Ples se rozjíždí. Vše to vypadá na přenádherný večer. Ale bude tomu tak?
27.12.2012 (12:15) • Deroo • FanFiction na pokračování • komentováno 9× • zobrazeno 1514×
Každá dáma sestoupila ke svému doprovodu a přijala nachystané rámě. Pánové pochválili dívkám krásné šaty a nablýskané účesy. Damon, náš maturant, se s Elenou ujali prvního místa v našem zástupu vycházejícího ze dveří penzionu. Z Eleny nemohl odtrhnout oči. Spíše nemohl odvrátit zrak od jejího dekoltu.
„Dívám se na ten krásný náhrdelník,“ řekl vždy na svou obhajobu. Stefan si nás odchytil u limuzíny. V ruce měl nachystaný fotoaparát. Damonovi a Eleně vyfotil fotku zvlášť a potom si nás bleskl všechny.
„Dobře se bavte, děcka.“ Nemohla jsem uvěřit tomu, kolik se nás jako kamarádů sešlo. Každý vypadal šťastně, každý se smál. Damon otevřel šampaňské. „Tak ať nám to dneska dobře tančí.“ Přiťukli jsme si skleničkami plnými bublinek. Pohlédla jsem na Edwarda. Oči měl upřené na můj nový řetízek.
„Ten jsem u tebe ještě neviděl,“ řekl zamyšleně. Ruka mi hned vystřelila ke krku.
„Došel mi dnes dopoledne. Je od Klause.“ Bylo risk to říct zde. A taky to byla chyba, protože Damon to slyšel velice dobře!
„Divný,“ okomentoval to Edward.
***
Vstup do sálu byl ozdoben květinami a balónky. Pořídila jsem první fotografii do svého článku.
„Nechci fotku. Nerad se fotím,“ odporoval bratr Eleně.
„Jen jednu. Jedinou!“ šklebila se na něho.
„A pak jednu se mnou,“ přidala jsem se k nim se smíchem. Po mnoha slibech a velkém přemlouvání naše přání vyslyšel. Když jsem se rozhlédla po tělocvičně, měla jsem déjà vu. Pocitu, že už jsem tohle zažila, jsem se nemohla zbavit. Kapela hrající příjemnou muziky na pódiu, maturanti bavící se u punče a maturantky prohlížející si korunku pro královnu plesu. Vše mi bylo děsně povědomé.
„Tady máš,“ přisedl si ke mně Riley a podal mi kelímek s pitím. V obleku mu to dost slušelo! Jeho vlasy byly nagelované na ježka a jeho oči měly načervenalou barvu. Vypadal… nebezpečně, v takovém tom jiném slova smyslu. Dost! Bello, tohle už jsi jednou řešila. A navíc, jsi už zasnoubená!
„Dík. Koho doprovázíš?“ Maturant nebyl, proto mě zajímalo, co tady pohledává.
„Stefenee Crosovou. Tak nějak jsme se sblížili. Co ty? Ani ty ani Edward ve čtvrťáku nejste a pochybuju, že byste tady byli bez sebe,“ zakřenil se a upil si punče.
„Píšu článek do novin. Takže jsme s Edwardem speciální hosté,“ poťukala jsem na tablet. Přiběhla k nám Stefenee, a když jsem spatřila šálu okolu krku, která se k šatům absolutně nehodila, došlo mi, jak se ti dva sblížili.
„Pojď tančit. Jee, ahoj, Bello,“ pozdravila mě a vtáhla Rileyho na parket.
Příjemná atmosféra, krásní lidé, to vše se rovná plesu maturantů. Kulturní výbor si s výzdobou dost pohrál. Svíčky a okvětní lístky zdobily kruhovité stoly, nad kterými viselo ztlumené světlo, začala jsem psát článek.
„Už píšeš?“ přiblížil se ke mně zezadu Edward. Opřel si hlavu o mé rameno a začal si číst můj úvod.
„Dost dobrý. Ale pojď se taky na chvíli bavit,“ napřáhl ke mně ruku.
„Jenom chvíli. Jeden tanec,“ usmála jsem se na něho. Vešli jsme do kruhu tančících párů. Skupina se rozhodla, že je nejvyšší čas na to, aby i romantické duše si tenhle ples užily. Svou hlavu jsem opřela o Edwardovu hruď. Moc pěkně voněl. Vůni jsem vdechovala pořád dokola a nemohla se jí nebažit.
„Už jsi přemýšlela o datu?“ zeptal se náhle. Pohlédla jsem mu do očí. „Až zde doděláme školu.“
„Dobře,“ políbil mě do vlasů.
Z jednoho tance se stalo asi deset tanců. Mezi písničkami jsem zahlédla každý pár z naší party, všichni se na sebe smáli a culili se. Z rozplývání mě vyrušil mobilní telefon.
„Jak se vede? Klaus.“
„Bello, jsi v pohodě?“ zatřásl se mnou Damon. Kde se on tady tak rychle vzal? Mobil jsem schovala. Ale mému partnerovi ani bratrovi neuniklo mé těkání očima po sále. Tam u dveří. Mnoho lidí v černém.
„Kdo to je?“ kývla jsem ke skupince. Oba dva po mém boku se podívali ke vstupu.
„Nevím, ale naše děcka ne!“ řekl Damon. Zahlédla jsem malou blondýnku s červenýma očima. Poznala jsem ji!!!
„Musíme rychle pryč,“ ustaraně jsem se na ně podívala. Nemusí, ale může to dopadnout jako můj sen.
„Bello, ten řetízek ti sluší stejně jako tvé máti.“ Otočila jsem se. Za námi stál Klaus!
Tohle by měla být předposlední nebo předpředposlední kapitola. Proto moooc prosím, abyste mi tady zanechali alespoň smajlíka. Udělalo by mi to moc velikou radost. Vaše Deroo.
« Předchozí díl Následující díl »
Autor: Deroo, v rubrice: FanFiction na pokračování

Diskuse pro článek Damon a Bella Salvatore 49. kapitola:
Super povídka.. kapitolka taky :) tk prosíím dalšíí
zvědavostí už tu umírám
Nic lepšíího jsem nikdy nečetla Jen tak dál..
Úžasný
Honem dalšíí
Supr :)
Skvělá kapitola. Už se těším na další a doufám, že bude brzy.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!