Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Damon a Bella Salvatore 45. kapitola

09.07.2012 (12:00) • Deroo • FanFiction na pokračování • komentováno 3× • zobrazeno 1698×

Předem upozorňuju, že jméno, které zde naleznete, se nevztahuje k osobě ze seriálu Upíří deníky. To jméno se mně líbí, a tak jsem toho použila.

„Klausi…“ Že bych ho přivolala pomocí telepatie? Nebo mě sledoval?! Prohlížel si mě, jako kdyby měl místo očí rentgen. Pěkně od zdola nahoru a u mých očí se zdržel nejvíce.

„Může ti být tak sedmnáct. Přesná kopie Renée v sedmnácti.“

„Je mi osmašedesát. Toho se bohužel matka nedožila.“

„To bohužel ne!“

„Matka o vás nikdy nemluvila. Ani strýček. Jak jste máti poznal?“ zajímalo mě.

*Rok 1929*

Klaus:

Vrátil jsem se zpět domů. Po hodně dlouhé době se tady, až na pár drobností, toho moc nezměnilo. Navštívil jsem náš starý statek, ale našel jsem pouze pozůstatky. Kousek dál od trosek byla pastvina a na ní koně. Jeden běloušek a jeden s havraní hřívou. A právě u toho s černou srstí stála mladá dívka. Zaposlouchal jsem se do zvuků přírody a uslyšel jsem i tlukot jejího srdce. Černého koně zrovna hřebelcovala. Přiběhl jsem kousek k ní a zděsil se.

Ty rysy – hnědé vlasy a hlubokomyslné oči –, vše se podobalo mé matce.

„Můžu vám s něčím pomoct?“ I úsměv byl jako originál.

„Pardon, s někým jsem si vás spletl. Mohl bych vědět vaše jméno?“

„Renée Salvatore.“ Salvatore? To není možné, pomyslel jsem si. Já a Stefan jsme byli poslední Salvatorovi.

„Vy jste příbuzná s Esther Salvatore?“ Třeba je to jen shoda jmen!

„Ale jistě že, byla můj předek. Mohu i já vědět vaše jméno, pane?“ Pousmál jsem se.

„Klaus, Klaus Salvatore.“ Čekal jsem, že bude aspoň z poloviny překvapené jako já. Jenže ona byla v naprostém klidu.

„Konečně potkávám i druhého slavného bratra Salvatore. Prosím, berte mě jako sestru,“ uklonila se.

*Současnost*

„Takže Stefan matku poznal dřív než vy. Přišli jste někdy na to, jaktože dějová linie Salvatorů pokračovala, i když jste se vy dva proměnili?“ Pokračovali jsme dál v cestě a já musím přiznat, že mě jeho vyprávění uchvátilo.

„Ukázalo se, že naše matka po našem odchodu měla ještě jedno dítě – dceru. Dala jí jméno Kathrine a ona pokračovala v naší linii.“ Nechápala jsem, proč je Stefan ke Klausovi takový zlý. Mně přišel dost milý a sympatický. Připadalo mně, že o naší matce toho ví víc než strýček.

„A ano, Stefan potkal Renée dřív. Vracel se domů častěji a poprvé Renée spatřil, když jí bylo třináct. Vytvořilo se mezi nimi zvláštní pouto, které jsem nikdy nepochopil. Bratr jí pověděl všechny příběhy z našeho života. To, že jsme upíři, uchovávala v tajnosti skvěle,“ pokračoval.

Pomaloučku jsme přicházeli k domu a já věděla, že by nebylo dobré, kdyby se oba strýcové znova potkali.

„Myslím, že by Stefan nebyl rád, kdyby tě se mnou viděl. Děkuji za společnost, Isabello.“ A vypařil se.

„I já děkuji,“ zašeptala jsem do tmy.

Sotva jsem otevřela dveře, uviděla jsem strýcovu naštvanou tvář.

„Kde jsi byla tak dlouho?“ Dlouho? Koukla jsem se na hodiny a nemohla uvěřit, že už je před půlnocí. S Klausem čas utíkal rychleji.

„Byly jsme s holkami v kavárně a trochu se zakecaly.“

„Příště aspoň zavolej.“ Kývla jsem na souhlas. Chystala jsem se jít do pokoje, když mě Stefan ještě zastavil.

„Gratuluji ti. Sice nevím, co na to budou říkat ostatní, ale jen my víme, jak to ve skutečnosti je,“ mrkl na mě.

„Děkuji,“ zarazila jsem se.

„Potřebuješ něco?“ zeptal se.

„Proč nám nikdy matka neřekla, co jsi zač, když o tom věděla? Nebo aspoň nějak nenaznačila?“ Moje otázka ho překvapila.

„Běž spát, zítra vstáváš,“ řekl po dlouhé pomlce. Odpověď nepřímá, ale jasná.

„Damon je doma?“ změnila jsem téma.

„Už dávno.Teď leží ve svém pokoji.“ A odešel do koupelny. Než jsem stihla vejít do své jizby, zastavil mě bratr.

„Viděl jsem tě!“ řekl hrozně vážně.

„O čem mluvíš?“ zdvihla jsem obočí a zalezla k sobě do pokoje.

Autor: Deroo, v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Damon a Bella Salvatore 45. kapitola: