Další dílek po dlouhé době! Snad se vám bude líbit. Iss mluví o další své minulosti, která je ROZHODNĚ příjemější než ta minulá. Doufám, že se vám bude tento dílek líbit!
29.05.2010 (19:00) • Rosette • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3032×
POHLED ISABELLY
Probudila jsem se do zářivého rána. Slunce prosvítalo mezi záclonami přímo k posteli. Párkrát jsem zamrkala a líně se zvedla z tvrdé postele. Nesnášela jsem tento motel, i když jsem zde byla teprve dva dny.
Dnes odsud konečně odejdu. Peníze jsem měla, sice neprávem, ale měla. Jednou mi už ta chudoba lezla krkem, a tak jsem vykradla jednu banku. Je to už pět let zpátky, ale to je jedno. Tenkrát mi bylo šestnáct. Předtím jsem se potácela světem a můj smutek neznal meze.
Teď se však stěhuji do jednoho malého městečka jménem Forks. Koupila jsem si tam veliký dům uprostřed lesa. Nepojedu letadlem, ale autem, které jsem si nedávno koupila. Od té doby co jsem se poprvé proměnila uběhla dlouhá doba a tak se mi mnohem zlepšily smysly na řízení. Dříve jsem byla hrozné pako. Také jsem se dozvěděla více o světě mýtů.
Potkala jsem pár upírů a chvíli s jedním dokonce žila. Jmenoval se Simon. Bylo mu navždy 19 a dost mi tenkrát pomohl. Byla jsem ne dně. Sice jsem už měla peníze, ale stejně mi to nepomohlo.
Potkala jsem ho jednou, když jsem se šla před úplňkem projít do lesa. Seděl zrovna na jedné mýtince po lovu. Byl to vegetarián. Nepoznal, co jsem, jelikož nesmrdím jako měniči, jak řekl. Pověděla jsem mu, že se dnes přeměním a tak se ode mě drží dál, ale on se jen usmál a řekl, ať jdu s ním a já mu ani nevím proč, věřila.
Dovedl mě do svého velkého domu v lese a zavřel mě do sklepa. Předtím, než jsem se přeměnila, mi dal napít zvířecí krve a já se přeměnila, ale neměla jsem hlad. Když jsem se proměnila zpátky v člověka, nabídl mi, že u něj mohu zůstat a já přijala. Tak jsme spolu žili a vždy, když byl úplněk mě zavřel a dal mi ještě předtím napít zvířecí krve. Zanedlouho jsem už s ním chodila před přeměnou do lesa napít se a pak jsem se už nepřeměňovala vůbec.
Zvykli jsme si na sebe a brali se jako bratr a sestra. Potom jsem se do něj zamilovala a myslím, že i on do mě. To jsem bohužel nezjistila, jelikož zmizel. Bez rozloučení odešel a mně po něm zbyl jen lísteček, na němž stálo:
Isabell,
musím odejít. Není to kvůli tobě, ale kvůli tomu, že mi volal starý známý, který potřeboval mou pomoc. Prodej tento dům a najdi si jiné bydlení. Až si vše vyřeším, přestěhuji se jinam. Možná se ještě někdy setkáme a já opět uvidím tu krásnou dívku, do které jsem se zamiloval. Vím, že je špatné, že ti to říkám až teď, ale já nikdy jindy nenašel odvahu. Miluji tě Bells, na to nikdy nezapomeň.
Sbohem, Simon.
Tenkrát jsem brečela a týden nevyšla ven. Nakonec jsem se však vzchopila a ten dům nakonec prodala. No, a teď pojedu do Forks a začnu tam nový život.
Převlékla jsem se do růžového topu a k tomu jsem si vzala černé rifle. Přes to jsem si navlékla černou bundu a černé boty. Poté jsem se vrhla na vlasy a na make-up. Namalovala jsem si růžové stíny na oči a červenou rtěnkou na pusu. Své vlasy jsem vzala kartáčem a česala je do té doby, než tam nebyl žádný zádrhel. Nakonec jsem si je natočila. Poté jsem se celá prohlédla v zrcadle. Vypadala jsem nádherně a vcelku hodně vyzývavě. Přesně toto byl můj styl.
Popadla jsem tašku, která byla od včerejška sbalena a vydala se vrátit klíčky od toho příšerného pokoje.
Na recepci seděla mladá dívenka, typovala bych ji tak na 16 let. I když jsem vypadala jen o rok starší, doopravdy mi bylo 22 let. Sice to také nebylo moc, ale stejně jsem byla starší.
S kývnutím hlavy jsem jí vtiskla klíče do ruky a s nimi i peníze. Snad už se sem nikdy nevrátím. Zírala na mně s otevřenou pusou a to se mi líbilo. Jak jsem řekla. Vypadám vyzývavě. Usmála jsem se na ni a ona zčervenala. Tomu jsem se musela zasmát.
Otočila jsem se na patě a vydala se ven. Slunce zářilo na všechny strany a já se vydala ke svému miláčkovi. Milovala jsem své autíčko. Bylo rychlé a hrozně hezké. Pamatuji si, jak jsem si ho šla vybrat. Na první pohled mně upoutalo a tak to i zůstalo.
Vytáhla jsem klíče a otevřela ho. Na zadní sedačku jsem hodila svou tašku a sedla si za volant. Pustila jsem si muziku a zařadila zpátečku. Po chvíli jsem už ujížděla pryč odsud.
Až dojedu do Forks musím si zařídit dům. Doslova se na to těším a také se těším, jak si zařídím šatnu. To budou nákupy! Naposledy jsem bydlela v domě se Simonem. Jinak jsem spala v různých hotelech nebo ve stanu, který jsem si koupila. Vcelku mi to vyhovovalo, ale nedávno už mně to pomalu začalo štvát. No, a teď se stěhuji do domu, který bude jen můj.
Teď však budu také muset nastoupit do školy. Tam se, ale také těším. Na střední jsem sice nikdy nebyla, ale vše, co potřebuji vědět, už vím přes knihy. Mám velice dobrou paměť, asi jako upíři.
Pamatuji si, jak jsem četla v Simonově knihovně a on mi řekl ať pořád nečtu. Já se ho zeptala proč a on mi tenkrát řekl, že jsou i jiné věci, které bych měla zkusit. Tanec, malování, vaření…
Vařit jsem uměla, to je pravda, ale s tím tancem mi to nikdy nešlo. Tomu se Simon tenkrát zasmál a řekl, že mě to naučí. Pak mě celý den učil tančit a mě se to tak zalíbilo, že jsem začala střídat tanec s knihami.
Naučil mě ještě plno věcí, bez kterých bych se neobešla. Například lovení. To už, ale také umím. Díky němu.
Měl také klavír a různé další hudební nástroje a též mně na ně naučil hrát. Párkrát pak hrál on a já zpívala. Vždycky jsme takto trávili volné chvíle, jež bylo dost.
Naučila jsem se i krásně malovat. Už ani nevím, co vše mě naučil, ale je toho dost...
Probrala jsem se ze vzpomínání, a opět se věnovala cestě. Zanedlouho se objevila tabule hlásající:
„Vítáme vás ve Forks.“
Autor: Rosette (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Diskuse pro článek Dcera úplňku 1. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!