíknout," řekla jsem a táhla ho do pokoje. Sice nerada jsem ho táhla, ale já a můj život se docela dobře snášíme. Tudíž ho musím převlíknout. Zastavila jsem se před jeho pokojem. Celou dobu za mne šel jako poslušný pejsek.

„Haló, Země volá Demetriho!" Zkusit jsem to musela. Snad mi to převlíkání alespoň trochu ulehčí. Zmetek jeden.

V pokoji bylo zcela nečekaně uklizeno. Otevřela jsem skříň a vytáhla oblek a košili. Měl tam černé a modré košile. Sakra. V černé jít nemůže a ta modrá perfektně pasuje k mým šatům. To ne. Kdo ví, jak by to potom dopadlo. Vytáhla jsem tedy tu modrou košili a stáhla mu tu jeho otřesnou károvanou košili. Naštěstí trochu spolupracoval. Navlékl se do té modré a zapl si knoflíčky. Zcela nečekaně je zapl špatně. Takže mě to donutilo to celé rozepnout a zapnout správně. V koupelně jsem vzala ručník a namočila ho. Seděl v pokoji na roku postele a čekal. Přešla jsem k němu a dřepla si. Vzala jeho hlavu do dlaní a setřela krvavou šmouhu. Koukl mi do očí a já mu vrazila takovou facku, že sletěl z poslete. 

„Za co?" ptal se zmateně.

„Vzpamatuj se, sakra. Obleč se a co nejrychleji a doraz do sálu. Mám svoji hlavu ráda a velice narada bych o ni přišla!" křikla jsem na něj vztekle. Otočila jsem se na patě a odcházela pryč.

„Taky ji mám rád," zamumlal potichu.

Odmítla jsem ho dál řešit. Přišla jsem chvíli před Arem. Uf, běda tomu idiotovi, jestli se ještě o chvíli opozdí. Naštěstí přišel zrovna ve chvíli, kdy Aro začínal mluvit.

„Drazí přátelé i nepřátelé, mé kamenné srdce je naplněno radostí, že jsme se zde sešli. Doufám, že si oslavu mých patnáctset šedesátých narozenin užijete stejně jako já. Na stolcích je připravena krev a pro tebe, Carlisle, a tvoji rodinu, jsem nechal nachytat srnky. Takže prosím, tančete a slavte."

Ozvala se hudba a páry se daly do tance. Stála jsem vedle Aleca, takže logicky jsem první tančila s ním. Nemám tanec moc ráda, ale radši tohle jednou za deset let přetrpím. Prohlížela jsem si upírky, co zde byly. Byla to přehlídka krásy a elegance. Alec ví, že mi tančení moc nejde a nerada tančím, takže nevadí, když mu pošlapu nohy. Hudba skončila a já se šla napít krve. Měla jsem tu schovanou skleničku krve. Byla od jednoho chlapíka, na kterého jsem narazila při lovu. Byla lahodná.

„Smím poprosit o tanec?" ozvalo se mi za zády.

„Ne, Demetri. Nesmíš. Nebudu s tebou tančit."

„Ale no tak, ber to jako omluvu a poděkování za to, že jsi mě dneska probrala. Aro by mě asi fakt zabil, kdybych tu nebyl. A navíc - ladíme spolu."

„Ne." Proč mi nedá sakra pokoj.

Zamířila jsem k Felixovi, který stál osamoceně v koutě sálu.

„Zatančíš si?"

„Neměl bych se ptát spíše já?"

„Měl, ale k ničemu se nemáš, takže jsem to vzala za tebe."

„Neumím tančit."

„Já taky ne. Pojď." A táhla jsem ho na parket.

Zrovna spomalili do nějakého ploužáku, tudíž jsme to oba zvládali docela obstojně.

„Můžu?" zeptal se Edward.

Co ten tady dělá?

„Carlisle mě poslal, abych si zatančil s někým z gardy, aby to nevypadalo, že se vám straníme."

Kývla jsem na Felixe a on mě předal Edwardovi.

„Na co myslí Demetri?"

„Co prosím?"

„No tak, koukni mu do hlavy, chci vědět, na co myslí."

Chvilku poslouchal a potom mi odpoveděl.

„Myslí na tebe a -"

„Víc mi neříkej, nic víc nepotřebuju vědět."

Hudba dohrála a já konečně mohla odejít. Všimla jsem si, jak se vládci vytrácejí, jen Aro zůstal.

„Teď zvu všechny, kdo mají odvahu, aby se k nám přidali, jdeme, jako každých deset let, okusit pověstné víno ze staré Anglie."

No vzhledem k tomu, že všichni věděli, jak to působí, nikdo kromě gardy se nepřidal. Šli jsme chodbou, kterou jsem nepoznávala. Na konci byly staré dveře. Aro nám každému dal loknout a potom jsem jenom cítila, jak padám a chytá mě můj rytíř. Krásný a úžasný Marcus. Byl tak skvělý a pozorný a potom jsem zavřela oči.


« Předchozí díl Následující díl »

Autor: Jiyee (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Dědictví rodu Tewdur 4. kapitola:

 1
2. Hanni
06.08.2012 [20:28]

jsem ráda, že pokračujete, je to super povídka :D Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. Shindeen
21.07.2012 [12:00]

ShindeenAhoj,
článek jsem ti opravila, ale příště si dej prosím pozor na následující chyby:
* překlepy (opravdu jich bylo docela dost)
* přímá řeč - tady přikládám koncept, podle kterého se příště pokus řídit Emoticon


Pokud za přímou řečí nenásleduje věta uvozovací (řekl, vykřikl, zeptal se, odpověděl, pozdravil, vyděsil se, souhlasil…), nesmí přímá řeč končit čárkou.
1) Po přímé řeči následuje činnost, kterou udělal někdo jiný:
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Přikývl.
„Můžu tě ještě o něco poprosit?“ Otočil se a vyčkával.
„Alice, prosím, nech to tak, jak to je!“ Jen přikývla.
2) Událost se stala až poté, co osoba domluvila, popř. popisuje své pocity:
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Popadla jsem kufr a vydala se vstříc novému životu.
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Chtělo se mi plakat, ale nedala jsem na sobě nic znát.

Pokud věta uvozovací následuje, nesmí přímá řeč končit tečkou. Zde je více možností.
1) Může končit vykřičníkem nebo otazníkem:
„Můžu tě ještě o něco poprosit?“ žádala jsem, než stihnul odejít.
„Alice, prosím, nech to tak, jak to je!“ vykřikla jsem.
2) V ostatních případech musí končit čárkou:
„Alice, za pět minut nastoupím do letadla. Nezabráníš mi v tom,“ řekla jsem odhodlaně.

Pokud mezi jednu přímou řeč vložíme větu, může to být napsáno dvěma způsoby.
1) „Pojď,“ řekla, „uvařím ti kafe."
2) „Pojď,“ řekla. „Uvařím ti kafe."

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře