Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Daybreak (úsvit) - 14. Pogrom II.

Alice

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Daybreak (úsvit) - 14. Pogrom II.Druhá část osudu Volterských, vypráví Heidy...

10.06.2009 (16:00) • Aleach • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1629×

(Za pár hodin)

 

Už ho skoro mám. Vzduch je prosycen jeho vůní, pachem jeho krve...

Zbývá posledních pár schodů. Jsem si jista, že na konci tohoto schodiště čeká má oběť, stále ještě netušíc nic ze svého osudu. Brzký konec nevidě, užívá si posledních chvil života. Posledních pár nádechu, tepů srdce a ukončím jeho pouť.

Neviděna, neslyšena rychle vyjdu pár posledních schodů. Jedinou překážku dělící mě od něj a té jeho libé vůně. Voní opravdu dobře, ale co naplat, skončí jako dobytek na porážce.

Smrt je už cítit ve vzduchu, když se letmo dotknu jeho rámě. Otočí se a vzápětí se usměje. Netuší, že ona kráska, onen anděl jen smrt přináší. Jsem andělem smrti, poslem ďábla. Jsem upír...

Jsem lovec a on má oběť. Také se usměji a jeho srdce poskočí. Ještě je zaskočen, když ho políbím. Nechť má ještě něco z těch prchajících chvil, jenž mu čas dal.

Polibek, ač dlouhý a vášnivý, končí. Pohlédne do mých očí a hledá vysvětlení, přemítá, zdali mě zná. Zkouší přijít na to, jak někdo jako já...

Už nemá čas dojít k závěru, jako většina lidí, i on by na to nakonec přišel. Takový lidský alarm, to by ho na mě upozornilo. Kdyby měl čas, jistě by si všiml, že se mnou není něco v pořádku. Mé ruce jsou chladné jako led, tvrdé jako kámen a mají barvu mramoru. Mé oči nesou nádech karmínu, krve mých obětí...

Poslední blažený pohled, než se skloním k jeho hrdlu.

Krev má chutnou, opojnou stejně jako vůni. Vždy, když okusím tuto blahodárnou tekutinu, okusím také část jich samotných. Lidská krev je v jistém smyslu jedinečná. Každá má vlastní osobité aroma a vlastní příchuť, a každá nabízí něco ze svého majitele. Snad osobnost, zkušenosti, či osud jejich jim dává tak pestře kořeněné chutě. Vábidla.

Posledních pár loků rudé tekutiny a odhodím jeho tělo, do pytle. Ten pytel naložím na své záda a rychlostí blesku jej odnesu za hranice Voltery, tak aby nikdo neměl podezření. Zde ten pytel pohodím do jámy mnou vyhrabané a zpětně jej zakryji zeminou, by psi ani nikdo jiný jej nikdy neodkryl.

Tak končí každý smrtelník, jemuž se dostane té cti, že potká „anděla" a ten anděl mu věnuje polibek. Polibek smrti...

 

Vracím se zpět, můj úkol je splněn. Na sto procent a já očekávám pochvalu, jenž mi za můj výkon náleží.

Vcházím do hradu a čekám přivítaní jako obvykle. Však jediné, čeho se mi dostane, je ticho a prázdno. Nikde nikdo.

Podívám se na recepci, ale ani zde nikdo není. Kde u všech všudy všichni jsou?

„Bum", ozve se z místnosti. Je to ten sál, odkud Aro vládne. Vejdu a před sebou vidím obraz vší zkázy.

„Neee!", vykřiknu v to zoufalství a náhlém zmatku. Aro i jeho bratři leží bezvládně na zemi. No, „leží", spíše to, co z nich zbylo. Místností šlehají plameny...

Za mnou se ozve další hluk, než se stihnu otočit, jsou dveře, jimiž jsem vešla zabouchlé, a závora je přirozeně z venku...

Vzpoura?, pomyslím si.

Ve vzduchu je cítit unikající plyn.

Musím ven, jediná možnost je nouzový východ. Dojdu za Arův trůn, je zde velký portrét rodiny. Chytnu rám a odkryji dveře za ním. Vydávám se úzkou kamennou chodbou starší zbytku hradu. Je zde množství pavučin a jiné havěti, to však někoho jako jsem já, nemůže zastavit. Cestou ven z toho pekla přemýšlím, co budu dělat dál. Kam půjdu, když jsou všichni mrtvi?

Pak mi dojde, co se muselo stát. Poloupíři je přemohli. Zbývá teď jediná jistota: „Dokud budou žít, já nebudu mít klid. Akt tento si žádá pomstu svou!" a navíc, je proti zákonu dovolit jim takto žít. Bez morálky a utajení nás všechny odhalí a to způsobí návrat vyvolených...

 

 

Po dlouhých hodinách úvah docházím k jedinému závěru, jediné možnosti. Možnosti, jenž se mi příčí v krku, proto je vysloviti ani nemohu. Cullenovi.

Jiná volba není. Pro záchranu sebe samé a pomstu mých druhů musím přistoupit na tuto potupnou záležitost, musím požádat je o pomoc.

 

Na letiště dorážím svým „novým" autem za chvíli, s letenkou také není problém. Horší to bude v letadle...

„Dáte si něco k pití?", ptá se mě letuška.

„Ne děkuji.", odpovídám s velkým sebezapřením. Náhle mi dochází, že před Culleny nemohu dorazit v tomto „stavu". Poznají-li, že mé záměry nejsou zcela čisté, nedovolí mi setrvat. Musím si opatřit „vizáž" a vím, že čočky je neobalamutí...

 

„Sakra", zanadávám. Proč jsem to jen nevydržela. Teď budu muset čekat, než se mi oči odbarví. Postěžuji si sama na sebe, tedy, na svůj apetit. Ta letuška byla prostě moc voňavá... ne jako zvířata, z nich nic není, žádné speciality v krvi, žádné kouzlo... no, což, sebezapření, sebezapření, sebezapření... heslo jejich.

 

Po pár týdnech mé oči zezlátly. Nyní jsou takřka jako tekuté zlato, jen karmínové plamínky na okraji mých panenek působí, jako vzpomínka na mou letušku. Jsem připravena. Nasedám do letadla do Calgary. Odtud je to už jen kousek do jejich sídla. Alespoň tedy dle posledních informací od Felixe...

 

shrnutí: http://www.stmivani.eu/37-shrnuti-povidek/povidky-od-aleach/

Autor: Aleach (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Daybreak (úsvit) - 14. Pogrom II.:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře