Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Dark memories - 3. Painful

4.Maruska - S knížkama

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Dark memories - 3. PainfulDalší kapitola, poněkud kratší a nic moc se v ní neděje, ale slibuji, že ta příští bude zajímavější. Tak si ji užijte a snad se vám bude líbit.

13.09.2009 (16:15) • Kayla • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 633×

 

Když jsem se posadila do auta byla jsem si jako zmoklá myš. Zapnula jsem topení a nastartovala. Pořád mi to ale nedalo a přemýšlela jsem o tom co se stalo v tom supermarketu. Tyhle vize, které jsem měla už začínali být hodně divné. Rozhodla jsem se, že až se vrátí Edward z lovu tak mu o tom všem řeknu. Při myšlence na něj se mé rty zvlnily do širokého úsměvu. A u srdce jsem pocítila hřejivý pocit.

Hustý déšť bubnoval do předního skla. Potom se stalo hned několik věcí naráz. Záblesk, z nebe který mě na chvíli úplně oslepil. Rychlý obraz té krásné ženy ze snu, který se mihl v hlavě a náklaďák, který jel velmi rychle v protisměru přímo na mě. Byla jsem jako naprosto smyslů zbavená. Nedokázala jsem racionálně uvažovat. Na poslední chvíli jsem strhla volant stranou a narazila do stromu. Uslyšela jsem pak jen skřípění brzd náklaďáku, další náraz a pak mě pohltila tma.

 

Jaké je to naprosto nic necítit? Nevěděla jsem kdo jsem, kde jsem, necítila jsem své tělo. Všechno bylo podivně vzdálené.

Bylo to tak vždycky?

Jenom ta tma a nic jiného?

Je tohle smrt?

Prostě umřeme a nic si nepamatujeme?

 

Snažila jsem se najít své končetiny, získat opět kontrolu nad svým tělem, ale nešlo to. Jako bych byla uvězněna v nějaké naprosto jiné dimenzi a prostoru. Tady neexistoval čas, vzpomínky, jakékoliv myšlenky.Vůbec nic.

A když jsem si myslela, že takhle to už zůstane, pomalu jsem začínala získávat kontrolu nad svým tělem. Cítila jsem příjemné teplo, ale pak začalo sílit. To nebylo dobré.Bylo to nepříjemné, pálivé.

Zdálo se mi, jako by kolem mě hořel oheň. Ne to já hořela! Spalovalo mě to zevnitř. Každá částečka mého těla, každá buňka byla spalována ničivým ohněm a neskutečným mrazem zároveň.  Cítila jsem lávu proudící mými žilami. Byla to neuvěřitelná bolest. Křičela jsem, ale nikdo mi nepomáhal. Prosila jsem, ale nikdo nepřišel. Nikdo neuhasil ten žár v mém těle.

Nikdo.

Po čase jsem to vzdala. Už žádný křik, neměla jsem sílu, nebylo za co bojovat. Byla jsem ztracená.

 

To nikomu na mně nezáleželo? Snažila jsem se zaposlouchat do okolí, ale nic kromě hrobového ticha jsem neslyšela. Modlila jsem se aby mě někdo zbavil té strašné bolesti. Bylo tohle peklo? Jenom ticho, nekončící bolest a žádné vzpomínky? Moc jsem si chtěla vzpomenout co tak strašného jsem udělala, že si zasloužím tohle mučení. Ale bylo to jako otvírat prázdné šuplíky. Nicota a prázdnota, nic jiného jsem neznala. Po nějakém čase (pro mě celá věčnost) začala bolest pomalu od konečků prstů ustupovat. Byla to příjemná změna až na to, že vzápětí se všechna ta bolest tisíckrát zintenzivněla a přemístila do mého zběsile tlukoucího srdce. Ano teď jsem byla šťastná. Tohle byl totiž konec. Už konečně zemřu. Mé srdce odbývalo své poslední údery až se zastavilo úplně.

 

Byla jsem teď mrtvá? Nepřipadala jsem si tak. Mé tělo sice bylo lehké a nic mně nebolelo ale ta tma a to ticho se nezměnilo. Zvedla jsem se. Bylo to jako nějaký reflex, strašně rychlý pohyb, jako bych ho uměla odjakživa. Stačila ani ne sekunda a já už stála na nohou. Prohlédla jsem si tu místnost. I když byla naprostá tma já viděla dokonale. Byla to malá čtvercová kobka kolem níž byly zdi které vypadali jako z ocele.Pouze vchodové dveře byly mřížované. Přes ně byla zase jenom vidět ta temnota končící neznámo kde. Byla jsem tu zavřená jako ve vězení a tohle taky nejspíš vězení bylo. Můj osud, moje osobní peklo. Něco jsem provedla a teď za to budu pykat.

 

„Proč jsem tu zavřená?“ tuhle otázku jsem řekla nahlas, ale nikdo neodpovídal. Žádní spoluvězni se kterými bych si mohla povídat. Dokonce i krysy bych uvítala jako společnost. Bylo tu naprosto mrtvo. Možná, že i já jsem umřela a tohle je něco jako velká ocelová rakev ve které mě pohřbili. Tak moc jsem chtěla pryč. Děsilo mě to tu. Udělala bych cokoliv jen abych se odsud dostala.

Posadila jsem na tu zem a přemýšlela, nad někým kdo mě znal nad čímkoliv z mé minulosti, ale na nic jsem nepřicházela. Nevěděla co tu budu dělat. Jestli dostanu nějaké, jídlo. Žízeň - já měla žízeň. Tohle poznání nebylo nijak pozitivní. Spíš jenom jako další problém, který jsem nějak nedokázala vyřešit, protože to co já chtěla nebyla voda, chtěla jsem něco jiného netušila jsem co, ale děsilo mně to. Žízeň. Najednou neexistovalo nic, než tento pocit. Ačkoliv má mysl teď byla velmi prostorná a k mé smůle i naprosto prázdná, ta touha něčeho se napít zastínila můj pohled rudou barvou.

Všechna ta bolest, zmatek, strach způsobila vztek, který teď cloumal mým tělem jako vichřice. Chtěla jsme něco rozbít, zničit, způsobit bolest a smrt těm co mě sem zavřeli.

Zkusila jsem vrazit do těch mříží, ale ničeho jsem nedocílila. Pokud tedy nepočítám ohlušující ránu a bolest mého těla po tom útoku na mříže. Zkoušela jsem lomcovat, páčit, ale nic. Moje vězení zůstalo naprosto nedotčené.

 

„Pomozte mi někdo prosím.“ zašeptala jsem zlomeně. A právě v té chvíli jsem uslyšela kroky které se ke mně pomalu přibližovaly tou neprostupnou tmou, která byla venku za mojí celou. A já poprvé za svou existenci - nebo jak bych tohle přežívání nazvala - pocítila naději.

Autor: Kayla, v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Dark memories - 3. Painful:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře