Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Damon a Bella Salvatore 48. kapitola

02.12.2012 (20:15) • Deroo • FanFiction na pokračování • komentováno 3× • zobrazeno 2670×

Být v organizačním výboru na maturitní ples mě velice těšilo. V době, kdy jsem byla malá, jsme mohli sotva chodit do školy. Na nic podobného jsme ani nepomysleli. Dívky ve věku patnácti let se učily, jak být správnou hospodyňkou, a pomalu se připravovaly na svatbu a rodinu. Ano, doba byla velice jiná.

Tělocvična se hemžila studenty jako o život. Damona jsem potkávala zřídka. S Margaret a Evou jsme zrovna chystaly korunovační trůn, když jsem za oknem zahlédla partnerovu siluetu rychle letící k rohu školy. Buď to se snaží zdrhnout, nebo se něco děje.

„Ehm… holky, musím si odskočit.“ Pouze kývly hlavou na souhlas. Vyšla jsem ze školy a hned jsem ucítila více cizích upířích pachů. Po poznání Damonovy vůně jsem vyrazila za ním.

„Damone,“ volala jsem. Žádná ozvěna se nedostavila. Všude bylo ticho. Postupovala jsem dál za pachem.

„Oh, Damone,“ vykřikla jsem, když jsem spatřila jeho bezvládné tělo na zemi. Sklonila jsem se k němu. Chytila jsem jeho hlavu do dlaní a začala ho hladit po vlasech. Nedýchal, ale jinak neměl na těle žádná, pro něho smrtelná, zranění. Uklidnila jsem se. Věděla jsem, že se musí probrat. Sedla jsem si k němu a jeho hlavu si položila do klína. Přemýšlela jsem nad tím, KDO tohle udělal? Byla jsem předsvědčená, že za to mohli ti ostatní upíři. Jejich smrad zapáchá i tady. A jsou cítit i z Damona.

„Ahh, co se stalo?“ Konečně se probral. V tom mžiku jsem ho objala a políbila.

„To mi řekni ty. Já už jsem tě tady tak našla!“ Chvíli zmateně pozoroval okolí a přemýšlel.

„Nic si nepamutuju. Ani nevím, kde jsem se tady vzal. Kdo mi k čertu vymazal vzpomínky?!“

Bella:

Je den před plesem. Se všemi holkami, Caroline, Bonnie a Alicí, jsme se rozhodly tenhle den využít ke zkrášlení.

„Holky, já s vámi do kadeřnictví klidně půjdu, ale nebudu si s vlasy nic dělat,“ namítala stále Alice.

„Nechci se živit lidskou krví jen proto, aby mi zpátky dorostly.“ Jedna z nevýhod, pomyslela jsem si.

„Však nemusíš projít nějakou velikou proměnou!“ Nakonec jsme ji ukecaly. Salón krásy v Richmondu byl přichystán jen pro nás. S děvčaty jsme se postupně prostřídaly na kosmetice, manikúře, u kadeřníka a na masážích. Já jsem šla jako první na masáž! Lehla jsem si na lehátko a nechala se hýčkat. V hlavě se mi tvořily představy o zítřku. Všechny holky dojdou k nám domů, abychom si mohly pomoct s vlasy a s šaty. Ples začíná v osm hodin. Naše doprovody pro nás přijedou o půl osmé! Stefan nám na tuhle slávu zařídil limuzínu, takže nemusíme řešit odvozy a všichni se můžeme dobře bavit.

Uplynuly dvě hodiny strávené v salónu a já už jako poslední seděla na křesle u kadeřníka.

„A co uděláme vám s těmito krásnými kudrnatými vlasy?“ usmál se na mě kadeřník.

„Konečky bych o kousek chtěla zkrátit a potom bych chtěla nějak celé vlasy oživit.“ Edwardovi se vždy líbily moje tmavě kaštanové vlasy, ale snad tuhle dosavadní přeměnu unese.

***

Stála jsem na parketě, mířil na mě bodový reflektor a kráčel ke mně Edward. Za ním se vynořil Riley. Oba bratři si stoupli vedle mne a nabídli mi tanec. Nemohla jsem se rozhodnout. Vtom se tam objevil Klaus a vedle něho… moje matka!!!

„Mami,“ zasténala jsem. Renée ke mně natáhla ruku a usmála se.

„Pojď sem, drahá.“ To promluvil Klaus. Chytla jsem máti za ruku, ta mě hned k sobě přitáhla. Na jejím krku se třpytil krásný, stříbrný řetízek. Když jsem se podívala zpět na Rileyho a Edwarda, všimla jsem si, že krvácí z místa, kde by mělo být srdce. Ozval se smích. U dveří se objevilo několik desítek novorozených. Klaus mávl a oni…

„Miláčku, probuď se,“ vytrhl mě ze spánku Edward. Na čele jsem cítila studený pot. Tyhle sny tak nesnáším.

„Co se ti zdálo?“ naklonil se ke mně. Já jsem jen zavrtěla hlavou.

„Už ani nevím,“ zalhala jsem, „díky, že jsi mě vzbudil.“ Přitáhla jsem si ho k sobě pro polibek.

„Nemáš za co. Ty vlasy… Sluší ti, ale že to rychle zmizí?“ Povytáhla jsem koutky úst. Chtěl mě přivést na jiné myšlenky, a to se mu povedlo.

„No, měl bych jít. Brzo přijdou holky, tak ať nezavazím.“

„Cože? Kolik je?“ podivila jsem se.

„Dvě odpoledne. Spala jsi dlouhou. Ale prospělo ti to, moc ti to sluší.“

Oblékl se a vyskočil z okna. Na sebe jsem hodila pouze župan a šla si dát něco k jídlu. U stolu jsem potkala bratra i strýce.

„Víš, už by mohl chodit dveřmi,“ zažertoval Stefan.

„Hmm… Asi rád skáče, ale v posteli tohle ponechává Belle,“ odpověděl mu Damon.

„Bože, ty jsi prase, Damone,“ přisedla jsem si k nim.

„Došel ti balíček.“ Na kuchyňské lince byla položena malá krabička. Že by malá pozornost od Edwarda na dnešní večer? Sundala jsem mašli a odkryla víko. V sametové krabičce byl stříbrný řetízek s lapis lazuli a… ještě nějaký znak. Vím, že jsem nejen ten řetízek, ale i ten znak už někde viděla.

„Ehm… Stefane, půjčíš mi prosím na chvíli prsten?“ poprosila jsem ho při zatahování závěsů.

„Na,“ podal mi ho, až byla všude tma. Já jsem však na oba dva předměty viděla dokonale. Zděšením jsem se lekla. Znaky byly stejné, a to znamenalo jedno. Řetízek mi poslal můj druhý strýček Klaus. Ví snad něco o dnešním plese? To proto mi ho daroval?

„Bello, musím do práce,“ houkl na mě Stefan. Prsten jsem mu vrátila a závěsy zpět roztáhla. Damon vstal a přišel ke mně.

„Tak, co tam máš?“ Dárek jsem rychle strčila do zadní kapsy od džín.

„To tě nemusí zajímat. To tady budeš, když přijdou holky?“ chtěla jsem změnit téma. Zakroutil hlavou.

„Jdeme ke Cullenovým.“

Holky přišly celé natěšené už o půl šesté a přesně v tu dobu odešel můj bratr.

„Car, Bonnie, vědí kluci, kam pro vás mají jít?“

„Jo, vědí. Damon jim řekl, ať jdou s ním k Edwardovi a tak dále. Prostě je ovlivnil,“ řekla Caroline. V mém pokoji se za moment vytvořil salón krásy. Na jedné straně byl stojan se šaty. U postele položené šperky. A u dveří do koupelny se udělal kosmetický koutek. Já jsem si vzala do parády Caroline. Vytvořila jsem jí jemné líčení, zvýraznila rty a vlasy jsem jí vzadu sepla do drdolu. Dva pramínky vlasů jsem jínechala volně kolem obličeje.

„K těm šatům se to bude krásně hodit. Max bude koukat,“ pochválila se, když jsem jí připínala mohutný náhrdelník. Elena už měla hotovou Bonnie. Jindy vlnité vlasy jí vyžehlila a nechala pouze jen tak splývat. Na Alici nebylo moc co vylepšovat. Ell jí dala do vlasů pár ozdob a střapaté konečky jí vyzvedla nahoru.

Teď jsme se prostřídaly. Mě si vzala na starost Caroline a Bonnie s Alicí upravovaly Elenu. Jelikož my máme vlasy nejdelší, jejich příprava do oslnivého účesu zabrala více času. Po dlouhé době strávené na židli jsem se podívala na sebe do zrcadla. Byla jsem šokována z toho krásného obličeje, který na mě koukal. Elegantní jemné líčení, vyžehlené a natupírované vlasy, který tvořily veliký objem. Elena byla nalíčená podobně. Z vlasů jí holky udělaly větší vlny a na jedné straně jí je svázaly do culíky. Účes doplnily čelenkou s velikou kytkou.

Vše jsme stihly krásně. O čtvrt na osm jsme se společně začaly soukat do šatů. Náš výběr byl perfektní. Každé z nás to velmi slušelo.

„Chtělo by to něco na krk,“ upozornila mě Caroline a začala se rozhlížet po mých špercích. Nic se jí však nelíbilo. Vzpomněla jsem si na řetízek od Klause.

„Moment.“ Zašla jsem do koupelny, řetízek vytáhla z kalhot a nasadila si ho.

„Může být?“ zeptala jsem se, když jsem se vrátila zpět k ní. Usmála se. Podle hluku v obývacím pokoji jsme poznaly, že naše doprovody dorazily právě včas.

„Půjdeme,“pobídla jsem holky. Pomalu jsme jedna po druhé vyšly z pokoje a postupně se řadily na schodech. Edward, Damon, Jasper, Max, John - všichni při pohledu na nás znehybněli. Jako slušné dámy jsme se jim uklonily. 

Autor: Deroo, v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Damon a Bella Salvatore 48. kapitola: