Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Dead live 10. kapitola

Al

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Dead live 10. kapitolaDalší dílek pište plsky jestli mám pokračovat, kritiku atd.

05.04.2010 (08:00) • Andy55 • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 1954×

Dead Live

 

(Rose)

 

Z letiště jsme se rozjeli autem hned do našeho nového domku je sice docela malý ale útulný a nám stačí v podstatě jen dvě místnosti a to koupelna a ložnice.

Co jiného by mohl průměrný upír potřebovat když jedou na dovolenou jen ve dvou?

Jen co jsme dojely do domu jsem začala přes Emmetovo velké zklamání a nesouhlasné mručení a povzdechování vybalovat.

 

,,Emmete kde jsou všechny moje tašky?“ zeptala jsem se ho.

,,Kde by byly máš je přece přímo před sebou.“ Dělal hloupého.

,,Ne to je jen polovina mých věcí. Kde jsou ty ostatní?“

,,No dobře já je nechal na letišti.“

,,A proč si to proboha dělal? Vždyť by se nám do auta vešly?“ začínala jsem vyšilovat.

,,No to jo ale né s mojí televizí kterou...“ začal blábolit ale já mu skočila do řeči.

,,Televizi na co ti tu proboha bude televize za prví jsme se přece dohodly že tu budeme samy beze všeho a za druhý tu není ani elektřina tak co tu chceš proboha dělat s televizí!!“ teď už jsem vážně křičela dyť jsme se dohodly že tu budeme trávit čas jen samy spolu bez lidí, civilizace, upírů a televizí se sportovníma novinama.

,,Omyl elektřina tu nebyla ale teď už je a navíc se teď bude hrát mistrovství takže…“ zvedla jsem ruku na znamení aby mlčel abych řekla pravdu měl v očích takový dětinský výraz kvůli kterému jsem se na něj prostě nemohla zlobit. A navíc jsem se s ním nechtěla hádat hned na začátku dovolené.

,,Dobře, dobře tak mi ale na to letiště hned zítra ráno dojedeš jasný?“

Na tváři se mu objevil úsměv okouzlující úsměv a za chvilku jsme se už líbaly.

 

Na konec pro mé kufry neodjel v zítra ale až za týden a asi je vám jasné proč se tak stalo.

Když se s nimi vrátil rozhodly jsme se vydat na lov.

Ulovily jsme pár gazel a zeber a pak se šli proběhnout.

Ale najednou jsme narazily na pach upíra dost mě to vyděsilo protože v Africe žijí jen barbaři kteří povraždí celou vesnici i klidně malá miminka a  ani se to po sobě neobtěžují uklidit. Ale slyšela jsem že tu prý bylo spoustu takových pro které neznám ani nadávku protože znásilňovaly ženy ba i děti které tím samozřejmě zahubili…

Jen jsem si na to vše vzpomněla a vybavil se mi poslední den mého lidství (nepočítaje tři dny bolesti při přeměně) musela jsem se otřást.

S Emmetem jsme se rychle vydaly zpět k domu začínala jsem litovat že jsme nejely třeba do Paříže prý je tam teď hezky.

 

S Emmetem jsme se rozhodly že zde zůstaneme maximálně další týdne, a pak se vydáme zpět protože je to tu nebezpečné sice vím že bychom měly nejspíše jet domů hned ale přeci jenom se mi odtud ještě nechce.

 

Zapnula jsem mobil který jsem měla skoro neustále vypnutý protože mě už otravovalo jak každou chvíli pípal že je vybitý.

Měla jsem spoustu zmeškaných volání od Alice. A tak jsem vytočila její číslo.

Hned po prvním pípnutí ho zvedla nenechala mě ani pozdravit a hned zpustila.

,,Musíte se rychle vrátit protože jsem přestala vidět vaši budoucnost a ty si mi navíc nezvedala mobil měl jsme o vás strašný strach. Myslely jsme že za vámi budeme muset jet… už si ten mobil nikdy nevypínej!“ Vsadila bych se že by takhle jela dál ale já ji zarazila.

,,Alice na tom teď nezáleží,“ řekla jsem a vyložila jí dnešní přihodu na lovu a zakončila to tím že tu chceme ještě pár dní zůstat.

,,To není dobrý nápad rozhodně byste měli vyjet co nejdříve a tím myslím hned!“ zaječela Alice rozhodně do telefonu až jsem ho musela dát  kousek od ucha.

 

Nakonec jsem ji ukecala že vyjedeme až zítra ráno sice se jí to moc nelíbilo ale co mohla dělat.

 

Začala jsem balit věci do kufru. Měla jsem to hotové za půlhodiny díky rychlosti kterou se můžu pohybovat.

Ale najednou jsem uslyšela kroky nejdřivée jsem si myslela že se mi to zdálo nebo že to bylo zvěř která se potuluje všude tady kolem nás.

Ale ve zlomku vteřiny že to není pravda byly to dva upíři. Než jsem se nadála Emmet který je zřejmě také zaslechl si stoupnul přede mne v bojové pozici.

 

Po chvilce se ozvalo zaklepání na dveře což mě dost udivilo jelikož si nemyslím že kdyby byly tak špatní a chtěly nás zabít tak by na ně přece neklepaly nebo snad jo? Tato myšlenka mi dala trošku naděje pohlédla jsem do Emmetových očí a beze slov jsme se dohodly.

 

,,Dále,“ řekla jsem protože sem nevěděla co dělat jiného.

 

Dveře otevřela postarší žena černoška muselo jí být asi tak přes dvacet pět let když jí proměnily a za ní stál černoch asi osmnáct ale bylo na něm něco divného jeho kůže se netřpytila na odpoledním slunci tak jako ta naše a byl cítit úplně jiným aroma než ostatní upíři můj šestý smysl mi napovídal že to není úplně normální upír jako jsme my  a ta žena.

 

,,Dobrý den,“ řekla a vstoupila do našeho domu pomalým krokem a hned za ní ten chlapec. Jak se dalo čekat nebyly to vegetariáni jak mi hned došlo a ani jsem nečekala nic jiného.

,,Dobrý den,“ odpověděl Emmet ostražitě a spíše ze slušnosti.Po chvilce napjatého ticha žena pomalu promluvila.

„Já se jmenuji Siobhan a tohle je Liam.“

Autor: Andy55, v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Dead live 10. kapitola:

 1
1. konfu
08.11.2011 [17:01]

super Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře