Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Daybreak (úsvit) - 16. Lov.

Viktorie-barbie 25

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Daybreak (úsvit) - 16. Lov.Kapitolka s názvem LOV... skývá v sobě možná mnohé, ale hlavně "odpočinková". Nessie, Logan a Emm si vyrazí na lov a dobře se baví, nakonec si ale Ness vzpomene na Jacoba a má z celé situace rozpolcené pocity... Co myslíte, může za to Logan nebo její strach? Kdo ví, jisté je jen to, že se s tím ještě nevyrovnala.

28.06.2009 (10:30) • Aleach • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1479×

 

16. Lov

 

„Teď ty, máš raději pumy nebo medvědy?“, zeptala jsem se Logana.

„Pumy“.

„To je dobře, právě jsem nějaké zavětřila. Sorry Emme, ale dál asi budeš muset pokračovat sám.“ A tak jsem se s Loganem po boku vydala po libé vůni mé kořisti.

Rodiče se už před dobrou půl hodinou vydali za stádem sobů a Jasper s Alice si taky dopřáli „volno“. A tak jsme tu zbyli tři – Emmet, Logan a já. Ke svému úžasu jsem se docela dobře bavila pod salvou Emmetových vtipů, jenže teď jsme se s Logem vydali vstříc pumám, zatímco Emm upřednostnil medvědy.

 

Po pár kilometrech jsme se zastavili. Cítila jsem vůni jejich sladkokyselé krve, nebyli už nějak daleko a tak jsem zvolnila tempo. Logan následoval mého příkladu.

„Máš s sebou i lahve?“, zeptala jsem se a on ukazujíc na svůj batoh, pokýval. Pak už nikdo nemluvil, abychom nevyplašili svačinku.

Když byli na dohled, na okamžik jsem zaváhala a ohlédla se na Loga. Ten mi posunky naznačil, že dámy mají přednost a tak jsem z úkrytu za pahýlem ztrouchnivělého stromu vyskočila přímo na pumu. Ještě, než se stačila vzpamatovat, jsem periferně zahlédla Logana, který právě útočil na svůj kus. Dlouho jsem neváhala a zakousla se jí do krku, krev byla teplá, plná adrenalinu a života. Za pár minut z pumy odešla jak krev, tak i poslední zbytky života a já odhodila její bezvládné torzo do hustého křoví nedaleko onoho ztrouchnivělého kmene. Otočila jsem se Logana a z jeho pohledu mi bylo jasné, že ani on ještě nemá tak úplně dost. Tentokrát jsme se vydali po vůni losů, kteří se pásli nedaleko.

Když jsme plně uspokojili své potřeby, nabrali jsme ještě zásoby do láhví a ty pevně zašroubovali. Musela jsem se tomu usmát, chtě nechtě mi to připomínalo čepování vody ve velkých kanistrech. Logan po mě hodil nechápající pohled a tak jsem mu ukázala můj vtip. Ještě cestou k autu jsme se tomu smáli, tam už na nás všichni čekali a nešlo si nevšimnout, jak jim cukají koutky. To mě trochu rozhodilo, já si vzpomněla na Jakoba a píchlo mě u srdce z toho, že jsem tak nenadále a nepochopitelně veselá, když on se určitě trápí. Při té představě se to, co zbylo z mého srdce, změnilo v jehelníček a úsměv z mé tváře vymizel. Emmet se na mě podíval a jeho úsměv se snad rozšířil ještě víc, nechápala jsem čemu se tak směje, dokud jsem se nepodívala po Alice, která mi něco podávala.

„Co…“, nestačila jsem doříct a už odpovídala.

„Podívej se, co zbylo z tvého oblečení. Měla by ses stydět, ani Emmet se tak nikdy nešmudlí.“, řekla s hranou vážností a já musela uznat, že jestli je to opravdu tak, musím mít na sobě už jen krvavé cáry, a proto jsem to ani nezkoumala a v rychlosti si oblíkla nabízenou mikinu.

 

Celou cestu zpátky do domu jsme se bavili a musím uznat, že i můj „malý“ kolaps to úspěšně zahladilo. Možná v tom, ale měl prsty Jasper. Zato doma, bylo ticho. Esme nebylo nikde vidět ani slyšet a Carlisle s Heidy probírali u něho v pracovně cosi ohledně zítřejšího výletu na Sibiř. Rose si zrovna lakovala nehty, když do pokoje vlítl Emm a políbil jí. Asi jí to překvapilo, neboť jsem ještě zaslechla, jak lahvička s lakem dopadla na podlahu a roztříštila se. Pak se celým domem rozléhal po dobu minimálně  čtvrt hodiny Rosein přívětivý hlas. Celých patnáct minut totiž trvalo Emmetovi, než se jí omluvil, uklidil „ten svinčík“ a začal jí vášnivě líbat, protože jinak by dozajista někdo nacpal Rose do krku špunt. Musím říct, že jestli Rose něco opravdu umí, tak je to líčení a „diplomatické řešení problémů“ (lidsky řečeno, křičí jako siréna, dokud Emm nepřispěchá a neomluví se, poněvadž je to právě on, kdo si její hněv častokrát vyslouží).

Já, Logan, Bella i Edward jsme zůstali v obýváku a sledovali televizi. Jsme si však téměř stoprocentně jistá, že většinu pozornosti si pro sebe svým výstupem vybrala Rose. I když jí mám ráda, občas se přistihnu, jak Emmeta lituju.

„Však ona mu to vynahradí“, řekl otec a políbil matku. Netrvalo dlouho a v místnosti jsem zbyla jen já a Logan. Ještě, že mám pokoj tady v domě, pomyslela jsem si a pak Rose zase spustila, tak jsem to opravila na Ó bože, co jsem komu udělala.

 

Když Rosein hlas už nerozpínal všude po domě, byla jsem už u sebe v pokoji. Jakmile jsem pocítila úlevu z toho, že „slyším“, došlo mi, že by možná bylo lepší, aby nepřestala. Moc dobře totiž vím, co následuje po takové „hádce“. Mou záchranou se staly libé tóny piána vycházející z přízemí. Moc dobře jsem věděla, kdo na něj hraje – Logan, jediný nezadaný upír v rodině, jako já teď taky. Po tváři mi stekla slza a já v mé mysli opět sklouzla k němu, když jsem se tomu tolik bránila. Zabořila jsem svou hlavu do polštáře a čekala, až mě vzlyky opustí. Nechtělo se jim a já jim nakonec podlehla. Po pár hodinách ztichlo už i piáno. Otevřela jsem oči plné slz a pohlédla z okna. Všude byla tma, děsivá a neproniknutelná. Připomínala mi mě samou. Černá a odpudivá, jako já.

Dveře zavrzali a do pokoje vešla Alice. Nic neříkala, jen mě objala.

Za dalších pár hodin se rozjasnilo a sluneční paprsky naplno udeřili do mých opuchlých očí. Už jsem nebrečela, neměla jsem co. Slzy mi došli už tak před třemi hodinami. Někdo zaťukal na dveře a Alice vstala. Podívala se na mě se zármutkem v očích, pak se usmála a jednou rukou mi otřela oči.

„Neboj, to bude zase dobrý,“ řekla a odešla. Za pár sekund jí vystřídala Esme, nesla mi něco k snědku. I ona vypadala, že se trápí a mě znovu zamrzelo, že svým trápením ubližuji těm, kterým na mně záleží. Otřela jsem si poslední slzičku do rukávu a nasadila vyrovnaný výraz. Pokusila bych se i o úsměv, ale věděla jsem, že by to nebylo nic platné…

 

shrnutí na: http://www.stmivani.eu/37-shrnuti-povidek/povidky-od-aleach/

Autor: Aleach (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Daybreak (úsvit) - 16. Lov.:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře