Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Daybreak (úsvit) - 44. Předzvěst


Daybreak (úsvit) - 44. PředzvěstDalší díl. Něco o naší zlé paní a o tom, že ani mnich nemusí být "dobrý".

Předzvěst aneb Pod rouškou tmy

(Pekelná Brána, Sunnydale)

Delia povstala a do své křídově bledé ručky uchopila athamé. Sešla ze schodů od trůnu až dolů ke klečícímu muži.

„Jak se jmenuješ?“ zeptala se ho a v očích se jí odrážela pyšnost a hněv.

„Raven, madam,“ odvětil, „Raven z klanu…“

„Už nejsou žádné klany,“ přerušila ho Delia. „Jsem jen já a moje nekonečnost. Vaše modla, matka a vládkyně. Jsem všechno a nic, život a smrt. To si pamatuj.“

„Jistě, paní,“ přitakal automaticky a snad ještě více se předklonil, ačkoli to se již prve zdálo být nemožné. Jeho nos se jistě už bořil do suché hlíny. Delia si povzdechla a hrotem athamé ho donutila vzhlédnout.

„Tvá oddanost, ačkoliv obdivuhodná, je ve skrze povrchní a vlezlá,“ řekla znechuceně, pak se ale usmála a pokračovala: „Jsi mé dítě a jsi i můj sluha, avšak pamatuj, kým jsi. Každému z vás jsem nadělila po darech pekla a jejich podstatou jsou lidské hříchy.“ Odmlčela se. „Přede mnou nepředstírej, že to nemáš v sobě.“ Při těch slovech se ošil a v očích mu zablesklo. „Jen věz, že dary tvé, ač mocné, jsou ničím oproti mé vůli a talentům.“ Jen to dořekla, v dálce zazněl hrom a vzduch kolem jakoby ochladl. Její oči byly necitelné a mrtvé jako kámen a tvář chladná jako nejhlubší vody oceánu. Rudé rty měla pevně sevřené a athamé v rukou se zachvělo, jako by někam pospíchalo po dlouhé době nečinnosti.

„Příliš dlouho jsem odpočívala netušíc, co špatného se událo. Není čas hledat slova ani záznamy,“ pošeptala mu do tváře a její oči obklíčily ty jeho.

„Víš, co potřebuji,“ řekla po chvíli a Raven jen přikývl omámen jí samou. Pozvedl svou ruku ke své tváři a stále s pohledem zabořeným v jejích očích, sám prokousl si ruku svou zuby svými ostřejšími nežli břitva. Jak tak učinil, i svraštil čelo své, ale pak natáhl ruku k její tváři. Ruku, z níž v proudu tekla krev a odkapávala na vyprahlou hlínu, na níž stáli. A hlína se pod tíhou nové vláhy zavlnila.

„Ustupme,“ řekla Delia, ale oční kontakt nepřerušila.

I poodešli o pár metrů dál a jeho zápěstí stále smáčela krev, přesně po její vůli. Podal jí ruku a ona si ji přiložila ke rtům svým. Sála a sála, až nakonec také ona svraštila čelo své. Odtrhla se od jeho zakrvavené ruky a v tu chvíli on padl k zemi mrtev, dá-li se tomu tak říci.

Delia nic nedbala jeho bezvládného těla a upřeně hleděla kamsi dál, či nazpátek? V její hlavě se odvíjel film. Film života, smrti a existence. S odvinutým filmem jí začínala vařit krev v jejích stříbrných žílách. I viděla vše a nic zdá se ji nepotěšilo. Jaké zklamání naplnilo ji celičkou!

Mezitím, na místě, kde dopadla první kapka krve Ravenovy, objevil se kočár se čtyřspřežením. Kočár černější než-li noc a zlověstnější než-li meč Damoklův. I v ten okamžik padl stín na celý svět. A to byla jen pouhá, pouhopouhá předzvěst toho, co přichází…

 

(Mezitím v dalekém klášteře)

„Bratři,“ oslovil jeden z mnichů a také vyvolený své soukmenovce. „Musíme se míti na pozoru. Jak vidno, oko ďábla vidí do dáli a jeho mysl k nám promlouvá skrze jeho syny…“

„Nechť zhynou!“ zvolali vyvolení.

„Ne,“ odpáčil on zas. „Nenastal ještě ten pravý čas. Musíme počkat, až se vody zčeří a na zem vkročí on sám. Zla ztělesnění. Již nadále nebude ustupovat jejich moci a ujmeme se vlády zas!“

„Ale mistře,“ zděsil se ten malý z nich. „Jak ji porazíme?“

„Silou ducha a úderem meče!“ odtušil a zamračil se na něj. „Bratři, již jednou jsme je zdolali, však nyní je třeba zasáhnout znovu a vyrvat kořeny sémě pekelného do posledního!“

„Tak staniž se!“ rozeznělo se chrámem a ozvěna jejich hlasům dodala na působnosti a mohutnosti. I spokojeně se mistr rozhlédl po řadách svých následníků a usmál se na své nevidomé ovečky.

„A co s vězni?“ nedal se zas ten malý zahanbit.

„Ďábel má mnohdy přívětivou tvář,“ řekl v odpověď, „však proto není o nic menšího zla v něm.“

„Ať na hranici shoří spolu s ostatními!,“ zvolal kdosi z davu.

„Staniž se,“ souhlasil mnich a dodal. „Nejprve však vyšleme posly, kam nám řekli.“



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Daybreak (úsvit) - 44. Předzvěst:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!