Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Dead live 2.kapitola

21.04.2009 (20:37) • Andy55 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1344×

Dead live 2 Kapitolka

Jakob:

Běželi jsme lesem, stromy se okolo nás míhaly tak rychle, že vypadaly jako vysoké, zelené rozmazané zdi obklopující naši skupinku ze všech stran. Pokračovali jsme dál po pachu té slizké pijavice, stopa slábla vypadalo to že nám znovu uteče jako už tolikrát. Tahle byla vytrvalejší a mazanější než snad všichni ostatní. 
,Zahnula opět jako minule k moři' sdělil Sam mě a Jaredovi.
Pustili jsme se podél moře já z jedné strany a Jared z druhé měli jsme v plánu ji chytit takže jí odřízneme cestu k moři a ostatní cestu zpět.
Viděl jsem jí utíkala skoro vedle mě mělo by to vyjít, já a Jared jsme stáli vedle sebe a zatarasily jí přístup k moři. Ale než jsme stačily něco udělat plynule náš přeskočila. Chtěl jsem se pustit za ní ale Jared mě zadržel. V tu chvíly přiběhly ostatní.
,Tentokrát nám utekla ale příště ji chytíme!' vykřikl Jared.
,Ano, chytíme ale Jakeu dneska to tady bez tebe už zvládneme, domů a vyspi se.' řekl Sam.
Sebral jsem se a proměnil se zpět, a běžel za Bellou bude určitě strašně naštvaná že tam musel bejt zase sama s Billym. Běžel jsem za její vůní a zastavil se na skále byla Belly taška ... a byla tu cítit ta pijavice.
Pustil jsem se za pachem té pijavice proměnil se a dal vědět ostatním co se stalo. 
Hlavou mi běhalo tisíce obav a hrozných možností co se vše mohlo Belle stát! NESMÍM JI STRATIT!
Byl rozzuřenější něž když v životě a měl o ní strašný strach ... stopa končila u moře.

Bella:

Ležela jsem na něčem tvrdém a strašně mi třeštila hlava. Pomalu jsem zamrkala byla jsem někde v lese, pokusila jsem se vstat ale měla jsem ruce přivázané ke stromu. Zkoušela jsem se uvolnit v tu chvíli se někdo začal smát, automaticky jsem se ohlédla za smíchem. VIKTORIA! Byla tam, světlé vlasy s odstínem do zrzava měla rozpuštěné a měla v nich spoustu listí a hlíny. Na sobě měla roztrhanou dřínovou sukni a tričko měla trochu ušpiněné od ... krve?
Při smíchu jestli se tomu tak dá říkat vypadala spíš že na mě cení zuby a vrčí!
V tu chvíli jsem byla v šoku že jsem zapomínala dýchat, pocítila jsem tíhu na srdci a úzkost kterou nelze popsat cítila jsem se jako když jdu na popravu a oni už už zvedají sekyru!
Začala jsem se třást a nemohla to zastavit.
,,Ahoj Bello!" řekla mi. ,,Kde máš Cullenovi? To už jim neděláš domácího mazlíčka?" zachichotala se. Snažila jsem se zachovat chladnou hlavu, a vymyslet co jí odpovědět nebo ji aspoň zdržet.
,,Ahoj Viktorie." Řekla jsem ji a snažila se aby mi na hlasu nebylo moc poznat že mám strach. ,,Cullenovi se museli přestěhovat." Řekla jsem a hlas se mi na posledních slovech zatřásl.
,,A kde máš Edwarda co pak on tě už nechce drahoušku?" řekla škodolibě.
,,Ano on mě už nechce! A proto nechápu jak mu ublížíš když mě zabiješ když mě asi před skoro rokem opustil!" Vykřikla jsem na ni. Na chvilku se zarazila.
,,To mi je jedno tak aspoň zaplatíš za to že kvůli tobě zemřel můj James!" Vyštěkla na mě.
,,Co mi chceš udělat?" zeptala jsem se jí a tentokrát jsem svůj hlas opravdu neovládla a hlas se my celou tu dobu třásl!
,,Zabiju tě!" zasmála se s poznání větší sebejistotou v hlase!
Vzala si nůž který měla v kapse a šla pomalu ke mně! Začala jsem křičet přiběhla ke mně a dala mi facku něco křuplo a ústa se mi zaplnila krví.
Přistoupila blíž a zabodla mi kudlu do břicha a pak ji s úsměvem vytáhla a olízla čepel nože. Když sem křičela a škubala sebou bylo to ještě horší a tak sem se snažila nevnímat bolest i když byla ohlušující.
Když mi nožem řezala do nohy neubránila jsem se vykřiknutí a krev která mi tekla z úst se mi dostala do plic a já se jí začala dusit, cítila jsem jak ze mě prchá život, a cítila teplo krev na svém těle.
A pak jsem nemohla uvěřit svým očím, nějaká cizí upírka skočila na Viktorii. Viktoria vypadala že je stejně překvapená stejně jako já. Asi za minutu byla Viktoria úplně roztrhaná na kousky a pak ji polila nějakou tekutinou a zapálila ji.
Pak už si nic nepamatuji až na to že jsem prosila ať mě zabije nebo kousne ale aby to už jen skončilo!
Pak jsem se po nějaké době probrala ke vědomí někdo mě držel za ruku a po celém těle jsem cítila oheň který mi pálil vnitřnosti bylo to horší než jakákoli bolest jakou sem kdy cítila. Moje srdce bušilo jako kdybych běžela nějaký závod a já se jen modlila aby to už konečně skončilo. A by ta bolest skončila abych už netrpěla tou trýznivou bolestí co mě sužovala.
A pak bolest začala až příliš pomalu ustupovat až mě pálilo jen srdce které se nechtělo vzdát ... nechtělo prohrát boj o kterém ale stejně vědělo že je prohraný pak ještě jednou ... dvakrát ... třikrát poposkočilo a byl konec. Bylo to zvláštní mé srdce už ani jednou neuhodilo ale já sem se mohla hýbat a byla jsem ,živá' teda aspoň v mezích ... byla jsem upír! Pomalu jsem otevřela oči má kůže se leskla jako kdyby byla posypaná milióny miniaturních diamantů, s mýma novýma očima jsem zachytila i to že se leknou tak že to vypadá jako duha. Moje spektrum barev se obohatilo o milióny dalších odstínů které nebyli moje lidské oči schopné spatřit i o jednu barvu kterou jsem nebyla schopná vůbec nazvat. Koukla jsem se na tu upírku která mi zachránila život. Byla krásná skoro jako Rosalie ale měla ustaraný výraz kterým se na mě dívala, měla dlouhé vlasy až po zadek a zářivě zlaté oči. Sedla jsem si pořád svírajíc její ruku dívala se na mě jako by měla strach o mě nebo co, a nebo že by měla strach ze mě? Ne to sem hned zavrhla zabila Viktorii tak proč by se měla bát mě?
,,Jak se jmenuješ?" zeptala jsem se jí a podivila se jak zvláště zní můj nový hlas.
,,Andrea ale říkej mi Ann nebo Anie. Ty si Bella že jo?" zeptala se mě a mě prvotní nadšení z toho jak zní teď můj hlas hned přešlo protože její zněl jako zpěv ptáků ne jako božská píseň. Což mě trochu rozladilo a podráždilo, ale ne musím se začít ovládat řekla jsem si.
,,Jo jak to víš?" zeptala jsem se jí. 
,,Mám jisté schopnosti" uculovala se na mě.
,,Jaké?" vyhrkla jsem dychtivě.
,,Mám jich víc" řekla.
,,Ale jak to?" zeptala jsem se,,Vždyť každý upír má jen jednu schopnost někdy nemá ani žádnou!"vykřikla jsem zmateně.
,,Ano to je pravda ale moje schopnost by se dala nazvat učenlivostí, funguje to tak že když na mě svou schopnost někdo dlouho používá tak se jí od něj naučím a v jistých případech jsem i na ní imunní a nebo jsem imunní a nezískám ji je to různé." řekla a mě se zapíchl do srdce střípek závisti proč ona má tak suprovou vlastnost a já vlastně žádnou!!
,,Proč tě Bello chtěla zabít?" a sjela pohledem na už jen popel který z Viktorie zbyl.
Řekla jsem jí svůj příběh a přitom se mi zastesklo po Jakeovi, a vzpomněla jsem a na to jak sem s ním strávila noc.Pamatuju si to jako kdyby to bylo včera.

Šli jsme k němu na horu chvilku se líbali a pak se to stalo. A pak se stalo ještě něco vtrhnul tam Sam protože mu bylo divný že se Jake dlouho neproměnil a chtěl mu vynadat že si tam chrápe a ostatní tam makaj, bylo to docela trapný protože sem tam byla sice už ve spodním prádle ale stejně. Ale řeknu vám že pohled na něj jak se tvářil byl k popukání takže jsem se samozřejmě začala smát tomu jak se tváří, a Jake se ke mně přidal a Sam se jenom otočil a odešel. Každopádně jsem potom byla terčem docela hodně narážek od kluků ze Samovi smečky na tuhle situaci.

Když jsem si na to vzpomněla tak se mi chtělo brečet ale nemohla jsem nebyla jsem člověk a nemohla jsem brečet, tak jsem aspoň začala vzlykat.

Když jsem se uklidnila zeptal jsem se Ann na její proměnu a příběh ...

,,Narodila jsem se v Kanadě 5.května 1905, když nastala Světová válka dala jsem se k nim a dělala zdravotní sestřičku v nemocnicích. Po dvou měsících co jsem se seznámila s Matthewem tak se všechno změnilo." Odmlčela se ,,Víš když sem ho potkala bylo to jako kdyby mezi námi bylo nějaké zvláštní pouto, nemohla jsem to bez něj vůbec vydržet, až později mi došlo že mě jen využíval ale to už bylo pozdě. To už sem byla upír a on mě jen celou dobu omládal svou schopností, víš on měl takovou schopnost že když chtěl abych něco řekla tak tě to hned napadalo to říct a prostě jsi musela. Musela jsi prostě udělat to co chtěl nešlo tomu vzdorovat. Když zjistil jakou mám moc tak mi dál tvrdil že mě miluje a že jsem jediné štěstí které ho za celý život potkalo a já nána mu to celý ty čtyři roky věřila. A chtěl abych získávala schopnosti od jiných upírů, vlastně si chtěl ze mě udělat takového vojáka. Až když jsem získala jeho schopnost kterou se na mě snažil vůbec nepoužívat abych ji nezískala, tak mi to všechno došlo! A tak jsem šla a toho hajzla donutila aby si sám utrhl nohy a ruku, pak jsem roztrhala ten zbytek a zapálila ho." Řekla a zasmála se tomu a pak začala pokračovat. ,,Pak jsem přišla na to že se dá žít ze zvěří krve a nemusí se lovit lidi. Žila jsem nějaký čas jen v lesích pak jsem se různě toulala po zemi. A teď se snažím už několik let přibližně tak dvacet vyhýbat Voltriovým protože když před několika roky mě potkali vypadali celý nedočkavý abych pro ně dělala." 

,,Kdo jsou Volturiovy?" přerušila jsem ji. A ona mi to ochotně vysvětlila (kdo jsou Volturiovy viz. Nový měsíc napsala bych to sem ale jsem moooc líná)
,,Tak a to je vlastně všechno." Řekla. 
,,A prozraď mi prosím jaké máš schopnosti?" řekla jsem dychtivě.
,,Dobře ale myslím že bude lepší když ti je ukážu." řekla a začal se uculovat. A pak jsem pocítila velké nutkání jít a šáhnout si na nos pak na čelo.
,,Hej nech toho." Zasmála jsem se když jsem si chtěla začít žužlat prst jako batole zachichotala ale opravdu toho nechala. A pak si dala do ruky šišku na chvilku zavřela oči a šiška se začala vznášet jí nad dlaní. ,,To je další řekla ale moc to s ní neumím." Řekla a šiška která se ještě před chvilkou vznášela jí nad dlaní se roztříštila na malé kousky a zbyl z ní jen prach. Jestli jsem řekla že jsem jí předtím záviděla tak to jsem opravdu kecala záviděla jsem ji teprve až teď!
,,Vím že o tom neubudeš chtít asi teď zrovna mluvit ale co chceš dělat když jsi teď upír?" zeptala se mě ,,Co ty Cullenovy k těm jít nemůžeš?" 
,,Nevím ale myslím že ne." Přemýšlela jsem k Jakeovi jít nemůžu když jsem teď upír určitě by vyváděl a nechtěla jsem aby udělal něco An za to že mě proměnila zbývalo tedy buď jít ke Cullenovým což jsem nechtěla jsem se s ním setkat. A to že bych šla domů jsem hned zavrhla nechtěla jsem Charliemu ublížit, zajímalo by mě co budou s Reneé dělat když jsem nebyla doma počítám přes čtyři dny!
,,Nemohla bych být na čas s tebou?" zeptala jsem se An.
,,Jestli chceš" řekla ,,ale nejdřív půjdeme na lov musí tě strašně pálit v krku."
Šli jsme a skolily obě pár srnců, a pak pomalu běželi odhaduju že do Kanady a cestou si povídaly, bylo to docela příjemné, byla na mě strašně moc hodná. Zastavily jsme u lesů pod Torontem a dohodli se že An mi dojde koupit něco na sebe protože ty věci co jsem měla na sobě byli hrozné Jednak utrpěli při tom když mě Viktoria bodla a jednak taky když jsem lovila ty srnce. Přinesla mi nějaké tričko a sukni (byla jak Alice nechápu proč mi nemohla vzít kalhoty!) vzala taky papír a tužku. Napsala jsem Jakeovi dopis: 

Jaku jsem v pořádku teda až do jisté míry, Viktoria je mrtvá. Nedělej si starosti sem (skoro) živá! Dej pozor na Charlieho!

Miluji tě Bella

Poslala jsem ho a vydali jsme se dál na sever. Uplynuli asi tři dny a byli jsme na Aljašce.
An najednou zastavila a zpozorněla.
,,Nejsme tu samy ...!" zašeptala.
,,Upíři!" poznala jsem.
,,Jo, blíží se k nám!"zašeptala.  

(pokračování příště pište pls komentíky a doufám že se těšíte :)

Autor: Andy55, v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Dead live 2.kapitola: