Další díl, trochu po delší době, uznávám. I tak ale přeji dobré počtení... Tentokrát, něco veselejšího, než příjde na ty chmury.
23.05.2009 (09:30) • Aleach • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1868×
6. Oslava. (Bella) „To přežiješ!", rozkázala jsem si a držíc Edwarda za ruku jsem vešla do místnosti. „WOW", pomyslela jsem si s ústy otevřenými jako známkou překvapení. „No teda, Alice, ty se překonáváš!", oznámila jsem jí a zahlédla pýchu zrcadlící se jí ve tváři. Bylo to dokonalé a tak krásné. Všude byli květiny - kopretiny, růže, lilie. Bylo jich tolik, a přece v dokonalé harmonii, nic se netlouklo a nebylo to ani kýčovité. Prostě tak akorát. Pohádka. „Kéž by se tímto heslem Alice řídila i při nakupování a doplňování věcí do mého šatníku.", pomyslela jsem si. Edward se tomu zasmál a pak jsme se přivítali s hosty. Bylo jich tu tolik... „Ahoj všichni!", pozdravila jsem s Edwardem jednohlasně. Výhoda sdílení myslí. V tu ránu se k nám všichni nahrnuli, aby nám pogratulovali. Pak přišli na radu dárky... „Alice...", povzdechla jsem si nad dárkem, který jistojistě pocházel od ní. Byla to stříbrná želízka vykládaná drahými kameny. „Promiň, ale je to rodinná tradice ku příležitosti 7-mého výročí. A navíc jsou tahle pevnější než ta, co byste si koupili vy. Tak vám alespoň vydrží.", ukončila svůj proslov a blaženě se usmála. Já v tom úsměvu však viděla ještě něco jiného, úšklebek. Zbytek dárků se ukázal být celkem normální, alespoň to mi přineslo útěchu. Nebudu je muset skladovat na půdě... Zábava pokračovala. Tančili jsme, hráli hry (hlavně Emmet uvítal nové soupeře), přetahovali se v páce, debatovali o upíro-vlkodlačích vztazích, situaci ve Volteře a předháněli se v popíjení medvědí a pumí krve. Připojili se k nám i někteří z našich „nevegetariánských" přátel, což jsem považovala za úspěch. Během celé té doby, se v hale (hlavní centrále zábavy) střídali různí členové našeho „společenstva". Mnozí z hostů se čas od času někam vytratili a častokrát se vraceli s úsměvem na tváři. Tak to pokračovalo skoro tři dny. Ano, my upíři, když už slavíme, tak pořádně. Navíc, kdo ví, kdy se nás zase tolik sejde na jednom místě. Ke konci dne se většina hostů rozloučila a vydala se zpátky do svých „domovů". Pouze Tanya a Nahuel nás poctili svou návštěvou i po několik dalších dní. Je to možná legrační, ale myslím, že mezi nimi něco je. Možná statický výboj, snad láska? Kdo ví. Ale mě to prostě fascinuje, zvlášť kvůli Tanyi. S Edwardem jsme se také rozloučili s ostatními a vydali se do našeho domečku. Bylo tam útulno, jako vždy. Když jsme vešli, v krbu už plápolaly plamínky hřejivého ohně. Ale tím to nebylo, že jsem cítila žár. Spalující teplo mnou pulzovalo. Cítila jsem ho všude, až po konečky svých dlouhých, štíhlých a vždy mramorově bledých studených prstů. Byla to láska, co mě tak hřálo, anebo touha po milované osobě, jenž mi stála po boku? Až teď jsem si uvědomila, že za celé ty tři dny jsme neměli ani chvilku pro sebe... „Edwarde...", zašeptala jsem mu do ucha. Aniž, by mi četl v mysli, pochopil. Snad to bylo tím, že sdílel mé pocity. Snad tím, že mi touha doslova přetékala z očí. Jeho pohled byl jako vždy uchvacující. Jeho oči s topazovým nádechem byly to jediné, co jsem vnímala. Naprosto jsem se v nich utápěla. Ještě jako člověk, jsem se domnívala, že jeho schopnost mě okouzlit je daná mým druhem, ale nyní jsem si zcela jistá tím, že je to v něm. Jeho oči jsou tím největším lákadlem na světě. „Hmm, tedy skoro.", pomyslela jsem si a on se usmál, neboť si všiml, kam se ubírá můj zrak... *** pozn.: Je to trochu kratší, než obvykle, ale příští díly budou záživnější. Tohle je taková "spojka".
Předchozí díly:
2. Sex, vzpomínky a dobrá nálada.
Další:
Autor: Aleach (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Daybreak (úsvit) - 6. Oslava:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!