Tak jsem se zase dala po více jak půl roce do psaní, protože jsem dostala úplně nový nápad o tom o čem se tu ještě (teda alspoň myslim) nepsalo takže tadycta kapitolka je jen taková úvodní a v tý další se to teprve pořádně zamotá atd. ale tady je spousta důležitý informací. Sice nevím jestli tohle bude ještě někdo číst ale pořád můžu doufat - tak prosím napište jestli to má ještě cenu pokračovat. (Věnování je samanach za to že mě u minulích kapitol tak povzbuzovala a pobízela tento díl jsem jí dříve slíbila a omlouvám se že jsem ho dodržela až po tak dlouhatánské době)
04.04.2010 (15:15) • Andy55 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1129×
Dead Live
(Bella)
Bylo tomu už dva týdny od té události v lese a já tomu stále nemohla uvěřit… Tomu jak se to mohlo stát a… Proč sem tomu nezabránila… Jak sem jen mohla….
Tyto otázky mě pronásledovaly pořád dokola a já si představovala, jaké by to bylo, kdybych tomu zabránila, a pokaždé jsem propukla v ohlušující a hysterický pláč bez slz.
Sice jsem se snažila působit před ostatními vyrovnaně a smířeně ale myslím že jsem nikoho nepřesvědčila, a moc mi v tom nepomáhal ani fakt jak se na mě díval on i ostatní přišlo mi jako bych bylo poznamenaná jako bych na sobě měla znamení které nejde smýt jako by všichni i kdo o tom nic nevěděli díky tomu poznaly že jsem vrah.
Já a vrah… pořád mi to nedocházelo přišlo mi že, kdybych se teď rozeběhla do La push potkala bych ho tam, jak tam pracuje na starém autu nebo něco podobného.
Všichni se mě snažili povzbudit každý sice svým jiným osobitým způsobem ale jedno měly společné a to že vůbec nepomáhaly… (a vůbec nejhůře dopadl Emmetův nápad když mě vytáhl na medvědy, protože když jednoho zrovna zabyl propukla jsem v pláč protože mi přišlo že ten medvěd má velice podobnou barvu srsti jako měl Jac… prostě on chudák všichni se pak na něj zlobily i když jsem se jim pokoušela vysvětlit že to nebyla jeho chyba a že to myslel dobře).
Věděla jsem že se s tím budu muset smířit ale nevěděla jsem jestli to vůbec půjde protože jsem neustále cítila strašnou bolest z jeho ztráty která byla hlavně o dost bolavější protože byla mou vinou…
(Rose)
(Po 2 letech)
Další stěhování už mi to začínalo lézt na nervy pořád to samé nový lidé nový dům nová škola…
Ale v podstatě to bylo stále to samé znovu a znovu se opakující události všichni si o nás šeptají, pomlouvají, píšeme písemky které skoro známe na paměť a pořád ten stejný stereotyp!
Po dlouhé úvaze jsem zjistila že jediný trochu zajímavý moment byl jedině když Bella zabila Jakoba sice chápu že jí toho ratlíka bylo líto ale dělat kvůli němu scény rok a půl to už bylo na pováženou nehledě na to že kvůli tomu se od nás na tři roky oddělila Alice s Jasperem po půl roce oddělily protože to už Jasper nezvládal všechny ty emoce (odjely na ostrov Esme takže měli s Alicí takové další líbánky).
Nikdo mu to samozřejmě neměl za zlé ale tohle naši rodinu ještě více rozdělilo a tak jsme se s Emmetem rozhodly na nějaký čas také odjet a užít si sluníčka v Africe v jedné řítce obydlené oblasti. Rozhodly jsme se že tu strávíme tak 2-5 měsíců maximálně a jelikož se měli Alice s Jasperem vrátit za pár týdnů nemyslím že by to bylo od nás tak hrozné.
(Po 3 týdnech)
Alice přijela a zhrozila se nad tím jak někteří mají zařízený šatník a řekla že nás snad nikdy neopustí protože co by jsme si přece bez ní počaly?
Vyjely jsme tedy na další výlet a protože jsme teď bydlely v malé vesničce rozhodly jsme se vyjet na nákupy do New Yorku protože ten jediný a jeho nákupní centra splňovala Aliciny nároky na nákupy jely jsme pro jistotu dvěma auty abychom se nemusely omezovat.
Nakonec jsme si musely nechat hodně věcí poslat protože si Alice nakoupila rovnou i věci do jejího a Jasperova pokoje.
(Den odjezdu)
Přece jenom jsem se cítila trošku špatně že je opouštím ale myslím že tohle to odloučení si přece jenom s Emmetem opravdu užijeme.
Přece jenom jsme s nimi byly už přes 8 let v neustálé blízkosti a tohle bude opravdu dobrá dovolená od toho čtení myšlenek a toho co se stalo před 2 a půl lety a pronásledovalo naši rodinu jako velký černý stín který zatahoval každodenní slunce.
Teď když jsem seděla v letadle a nemela co dělat a nebyl tu ani žádný Edward či Ann kteří by četly myšlenky. (pozn. Autora Annie→viz. Předchodí kapitolky)
Když Bella zabila Jakoba jsme musely pohřbít v lese a Annie jeho pachovou stopu změnila a přenesla k moři aby to vypadalo že někam chtěl přeplavat, protože to poslední co bychom potřebovaly by bylo si znepřátelit smečku. Jak se později ukázalo bylo to správné rozhodnutí protože když jsme se za dva dny vydaly na lov ucítily jsme zápach šesti psů z toho jsem poznala jen pach Jereda a Leah. Z čehož je jasné že jsme měli opravdu velké štěstí protože se smečka určitě o hodně rozrostla do takového množství že by nás to stálo nejeden život i když s Ann by jsme měli podstatně o dost větší šanci nežli bez ní.
Nejdříve jsem si o ní sice myslela dosti špatné věci ale když jsem vyslechla její osud který měla podstatně horší nežli já tak jsem musela uznat že je přeci jenom milá a hodná a časem mi dokonce přirostla k srdci a u ostatních zrovna tak hlavně po tom co zachránila Bellu.
Protože by nebylo možné abychom ji zato nebyli vděčni a hlavně Edward jí je hodně zavázán. No každopádně tu nepotkávám každý den někoho kdo vystaví vlastní život proti Viktorii a pro člověka kterého vůbec nezná.
Z mého uvažování mě vytrhl Emmet s návrhem jestli si nechci užít v kabinkách na záchodě.
Jen jsem povytáhla obočí a hodila na něj pohled který zcela vypovídal o tom co si myslím.
,,No co zeptat se snad ještě můžu nebo snad ne?“ podotkl uraženě a já si musela jen povzdechnou nad tím že někteří lidé se snad nikdy nezmění.
Autor: Andy55, v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Dead live 9. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!