Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Daybreak (úsvit) - 21. Šelma uvnitř.

Bella

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Daybreak (úsvit) - 21. Šelma uvnitř.Zatímco ostatní zalezli do kopky a vysvobozují Doriana, tihle dva mají co k zamyšlení a řešení. Uvidíme, jesli se však vůbec dostanou ke slovu :D

12.07.2009 (08:24) • Aleach • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1462×

 

... na povrchu

21. Šelma uvnitř (přede blahem)

 

(Logan)

„Ona, mě nechce, jen si myslí, že chce. Pravda je taková, že lidé touží jen po tom, co mít nemůžou a ona je z poloviny člověk. Tohle není láska, tohle je chtíč. Alespoň z její strany a já nehodlám být její hračkou,“ trucoval jsem ve svém nitru a přece jsem věděl, že jestli se jí podívám do těch jejích nádherných očí, podlehnu. Podlehnu jejímu kouzlu a ona si mě k sobě přiváže, jako bych měl svěrací kazajku a vodítko na krku. Ach, jo.

„Nechci být náhražkou, nechci být náhražkou… jsem náhražkou. A rád!“. Její pohled mě uzemnil a přitom, jako bych lítal. Zvláštní pocit. Ale trápí mě jedna věc – co si o mě bude myslet, když jí tak náhle podlehnu? Byl jsem tu pořád a ona mě přehlížela, neměl bych jí trošku podusit?, ptal jsem se sám sebe a na jedné straně vah stál ďáblík toužící po jejích polibcích a pomstě na té druhé byl andílek, měl její tvář a křičel: „Miluj mě! Odpuštění a láska je jedno a to samé!“. Stál jsem tam, zamyšlen a věděl jsem, že ona mě pozoruje, však ještě jsem oči otevřít nemohl, nejprve jsem se musel rozhodnout.

Nevím!, pomyslel jsem a otevřel oči. Stála přede mnou hledíc na mě a zvědavostí se snad mohla rozskočit. Bylo rozhodnuto, já se na ni nedokážu zlobit. Nahnula se ke mně a položila mi levou ruku na spánek, poslala mi obraz. Byla tam ona a já. Byl to její pohled na mě, když vystoupila z auta. Jestli mě takhle vážně vidí, pak mě musí milovat! Takhle určitě nevypadám.

Podíval jsem se jí do očí, byly v nich otazníky a strach. Och, hlupáček můj, ona se bála, že bych jí snad mohl odolat? Tak silnou vůli nemám. Bohužel a bohudík. I přes svůj dar, jí jsem nikdy neovládal, nevím proč, ale když se na mě podívá, nejsem schopen myslet, takže asi odtud ten vítr vane…

Stáli jsme tam, hledíc jeden druhému do očí a ona stále měla svou ruku přitisknutou na mé tváři. Jakoby si to náhle uvědomila, chtěla ji sklonit, ale to jsem nechtěl a nemohl dopustit. Už ne. Vzal jsem její ruku do své a bylo to, já nevím. Úžasný a naplňující pocit…

 

(Nessie)

Stála jsem bez hnutí a on se tvářil zamyšleně, jakoby si to rozmyslel? Chtěl mě snad jenom, aby mě mohl mít a teď když vím, že ho chci, se ode mne odvrátí? To se mu to cestování a samota za ten krátký čas opravdu tak zarylo do kůže, nebo je to tím jak odtažitá a hrubá jsem k němu vždy byla? Byla to snad pouze lítost, co ke mně choval?

Otevřel oči a já viděla, že má mysl je ztřeštěná jako vždy. Doufám, že to byly vážně jen zbytečné obavy, ale jak by nemohly být s tím, co mu z očí kouká. Takový pohled vydá za sto slov, ale přece jen, aby bylo jasno, musí vědět, co cítím. Můj jazyk jakoby však zamrzl a nechtěl povolit, tak jsem mu to musela ukázat. S nevyřčenou otázkou jsem na něj hleděla, ruku položenou na jeho spánku a čekala jsem, až se mé vzpomínky nabaží. Usmál se a otevřel oči. Chtěla jsem ruku zase spustit, ale on ji chytil do té své a bylo to, jako bych dostala elektrický šok. Takový menší. Sice jsem nikdy nestrkala ruku do zásuvek, ale jestli je to taky tak příjemné, tak to asi zkusím.

Po celém těle mi přejelo mravenčení a já se neubránila myšlence, že s Jakobem se mi tohle nikdy nestalo. Jeho dotyky mi byly tak známé a běžné, že jsem si tohle nikdy neuvědomila.

Jeho obličej byl sotva pár centimetrů od toho mého a jeho sladký, lehce chladivý dech mi ovál tvář. Bylo to kouzelné a já najednou jako bych nevěděla, jak uhasit žár který rozpoutal ve mně. Nebyla to palčivá bolest, jako když máte žízeň, ale síla touhy. Jakoby mé tělo tak hrozně toužilo po něm, až mě to samu děsilo.

 

Když jsem byla malá, otec a Carlisle mi vyprávěli příběh o poloupírovi, a jednou pak se na mě přijel podívat. Bylo mi asi, no, vypadala jsem tak na patnáct, víc ne. Jmenoval se Nahuel a byl prý jediným svého druhu, měl totiž jen sestry a pak jsem tu byla eště já. Takže byl jedinej kluk. Bylo mi ho za to líto.

Nějaký čas u nás zůstal, ale nebyl vegetarián, takže nakonec musel pryč. Navíc, Jakob na něj docela žárlil, ale on byl jen kamarád. Tehdy jsem nechápala, jak málo mi Jakob věří a když jsem se ho na to zeptala, řekl: „Já ti věřím, ale nevěřím tomu ďáblu v tvém nitru“.

Tehdy mě jeho slova zranila a já se sním, kvůli tomu asi měsíc nebavila, ale dnes musím uznat, že měl tak trochu recht. Cítila jsem totiž, jak to zvíře ve mně zavrnělo slastí, když jsem byla s Loganem. Jak se říká „Vrána k vráně sedá“ a něco na tom asi je…

 

Stejné napětí, jaké jsem pociťovala v každém kousku svého tělo, spalovalo to jeho, až sem měla pocit, že se mi potí ruce. Zvláště ta, kterou mi svírá. Naštěstí to byl jen pocit…

Znovu jsem se zahleděla do jeho očí a překvapila mě jejich blízkost, bezděčně jsem je přivřela a nechala se unést touhou, která mě spalovala.

Jeho rty byly tvrdé a studené, tak jiné… když se však setkali v objetí s těmi mými, jakoby vznikla symfonie a já měla pocit, že se pod lehkostí kmitů taktovky vznáším. Bylo to zvláštní a odlišné od polibků, jakým jsem si uvykla od Jakoba, ale nebylo to horší. Prostě jiné, nesrovnatelné. Jakoby snad šlo srovnat horkou čokoládu a šlehačkový dort, prostě jedinečné a úžasné. K tomu všemu, jsem pocítila, jak ona dravá, upíří část mě silně zapředla na znamení souhlasu. Působilo to jako symbióza, vše bylo harmonické a něžné, přitom dravé a rozverné. Jako bych prožívala volnost lovu a přitom pocit milování.

Tenkrát mi došla jedna věc, láska i pouta můžou být jakkoli velká, ale když se spojí dva, vzájemně padnoucí si dílky puzzlí, jen to o to lepší, protože nic nepřekáží ani nechybí. Jakob byl má láska hooodně dlouho a mooc jsem ho milovala a jistě vždy budu, ale nic se nevyrovná tomuhle pocitu, protože každá část mě ví, že je to dobré. Je to harmonie, je to proto, že i přese všechny city byl Jak stále vlkodlak…

Nikdy toho nebudu litovat a vždy ho budu milovat, ale už ne tak jako předtím, předevčírem, včera, dnes a už vůbec ne zítra. Časem možná zbude jen vzpomínka na něj, jako na mou první lásku. Vždy bude mít u mě v srdci místo, pouto nezmizí, ale kdo říká, že musíme být milenci?

 

http://www.stmivani.eu/10-fanfiction-od-vas/daybreak-usvit-22-chemicka-boure/

Autor: Aleach (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Daybreak (úsvit) - 21. Šelma uvnitř.:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře