Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Dávné tajemství první kapitola

Victoria- bábika

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Dávné tajemství první kapitolaKaždý má tajemství. Je jedno, jestli je velké, nebo malé, ale jednou musí vyplavat na povrch.

12.01.2012 (17:00) • NessaN • FanFiction na pokračování • komentováno 14× • zobrazeno 1893×

Venku lilo jako z konve. Sotva jsem zaparkovala na příjezdové cestě a vypnula stěrače, zaplnil přední sklo proud vody. Nasadila jsem si kapuci a co nejrychleji proběhla po kamenné cestě k hlavním dveřím. Za těch pár vteřin se mi stačila voda dostat až k nejspodnější části oblečení. Ruce se mi třásly zimou, což mi nijak nepomáhalo v tom, abych ty zatracený dveře otevřela.
Když se mi konečně podařilo odemknout, vběhla jsem dovnitř a honem za sebou zavřela. Jen ať si ta zima zůstane tam, kde je. Takové otřesné počasí v září jsem snad nikdy nezažila. Tašku jsem hodila jako obvykle, když nikdo nebyl doma, hned za dveře v chodbě. Boty jsem urovnaně položila vedle dohořívajícího krbu, aby z nich to teplo vysálo všechnu dešťovou vodu.
Náš kocour Sem byl jediný, kdo mě přišel přivítat. Líně se mi několikrát propletl mezi nohami, pak si unaveně ustlal přímo před krbem. Ten má teda život, jak já mu závidím.

„Nedělej ze mě blázna, Charlie,“ ozval se najednou mámin hlas z pracovny.

Co dělá doma? Měla přijet až v šest. Potichu jsem vystoupala po schodech nahoru až k otcově pracovně. Dveře byly pootevřené. Neodolala jsem a nakoukla. Máma stála zády k nim s telefonem u ucha.

„Nejsem si jistá, ale vím, co jsem viděla.“ Její hlas zněl hrozně ustaraně. „Co když je chtějí zpátky?“ Chvíli bylo ticho. „Co budeme dělat? Přeci nemůžou jen tak přijít a všechno zničit. Nedovolím jim to.“

Čím víc jsem poslouchala, tím víc jsem začínala být zmatenější. O čem to máma mluví? A co by byla schopná udělat proto, aby někdo všechno nezničil? Podle tonu hlasu bych si klidně troufla říct, že cokoliv.

„Nejsem hysterická, Charlie!“

Tohle nebude jen tak. Máma na tátu nikdy nekřičí, ani kvůli penězům. Zůstala jsem dál nehybně stát u dveří. Kéž bych mohla slyšet tátu, určitě bych věděla mnohem víc.

„Dobře, počkáme. Taky tě mám ráda.“ Cvak. Položila telefon.

Rychle jsem se přesunula alespoň ke schodům, aby máma nemohla mít sebemenší podezření. Vyšla z pracovny zrovna ve chvíli, kdy jsem stoupla na první schod. S hlavou sklopenou k zemi udělala pár kroků, než si mě všimla. Čelo plné vrásek, posmutnělé oči, celý obličej vypadal dost unaveně.

„Bello!“ vykřikla. „Neslyšela jsem tě přijít.“ Obavy v jejím hlase nešly přeslechnout.

„Zrovna jsem dorazila. Myslela jsem, že budeš na schůzi rodičů.“ Snažila jsem se co nejrychleji odvést pozornost jinam.

Neumím lhát, nikdy jsem to neuměla, takže jsem zvolila nejsnažší možnou cestu. Mámu to nijak nepřekvapilo, ničeho si nevšimla a dál pokračovala v hovoru.

„Mikeova máma to z neznámých důvodů přesunula na příští týden. Znáš ji.“ Teatrálně protočila oči. „Běž se převléct, pak mi pomůžeš s koláčem.“

„Mami?“ Tázavě jsem pozvedla obočí.

„Dobře, dobře, ty upečeš koláč, já se budu jen dívat. Táta dnes přivede svého kolegu, tak abychom měli aspoň jedlý dezert.“ Konečně se usmála.

Tohle byla moje máma. Samý úsměv, jiskřivé oči, dělání si legrace ze sebe samé. Přesto jsem věděla, že je to jen přetvářka. Jakmile zmizím za dveřmi pokoje, tvář se jí znovu zachmuří starostmi. Jen kdybych věděla, co se děje. Možná bych se měla zeptat. Ne, určitě mi nic neřekne. Budu na to muset přijít sama.

„Za chvíli jsem dole.“ Oplatila jsem jí úsměv.

S mámou jsme před sebou nikdy neměly žádné tajemství. Já se svěřovala jí, ona mně, dělily jsme se o svoje zážitky i starosti. Jí jsem mohla říct i to, co bych nikomu jinému neřekla. Jenže teď mi něco tajila. Uvnitř mé hlavy blikalo červené světýlko a vždycky, když červené světýlko bliká, neznačí to nic dobrého, takový šestý smysl, kterému se vyplatí důvěřovat.
Přetáhla jsem si suché tričko přes hlavu, taky suché kalhoty a seběhla za ní do kuchyně. Není moc dobrá kuchařka, většinu jídel připravuji já, v těch chvílích si vždy připadám dospěleji. Máma sedí u barového pultu, většinou dojídá zbytky těsta nebo ochutnává moje nedodělané výtvory, zatímco já se snažím udělat ze syrových ingrediencí něco poživatelného. Stejně tak i dnes.
Zrovna jsem nalévala těsto do formy, když někdo zazvonil. Máma ztuhla. Vylekaně se na mě podívala a lehce pootevřela ústa, jako by chtěla něco říct, jenže zvonek se ozval znovu. Celá napjatá se vydala ke dveřím. Ještě než k nim došla, několikrát se na mě otočila. Co se to tu, zatraceně, děje?!
Nechala jsem těsto těstem a plížila jsem se tiše za ní. Na vteřinu zaváhala, pak dveře otevřela.

„Jacobe!“ vydechla úlevně.

„Dobrý den, paní Swanová,“ pozdravil zdvořile.

„Pojď dál, Jacobe. Danny sice ještě není doma, ale snad si vystačíš se mnou a Bellou.“

Jacob se protáhl dovnitř. Hned, jakmile si sundal mokrou bundu, se vydal se širokým úsměvem rovnou ke mně. Máma se vymluvila na neodkladnou práci, a tak jsem v kuchyni zůstala sama s Jacobem.

Autor: NessaN (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Dávné tajemství první kapitola:

 1 2   Další »
14. AlliceVolturiCullen
15.01.2012 [22:53]

AlliceVolturiCullen Emoticon Emoticon Emoticon

13. verča
13.01.2012 [21:32]

Zajímavé,jen tak dál:-)

12. Hupdak
13.01.2012 [16:02]

HupdakTěším se na pokračování. Emoticon Emoticon Emoticon

11. TerezaRosalieCullen
13.01.2012 [12:52]

TerezaRosalieCullenTo je super.. rychle dal. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

10. alicecullen105
13.01.2012 [9:38]

alicecullen105 Emoticon

9. BabčaS.
12.01.2012 [22:02]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

8. Nicole
12.01.2012 [18:02]

Nicolezajímavé Emoticon

7. BellaEdward
12.01.2012 [17:51]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

6. martty555
12.01.2012 [17:11]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

5. Hejly
12.01.2012 [17:11]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1 2   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře