Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Daybreak (úsvit) - 34. Úsvit.

the break dawn

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Daybreak (úsvit) - 34. Úsvit.Poslední kapitolka? Je to jen na vás!... Čtěte a piště názory, děkuji a mávám předchozím třiatřiceti kapitolkám. Taky moc díky za všechny vaše kometky! Aleach.

04.09.2009 (15:30) • Aleach • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1394×

 

Na úsvitu nového dne.

 

(Nikdo)

A je tu úsvit, nové ráno, nový den, ale staré bolesti… uvadnou někdy?

Na úsvitu nového dne, kdy měsíc se loučí a slunko nás vítá, se mění spousta věcí a ty další nás stíhají, aby nám to řekli. Jen tu pár pravd a pár záhad, pár skutků a pár následků, pár obvinění a pár výsledků. A to vše má jediný cíl. By, až slunce zajde zas, změnilo se všechno včas. Ale někdy je jeden den, jeden úsvit vše, neb ostatní otočí se v ruletě!

Ruleta života je podlá a zákeřná, však tady je důkaz…

(Ness)

Někteří lidé vstoupí do našeho života a zase odejdou, ale vzpomínky a rány zůstanou navždy pevně zasazeny do našich láskou potrhaných srdcí. Každá puklina, každá další ozva, to vše nám nikdy nedá zcela zapomenout. Vždy tu budou bolestivé vzpomínky, ale pokaždé tu jsou i ty pěkné. Ty, za které stojí bojovat. Nezapomenout a zatnout zuby.

Nikdy už to nebude jako dřív, ale to neznamená, že nebudu, že nechci žít. Jacob by nechtěl, abych umřela. A tak jde život dál… s jediným malým rozdílem, mé srdce nebije, je nečinné a to se už nezmění.

 

Se slzou v oku, čistě imaginární, naposledy se otáčím čelem minulosti klečíc na podstavci u jeho hrobu, kam pokládám květiny. Jsou to Růže, jeho oblíbené. Možná je měl tak rád jen, že jsem je milovala i já. Poslední záchvěv úsměvu a pak hořkosladké myšlenky. Jaké by to bylo, kdyby… Ne, tahle možnost mě zabíjí. „Zase.“ Jak moc je možné někoho milovat, jak moc je možné si přát změnit osud?  Jak moc možné je chtít… zemřít?

To už vím, to mám za sebou a pevně doufám, že to tak i zůstane. Teď mám nový cíl: „Žít“ a žít i za něj, pro něj, pro to, co z nás ve mně zůstalo… a pro to, co je jiné. S láskou se podívám stranou, kde stojí můj anděl. Tváří se jako padlý anděl, jen slzy zármutku chybí. Jeho bolest je mojí bolestí a má tou jeho. Snad neuvízneme v bludném kruhu jejím!

 

Snad mi jednou odpustí, ať je kde je, neboť já vím, že sama to nezvládnu. To kvůli mně zemřel, pro mne a já mu nebyla ani schopná říci pravdu. Pravdu, co mě sžírá. Má láska k němu. Byla?!

Ačkoli jsem vždy byla „silná“, na věci kolem něj jsem byla obvykle velice citlivá. Snad je to tím otiskem, kterým se ke mně kdysi přivázal. Snad tím, jak moc nás poutalo k sobě, co jsme společně prožili, jak moc se naše osudy namotali do sebe, jako vlákna tkaniny, jenž tvoří chuchvalec.

Jediným problémem je, že jeho nit se přetrhla. Jeho čas zde vypršel a ten můj, ten můj provázek, ten je tu dál. Dlouhý a neporušený, snad jen trochu poničený. Okolo něj se táhnou i další. Má rodina. Důvod, proč musím žít. Taky.

Jednou možná, a on mi snad odpustí. Byl moje první láska a taková se nikdy nezapomíná. Byla velká, silná, ale ta doba už je pryč. Snad osud, možná rozdílnost našich světů rozťali naše city vejpul a teď když tu není, mám pocit, jakoby mě už nic nepoutalo. Jakoby se to, co do mě vložil a já do něj vrátilo zpět do původního stavu, před otiskem.

 Stále ho miluji a vždy budu, nikdy nezapomenu, ale nyní… Teď už se dokážu podívat na Logena a vím, že to co cítím, je láska. Je to jiné, tak nějak víc upírské. Ale jak mi tehdy řekl Carlisle, když jsem ho žádala o radu – má duše je směsí upíra a člověka, člověk se do vlkodlaka otisknout může, ale pro upíra je to takřka nemyslitelné, i když ne nemožné.

 

Mé vzpomínky vybledly a mé upíří já touží po jiném. Je nepřístojné cítit tohle, zvlášť teď, když za mě položil život a já už vím celou pravdu, ale na druhou stranu i samotná má existence připadala našincům dříve nepřístojná…

 

 

S posledním vzdechem na jeho adresu jsem zdvihla zrak a odvrátila tvář od hrobu. Je mrtev a tak to zůstane. Pohlédla jsem do tváře anděla, který měl v očích bolest. Přišel ke mně a já ho chytla za mramorovou ruku, tak podobnou té mojí.

Lidé se mění, časem se všechno mění. Kdysi jsem milovala Jacoba, ale mé nové já má oči jen pro jednoho. Vzpomínky se nevytratí a já budu vždy pamatovat jeho památku, ale jedna věc je jistá – Nic už nebude jako dřív. Stiskla jsem jeho ruku a on se na mě podíval s nadějí v očích, jen co pohlédl do mých, jakoby se ty jeho rozzářili štěstím. Ano, viděl to, v co doufal – lásku, lásku na zbytek věčnosti. Teda snad…

 

 

***

(někde jinde, někdo jiný)

 

„Bratře Emanueli, mám to!,“ zvolal mladík radostně a mával svému bratru listem před nosem. Ten list byl výtržek z novin, titulek hlásal: „Stopy vedou na sever!“. Nebyly to obyčejné noviny a ani ti mladíci nebyli obyčejnými mladíky. Byly členy bratrstva a ne, nebyla to žádná sekta. Byl to odboj, tichý odboj světa, který už začínal tušit, že ve státě Italském něco donedávna pěkně zahnívalo. A s opadnutými otěžemi se pak vyvalil ten hnis ven, jako když rozříznete vřed.

To, co představovali Oni pro svůj svět, bylo to, co ještě dávalo jejich světu šanci na utajení. Ale vše se mění a stopy vedoucí k odhalení jsou jasnější a jasnější, až si jich všiml i tento prastarý rád věřící okultismu…

 

 

Alea iacta est.

(Kostky jsou vrženy.)

 

 

 

Epilog

 

Úsvit. Začíná nový den, den plný štěstí, záhad i nového dobrodružství. U Cullenů normální stav, ale jaké změny nastanou v, lidským zrakům skrytém, světě upírů? Podaří se je vyhubit, nebo dojdou vymítači ke zjištění, že to nie možné. Ako bude pokračovat celý příběh? Budou se upíři skrývat, nebo vyrazí do boje?

A co na to celé řekne nová královská rodina?

 

***

Těmito řádky bych chtěla skončit jednu kapitolu z mého fan-pokračováni života Cullenů, hlavně Nessie. Zároveň by som sa ale chtěla zeptat, zda-li jí mám takto definitivně ukončit, anebo ne? Pište názory. Děkuji, Vaše Aleach...

Autor: Aleach (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Daybreak (úsvit) - 34. Úsvit.:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře