Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Daybreak (úsvit) - 13. Poselství.

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Daybreak (úsvit) - 13. Poselství.Co, kdyby vám někdo řekl, že všechno, co máte je ohroženo. Co, kdyby jste se dozvěděli, že některé zákony nejsou jen rozmarem vládnoucí třídy. Co, když bez nich není možné žít... Jak byste zareagovali, a jak zareaguje Ness, až se dozví o vyvolených?

02.06.2009 (10:00) • Aleach • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1622×

 

   13. Poselství.

 

Všichni jsou mrtvi. Není, kdo by je zastavil. Je-li prozrazení skutečně naším konec, potom se konec blíží. Je už tak blízko, že se dá říct: „Smrt nám dýchá na záda!"

 

Strach, bolest, panika. To se mi víří v hlavě. V duchu vzpomínám na to krásné, co bylo a snažím se namyslet na to, co bude. To není možné. Já nechci...

 

(před pár hodinami)

„Omlouvám se, že jsem sem tak vpadla, ale jste jediný, koho znám. Jediný, kdo je může zastavit...". Jak srdceryvné, že? Otec se pousmál. Ale k smíchu to vlastně nebylo, za pár minut mi sklaplo. Zjistila jsem, my všichni, co nás skutečně čeká...

„To je dobré. My vlastně tušili, že se tu ukážeš.", řekl Carlisle. Diplomat, jako vždy. Podívala jsem se jí do tváře. Heidy, byla tak krásná, jak jsem si ji pamatovala. Krásná, ale smrtelná, ale... došlo mi. Její oči! Otec zbystřel. Také mu to ušlo. Nejsou rudé a ber stopy po čočkách. No, co... třeba měla jen „špatný" den. Takovou slabou chvilku, anebo si nás tím chtěla naklonit. Možná nás pořádá o azyl. Otec znovu přikývl. Jistě, on už to ví.

„No víte, jde o to... Edward to pak může dosvědčit... oni jsou mrtví.", prohlásila polohlasně a při konci výpovědi už šeptala, přesto bylo slyšet, že hlas se jí zlomil, taky. Podívala jsem se na otce. Přikývl. Mluvila pravdu, ale mě to pořád nějak nedávalo smysl. Proč jsem šla? Proč nám to říká? Proč, když nás chtějí... dobře, chtěli zabít? Znamená to, že boj nebude?

Otec se na mě podíval a otočil hlavou na znamení nesouhlasu. Musel dávno vědět, co se děje. Co stalo. To jen my „netalentovaní" jsme museli čekat, až nám to jeden z nich poví...

 

„Volturiovi jsou mrtví.", řekl otec. Oznámil to jako suchý fakt.

„Ano, zabili je. Zabili všechny, proto jsem tu. Už mi nic nezbývá a někdo je musí zastavit."

„Proč my?", zeptal se otec. Hádala jsem, že odpověď už zná, přesto. Chtěl to slyšet.

„Jste druhý největší a nejmocnější klan.", řekla. Tvářili jsme se zmateně a tak dodala: „Alespoň oni vás tak ... viděli.", bylo znát, jak jí to poslední slovo dělalo problémy. Pořád jí to úplně nedocházelo.

„Kdy?", zeptal se Carlisle.

„Je to už chvíle.", řekla. Následovali zvědavé pohledy, „dobře, je to asi dva měsíce a něco", sdělila neochotně.

„Poloupíři?", zeptala jsem se. Už mi začínalo svítat...

„Ano, jak...?"

„Alice."

„Aha. No, víte, oni, teda vlastně hlavně Aro, zkoumali je. On, od té doby, co tě spatřil...", pohlédla na mě a pokračovala: „toužil prohlédnout, pochopit, co jsi zač. viděl v tom šanci. Dokonalost. Nové příležitosti, jak ovládnout svět. Věřil, že kříženci by se byli schopni lépe infiltrovat. Mohl by ovládnout světu ze stínu. Z pohodlí domova.

Chtěl je vycvičit, aby mu byli bezmezně oddáni, ale ... zvrtlo se to. Před dvěma měsíci se vzbouřili. Bylo to nová várka. Bojovnější, neústupnější a bezohlednější, než ti předchozí. Nic je nezajímalo, ani Arovi úplatky ani jeho příkazy... nakonec se úplně vymkli kontrole. Aro je nakázal zničit, ale namísto toho zničili oni je. Byla jsem zrovna na lovu, když se to stalo. Nepočítali jsme s tím, jak silní a talentovaní mohou být..."

„A co my s tím? Proč máme bojovat, kvůli blbosti našeho zesnulého Ara?", zeptala jsem se opovržlivě. Bylo mi to nechutné...

„Ty to nechápeš?", zeptal se mě otec. Potřásla jsem hlavou. Vážně jsem to nechápala.

„Jsou mladí, divocí a bez zábran... budou se krmit, hrát si, možná se pokusí ovládnout svět... jedno je jisté, jsou nebezpeční nejen pro lidi, ale zejména pro nás. Pro naše další přežití. Oni se neohlíží na naše zákony, ba naopak, působí jim potěšení je porušovat. Oni chtějí být odhaleni, nebo je jim to minimálně jedno. Možná si to neuvědomují. Jak říkám, jsou příliš mladí a příliš nerozvážní. Budou prozrazeni. A až se to stane, jsme odepsaní. Tak jako kdysi.

Před několika stoletími, to jsem ještě nežil, bylo to dávno, za doby starého Egypta. Tehdy světu vládli démoni, tedy my. Postupem času však lidé povstali a málem naši rasu vymítili."

„Jak?", nechápala jsem, jak mohli pouzí lidé pobít upíry...

„ Víš, tehdy, no existovali lidé. Lidé s darem, podobným tomu našemu. Něco, jako vlkodlaci z La Plush. Oni měli různé schopnosti. Někteří byli silní, jiní rychlí, další mohli hýbat předměty... říkalo se jim „vyvolení" a věří se, že někteří z jejich potomků žijí dodnes. Že jim v krvi kolejí schopnosti, které spí... čekají, až je budou potřebovat.

Taky se říká, že taková krev je posilující a předá upíru své kouzlo, napije-li se jí."

„Takže, pokud nás prozradí, zemřeme...", došlo mi.

„Pravděpodobně. Uspořádali by na nás hon, nebo by to utajili a vložili by se do toho tajná společenstva z dob starověku..."

„To vážně existuje?"

„Děvče, jsi poloupír. Zrovna ty bys neměla být tak skeptická...", řekla Heidy. Už jsem na ni málem zapomněla, ale teď... zasyčela jsem na ni a přidala nepřátelské zavrčení, aby pochopila, že není vítána. Ne, ode mě.

 

shrnutí na: http://www.stmivani.eu/37-shrnuti-povidek/povidky-od-aleach/

Autor: Aleach (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Daybreak (úsvit) - 13. Poselství.:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře