Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Daybreak (úsvit) - 39. Vladařské povinnosti aneb mě už taky hrabe.

Alice C


Daybreak (úsvit) - 39. Vladařské povinnosti aneb mě už taky hrabe.Další díl. Dřív než byste možná řekli, ale opravdu netuším, kdy bude další, tak jsem se rozhodla něco sepsat, když se naskytla vzácná chvilka volného času. Vaše Aleach.

Vladařské povinnosti aneb mě už taky hrabe.

Zatím, co se kdesi v klášteře Vyvolených strhl boj o život, popřípadě svobodu našich čtyř „hrdinů“, se v nynějším sídle moci (domě Cullenových) strhla hádka. Bella a Edward, dva, jimž byste nikdy nepřiřkli ten řev, se do sebe pustili jako dva rozzuření býci v aréně. Slyšela je na okraji svého vědomí i u hrobu Carlisla klečící a věčně zadumaná Esme a to, mezi námi, už něco znamená…

„Nech těch vytáček a pověz mi raději pravdu!,“ naléhala Bella, stále ještě napůl oblečená a mírně rozcuchaná.

„Pravdu?,“ obořil se Edward, „Pravda je, že nenávidím, co jsem!,“ odvětil příkře.

„Jak to myslíš?,“ ptala se zas ona nechápavě. Kapitolu o upírství snad už uzavřeli, nebo ne?

„Nechci už víc vládnout. Nechci nést to břímě a úřad, který nenávidím! Nechci a nemůžu! Připadám si jako diktátor, akorát s tím rozdílem, že já jím jsem z donucení…“

„Nejsi diktátor a nikdo tě do ničeho nenutí!,“ připomněla mu.

„Ale ano. Pokaždé když se na vás podívám, na tebe, Ren a hlavně na Esme, si vzpomenu, čím pro nás Carlisle po celá ta léta byl a taky, že já to nezvládám. Nemám na to a ta zodpovědnost hlavy rodiny mě ubíjí.“

„V tom případě jsi na sebe neměl tu roli brát,“ vyčetla mu stále rozladěná z toho, že něco takového brání jejich sexuálnímu životu a životu vůbec, dáli se jejich existenci takto říkat.

„Copak byla jiná možnost?,“ otázal se trpce, „nebo si už nevzpomínáš na poslední slova Heidy, než kamsi odešla? Netvrdila snad, že jako největší rodina máme moc a také zodpovědnost? A jak snadno by se rozpadla morálka našinců? No, pověz!“

„Máš pravdu,“ připustila, ale v očích se jí leskl vzdor, „Ale nikdo nikdy neřekl, že to právě ty máš udržovat celosvětový mír na úkor své rodiny a štěstí!“

„Bohužel, jinak to nejde. Nepokoje a novorození nesnesou odkladu,“ oznámil jí rázně.

„To jistě ne, ale cítím, že to není to, co tě trápí nejvíc a mrzí mě, že se mi nechceš svěřit,“ šeptla do tuhnoucího ovzduší.

„Možná ne,“ řekl a odmlčel se, jakoby přemýšlel.  „Ty si asi nikdy nepřemýšlela nad tím, proč byl oni takový, jací byli, proč neměli nikoho a zároveň všechny. Tahle práce z tebe udělá to, co byli oni, a toho se bojím nejvíc.“

„Tak to nedělej,“ špitla prostě a vběhla mu do nastavené náruče. Ta vláda je jednou zničí, přesně, jak si to myslel Jasper, když jim žezlo, koruna i meč spadly do rukou…

(Nessie)

„Co myslíš, Ren, raději růže nebo lilie?,“ ptala se Alice, ale i přes její slova jsem jasně a zřetelně slyšela hádku mých rodičů. Bože, co se to jen děje, jakoby ztráta bližních nestačila… a k tomu všemu ještě ta svatba!

„Ehm, mno, tak asi růže, ne?,“ snažila jsem se zaostřit k ní, ale stále mi oči sklouzávali ke stropu, odkaď se ozývala hádka.

„Takhle to dál nejde,“ povzdechla si Alice po chvíli, „musíme nejdřív zklidnit je, promiň Ness,“ omlouvala se.

„To je dobré, stejně se nemůžu soustředit,“ ujistila jsem jí a tak jsme se v doprovodu Logana a Jazze vydali na „rodinnou“ poradu.

„Hej vy dva,“ oslovila je Alice nevrle, moc už chtěla mít přípravy svatby za sebou. Vše sladěné a harmonické…

„Ano?,“ ozvala se matka z tátovy náruče a on jen šeptl: „Porada“. Zasedli jsme kolem kuchyňského stolu a čekali na Esme, pro kterou šla má matka.

„Je mi líto, jak moc tě to vyčerpává,“ ujistil Jazz tátu, ale on si jen povzdechl, „ale víš, že ti nemůžu pomoct,“ řekl mu ještě omluvně. Ano, Jazzova schopnost bohužel poslední dobou trochu zlobila. Alice je toho názoru, že za to může nervové vypětí. Jen, co mu poklepal na rameno, už se k nám připojila Esme. Sedla si na své obvyklé místo a teskně zírala na prázdnou židli vedle sebe. Všem nám jí bylo moc líto, přijít o Carlisleho bylo bezpochyby hrozné a zraňující, ale pro ni to muselo být ještě tisíckrát horší. Samotnou mě při těch myšlenkách píchlo u srdce, jak se tam opět vkrádala bolest za Jacoba, jež jsem se naučila poměrně dobře potlačovat.

„Musíme něco vymyslet,“ začala jsem, „takhle to už dál nejde. Za prvé, možná bychom se měli přestěhovat,“ navrhla jsem zdráhavě, ale přece, „a pak také bychom měli vymyslet něco, nějaký systém vlády, co by zajistil mír a utajení a přesto, aby vy dva jste měli více svobody.“

„Páni, já zírám,“ řekl Jazz, „ale vystihla jsi náš problém přesně.“

„Já se nikam stěhovat nehodlám!,“ prolomila nastalé ticho Esme.

„Tak dobrá,“ řekl smířlivě otec. Že by odpověď na něčí myšlenky? „Zatím tu zůstaneme, ale s tím druhým něco udělat musíme, nebo zešílím.“

„My oba,“ přidal se Jasper.

„Omyl,“ ozvala se Alice, „my všichni a já už také vím, co. Dobrý nápad Logane,“ pochválila mého snoubence. Páni – snoubenec, pořád to zní zvláštně, ale snad si do svatby zvyknu ;)

„To by šlo,“ uznal otec a mě už zase začalo deptat, že nic nevím. Zamračila jsem se na něj a on pobídl Logana.

„No, myslím, že by bylo možné založit takovou… něco jako radu starších. Jeden z každé více osídlené oblasti, samozřejmě by bylo dobré, aby to byli naši známí. A ti by kontrolovali své sektory s menší výpomocí vlkodlaků.“

„Jsi geniální,“ pochválila jsem ho a ještě mu vtiskla polibek.

A tak se vyřešilo, co se vyřešit dalo. Nebo lépe řečeno, co se vidět dalo…



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Daybreak (úsvit) - 39. Vladařské povinnosti aneb mě už taky hrabe.:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!