Druhá, oddechová kapitola.
Dozví se Bella tajemství svých rodičů?
21.01.2012 (19:30) • NessaN • FanFiction na pokračování • komentováno 3× • zobrazeno 1100×
Od toho osudného dne uběhly dva dny a stále se mi nepodařilo zjistit nic nového. Máma byla pořád ve střehu, táta neustále nabručený. Musí to být něco velkého, když jsou oba z toho tak rozladění.
Hlavou mi létaly nesmyslné i ještě nejnesmyslnější teorie o tajném životě našich rodičů, představovala jsem si je jako tajné agenty, návštěvníky z jiné planety i obyčejný pár, který kvůli svědectví proti drogovému bossovi musel být umístěn do programu ochrany svědků. Přeháněla jsem, jenže tyhle nápady, teorie a další stupidní myšlenky mě přivedly na správnou cestu.
Ty dveře mě vždy přitahovaly jako magnet. Bylo to zakázané území. Jako by za nimi bylo něco kouzelného, neznámého, tajemného. Nikdy jsem do kumbálu nic neukládala, nikdy jsem v něm nic nehledala. Až do teď. Sama jsem nevěděla, po čem pátrat. Jak to vypadá? Bude to krabice? Obálka? Stará hračka? Bude tam vůbec něco, nebo jen staré harampádí?
Dřevěná krabička se dostala na okraj police, mírně se zakymácela a spadla na podlahu. Náraz poškodil malý zámeček uprostřed. Z pootevřené krabičky vykukoval zažloutlý papír s úhledným písmem. Zvědavost byla silnější, napětí stále větší, strach z toho, že mě někdo uvidí, stoupal každou vteřinou. Pak se krabička otevřela.
Nebyla tam jen jedna obálka, ale dvě, adresované dvěma různým osobám. Přivřela jsem dveře do komory a jeden z těch dopisů jsem otevřela.
Pro Isabell
Papír v obálce byl úhledně složený, popsaný ještě úhlednějším písmem. Uprostřed horního okraje byl černým inkoustem vytisknutý znak. Už jsem ho někde… Můj přívěšek! Přívěšek, co mi visí na krku od malička. Přišlo mi ještě naléhavější si ten dopis přečíst.
Drahá Isabell,
Nevím, kolik je ti let, ani kde právě teď jsi, jen doufám, že se ti daří skvěle. Není dne, hodiny, minuty, abychom na tebe a tvého bratra s tátou nemysleli. Nejprve jsem si nebyla jistá, zda je tenhle dopis nejlepší nápad, ale potřebuji, abyste se dozvěděli, ty i Daniel, jak moc vás milujeme.
„Isabell! Jsi doma?“ Mámin hlas se nesl celým domem. Schody začaly vrzat pod jejími kroky.
„Už, už jdu!“ Sebrala jsem i druhý dopis a zastrčila je do zadní kapsy kalhot.
Vylezla jsem na žebřík i s dřevěnou krabičkou v ruce. Snad nic nepozná. Postavila jsem před ní několik malých papírových rolí. Dveře se otevřely.
„Mám ji!“ vypískla jsem nadšeně jakoby nic.
„Co tu děláš?“ Máma si mě měřila tázavým pohledem. Ví to! Napadlo mě hned.
„Já jen… hledala jsem tyhle staré kazety a fotografie. Říkala jsem si, že bych mohla na tátovi narozeniny…“
„To je skvělý nápad.“ Nervozita z jejího hlasu zmizela, přesto počkala, dokud jsem neopustila místnost, teprve pak to byla zase moje usměvavá máma. Nebo kdo vlastně je. Isabell! Okřikla jsem sama sebe. Tahle žena tě vychovala, vodila tě do školy, na kroužky, pekla ti narozeninové dorty. I kdyby nebyla tvoje pravá máma, oslovení máma si zaslouží. Ano, ale proč nám to nikdy neřekla? Nebo táta.
„Děje se něco, Bello?“ Mámina teplá dlaň na mém rameni mě vytrhla ze zamyšlení.
„Ne, jen jsem se zamyslela. Znáš mě,“ usmála jsem se, aby nepojala podezření, nemůžu to na ni vybalit jen tak dokud nebudu vědět víc. Musím si přečíst ten dopis.
„Tak to tedy nebylo!“ Zezdola se ozval klučičí smích.
„Ale ano, dost ses ztrapnil,“ pokoušel bratra Jacob.
Sešly jsme s mámou do kuchyně, kde ti dva právě velmi živě řešili svůj spor. Jake seděl na barové židličce, nohy pokrčené na nejvyšší příčce a rukama si ležérně podpíral bradu. Jen co si nás všimnul, stoupl si do pozoru.
„Dobrý den, paní Swanová. Isabell.“ Začal si nervózně urovnávat tričko. Danny vyprskl hlt vody a tím si vysloužil pohlavek od mámy.
„Ráda tě tu znovu vidím, Jakeu. Už jste jedli?“
Máma vyndala z lednice zapékací mísu s kuřetem, které jsem mimochodem pekla já, neboť moje máma nezdědila moc kuchařského talentu. Táta se dnes vrátí až k ránu z noční služby, tak se tu jedno místo navíc najde, tedy ono se vždy najde. V tomhle zapadlém městě bydlíme skoro půl roku a Jake se stal naším rodinným přítelem. Zasedli jsme ke stolu. Jacob nás pobaveně s plnou pusou zasvěcoval do dnešní Dannyho trapné situace, kdy se snažil z nové studentky vytáhnout telefonní číslo. Někdy mi připadá, jako by Jacobovi nedávali doma najíst. Spořádá toho vždy za pět lidí. A dnes tomu není jinak. Hora bramborové kaše a velký kus kuřete v něm zmizely mrknutím oka.
„Bylo to výborné, paní Swanová, děkuji.“
„Jsem ráda, že aspoň někomu chutná. Tihle dva…“ Mávla nad tím rukou. Vstala jsem dřív než ona a začala jsem sbírat špinavé nádobí ze stolu. Jake mě napodobil. Samozřejmě jeho dobrý skutek neušel mému vlezlému bratrovi.
„A tohle není trapné, Jacobe?“
„Já myslím, že ne, ale proč se nezeptat přímo Belly?“
„Nepřijde mi to trapné. Naopak, kdyby se mi Jacob snažil nadbíhat,“ na tahle slova jsem kladla velký důraz, „pak by měl větší šanci než ty, Danny.“ Mrkla jsem na ty dva.
Jacob se vítězoslavně usmál. Sebrala jsem mu talíře z rukou. Chtěla jsem co nejrychleji pryč. Cítila jsem, jak mi začínají hořet tváře. Opláchla jsem nádobí a nastrkala ho do myčky. Kluci se mezitím bavili, samozřejmě na můj účet, jak jinak. Máma se je snažila krotit, ale… Známe kluky.
S úšklebkem věnovaným těm dvou jsem odešla do pokoje. Musím si ten dopis přečíst.
1. kapitola – 3. kapitola
Děkuji za komentáře k prvnímu dílu. Snad se mi podaří přidávat kapitoly rychleji, než mi tu usnete. Omlouvám se za nudný začátek, ale podle mě je důležitý pro celou povídku.
Autor: NessaN (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Dávné tajemství druhá kapitola:
rychle dalsi
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!