Další díl. Něco o naší zlé paní a o tom, že ani mnich nemusí být "dobrý".
03.02.2010 (21:00) • Aleach • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1092×
Předzvěst aneb Pod rouškou tmy
(Pekelná Brána, Sunnydale)
Delia povstala a do své křídově bledé ručky uchopila athamé. Sešla ze schodů od trůnu až dolů ke klečícímu muži.
„Jak se jmenuješ?“ zeptala se ho a v očích se jí odrážela pyšnost a hněv.
„Raven, madam,“ odvětil, „Raven z klanu…“
„Už nejsou žádné klany,“ přerušila ho Delia. „Jsem jen já a moje nekonečnost. Vaše modla, matka a vládkyně. Jsem všechno a nic, život a smrt. To si pamatuj.“
„Jistě, paní,“ přitakal automaticky a snad ještě více se předklonil, ačkoli to se již prve zdálo být nemožné. Jeho nos se jistě už bořil do suché hlíny. Delia si povzdechla a hrotem athamé ho donutila vzhlédnout.
„Tvá oddanost, ačkoliv obdivuhodná, je ve skrze povrchní a vlezlá,“ řekla znechuceně, pak se ale usmála a pokračovala: „Jsi mé dítě a jsi i můj sluha, avšak pamatuj, kým jsi. Každému z vás jsem nadělila po darech pekla a jejich podstatou jsou lidské hříchy.“ Odmlčela se. „Přede mnou nepředstírej, že to nemáš v sobě.“ Při těch slovech se ošil a v očích mu zablesklo. „Jen věz, že dary tvé, ač mocné, jsou ničím oproti mé vůli a talentům.“ Jen to dořekla, v dálce zazněl hrom a vzduch kolem jakoby ochladl. Její oči byly necitelné a mrtvé jako kámen a tvář chladná jako nejhlubší vody oceánu. Rudé rty měla pevně sevřené a athamé v rukou se zachvělo, jako by někam pospíchalo po dlouhé době nečinnosti.
„Příliš dlouho jsem odpočívala netušíc, co špatného se událo. Není čas hledat slova ani záznamy,“ pošeptala mu do tváře a její oči obklíčily ty jeho.
„Víš, co potřebuji,“ řekla po chvíli a Raven jen přikývl omámen jí samou. Pozvedl svou ruku ke své tváři a stále s pohledem zabořeným v jejích očích, sám prokousl si ruku svou zuby svými ostřejšími nežli břitva. Jak tak učinil, i svraštil čelo své, ale pak natáhl ruku k její tváři. Ruku, z níž v proudu tekla krev a odkapávala na vyprahlou hlínu, na níž stáli. A hlína se pod tíhou nové vláhy zavlnila.
„Ustupme,“ řekla Delia, ale oční kontakt nepřerušila.
I poodešli o pár metrů dál a jeho zápěstí stále smáčela krev, přesně po její vůli. Podal jí ruku a ona si ji přiložila ke rtům svým. Sála a sála, až nakonec také ona svraštila čelo své. Odtrhla se od jeho zakrvavené ruky a v tu chvíli on padl k zemi mrtev, dá-li se tomu tak říci.
Delia nic nedbala jeho bezvládného těla a upřeně hleděla kamsi dál, či nazpátek? V její hlavě se odvíjel film. Film života, smrti a existence. S odvinutým filmem jí začínala vařit krev v jejích stříbrných žílách. I viděla vše a nic zdá se ji nepotěšilo. Jaké zklamání naplnilo ji celičkou!
Mezitím, na místě, kde dopadla první kapka krve Ravenovy, objevil se kočár se čtyřspřežením. Kočár černější než-li noc a zlověstnější než-li meč Damoklův. I v ten okamžik padl stín na celý svět. A to byla jen pouhá, pouhopouhá předzvěst toho, co přichází…
(Mezitím v dalekém klášteře)
„Bratři,“ oslovil jeden z mnichů a také vyvolený své soukmenovce. „Musíme se míti na pozoru. Jak vidno, oko ďábla vidí do dáli a jeho mysl k nám promlouvá skrze jeho syny…“
„Nechť zhynou!“ zvolali vyvolení.
„Ne,“ odpáčil on zas. „Nenastal ještě ten pravý čas. Musíme počkat, až se vody zčeří a na zem vkročí on sám. Zla ztělesnění. Již nadále nebude ustupovat jejich moci a ujmeme se vlády zas!“
„Ale mistře,“ zděsil se ten malý z nich. „Jak ji porazíme?“
„Silou ducha a úderem meče!“ odtušil a zamračil se na něj. „Bratři, již jednou jsme je zdolali, však nyní je třeba zasáhnout znovu a vyrvat kořeny sémě pekelného do posledního!“
„Tak staniž se!“ rozeznělo se chrámem a ozvěna jejich hlasům dodala na působnosti a mohutnosti. I spokojeně se mistr rozhlédl po řadách svých následníků a usmál se na své nevidomé ovečky.
„A co s vězni?“ nedal se zas ten malý zahanbit.
„Ďábel má mnohdy přívětivou tvář,“ řekl v odpověď, „však proto není o nic menšího zla v něm.“
„Ať na hranici shoří spolu s ostatními!,“ zvolal kdosi z davu.
„Staniž se,“ souhlasil mnich a dodal. „Nejprve však vyšleme posly, kam nám řekli.“
Autor: Aleach (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Diskuse pro článek Daybreak (úsvit) - 44. Předzvěst:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!