Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Damon a Bella Salvatore 44. kapitola

27.06.2012 (18:30) • Deroo • FanFiction na pokračování • komentováno 6× • zobrazeno 1849×

Stefan:

Běžel jsem co nejrychleji. V hlavě se mi objevovaly vzpomínky a já je chtěl vyhnat.

*Rok 1415*

Už jsou to tři roky, co jsme se z bratrem přestěhovali do Anglie. Dům pana a paní Lazceových je překrásný a oni jsou převelice milí. Mají dceru Talii, která je stejně stará jako já. Každý den vymýšlí spoustu nápadů, abychom jsme se nenudili. Klaus se za ty tři roky hodně změnil. Začal chodívat do vedlejší vsi za děvčaty a vždy se vracel pozdě v noci.

„Stefane,“ ozvalo se za mnou Taliin hlas, když jsem psal do svého deníku.

„Mohu vám dělat společnost?“ Svým úsměvem mě vždy přemluvila ke každé špatnosti a ani teď, kdy jsem toužil být o samotě, jsem ji nemohl nevyhovět.

„Ale jistěže. Bude mi potěšením,“ uvolnil jsem jí místo na houpačce.

„Trápí Vás něco, Stefane?“

*Současnost*

Můj vztek byl tak silný, že jsem si ani neuvědomil, kam jsem doběhl. Najednou jsem stál na konci Mystic Falls. Koukl jsem se na hodinky a překvapilo mě, kolik je hodin. Ručičky ukazovaly tři hodiny ráno.

„Sakra,“ proklel jsem, protože jsem si vzpomněl na to, že mě v sedm ráno čeká živé vysílání. Vzpomínky jsem nechal vzpomínkami a vyrazil jsem domů.

Bella:

Po včerejší pozdní návštěvě jsem byla trochu rozhozená a v šoku. Ale do školy jsem jít musela. Navíc jsem se chtěla vidět s Edwardem. Stefan už šel do práce, a tak jsem se vyhnula výslechu. Pořád jsem tomu nemohla uvěřit. Já jsem zasnoubená! Do zrcadla jsem se na sebe usmála. Šťastná nálada mě nutila si vybrat do školy to nejlepší oblečení, co mám. Když jsem se prohrabovala věcmi, našla jsem outfit, který mi připomněl první den na škole. Od té doby se Bella Salvatore dost změnila. Vlastně se změnila od příchodu Cullenů. V šatně jsem našla úzké tmavé džíny, ke kterým jsem zvolila trochu volnější top. Můj dnešní výtvor jsem doplnila sakem a mnoha doplňky. Ve chvíli, kdy jsem vyšla z domu, zastavilo u příjezdové cesty černé Volvo a z něj vystoupil můj snoubenec. Vypadal božsky a já byla ráda, že zrovna tenhle fešák patří mně.

„Ahoj,“ pozdravila jsem ho a políbila.

„Ahoj. Jak dopadla návštěva?“

„Skončila v křoví.“ Edward se udiveně zasmál.

„Stefan se naštval a hodil ho tam,“ dodala jsem. Nasedli jsme do auta a vyjeli ke škole. V autě však byla nějak dusná atmosféra.

„Děje se něco, Edwarde?“ neudržela jsem otázku.

„Ne, všechno je v pořádku,“ řekl a pohladil mě na ruce.

Před školou nás uvítal velký billboard s názvem Maturitní ročník. Jsou to dva dny, co jsme byly s holkami na nákupech, a mně se to zdálo jako rok.

„Tenhle rok si ho neužiješ, co?“ přitěkal Edward k mému pozorování.

„To nevadí. Příští rok bude o mnoho lepší,“ usmála jsem se na něho. Před vchodem do školy jsem si všimla Caroline a Bonnie. S Edwardem jsem se rozloučila a vydala se za nimi.

Stefan:

„Ahoj, Liz,“ pozdravil jsem Liz Forbesovou. Už při pohledu do jejich zelených očí jsem poznal, co dneska budu vysílat.

„Další útok?“ zeptal jsem se pro jistotu.

„Ne, zmizení. Dnes ráno nám volalo pět manželských párů, že jejich šestnáctileté děti se nevrátily od včerejšího rána domů. Každému páru byla poslána fotka dítěte a k tomu bylo přiloženo tohle,“ podala mi obrázek. Znak na papíře mě vyrazil dech. Veliké přeškrtnuté S v elipse a za elipsou drak. 

„Musí to být nějaký vzkaz, ale nemůžeme přijít na to, jaký.“ Já ho poznávám, řekl jsem si v myšlence. Nahlas jsem dodal:

„Nejspíš to bude pachatele nějak vystihovat.“ Při těch slovech jsem dal ruce za záda. Liz si zřejmě nikdy neprohlížela můj prsten - můj rodinný prsten. Bratříček mi chce něco vzkázat, ale co?!

*Rok 1415*

„Trápí Vás něco, Stefane?“ Upravila si svoji hedvábnou róbu a ruce si položila na svůj klín.

„Ano, Talie. Moc by mě zajímalo, jak se daří máti. A taky mě trápí bratr. Od příjezdu sem už to není Klaus, kterého jsem uznával a měl rád.“ Houpačka se s námi pohupovala do pomalého rytmu.

„Ale, Stefane, bratra máte stále rád tak, jako na začátku. Vidím Vám to v očích. A co se týče Vaší matky, tak ta se má určitě výtečně. Jistě jí chybíte, ale je přesvědčená o tom, že pro Vás udělala to nejlepší.“ Vzala mě za ruce a usmála se.

„Mohu se připojit tak krásnému rozhovoru?“ Ohlédli jsme se a tam nestál nikdo jiný, než můj bratr.

*Současnost*

„Tak, Caroline, připravená na sobotu?“ Seděly jsem s holkami v kavárně, do níž jsme se vydaly hned po škole.

„Vše nachystané. Jen to zrealizovat.“ Zasmály jsme se. Uznávám, že je mi trochu líto, že neuvidím vyhlašování krále a královny plesu, ale na druhou stranu jsem cítila takový špatný pocit. Cítila jsem, že tento rok to nebude probíhat tak, jako pokaždé.

„Krásný prsten, Bello,“ koukla na moji ruku Bonnie.

„Už je termín? Doufám, že my půjdeme za družičky,“ ukázala na sebe a Caroline. Bonnie nikdy nic neušlo a vždy si vše dobře dosadila.

„Ne, ještě není,“ uculila jsem se. Nač lhát, když by se to časem i tak dozvěděly? Holky byly zvědavé, jak žádost o ruku probíhala, a já, jako správná kamarádka, jsem jim to pěkně barvitě vylíčila. Tohle téma nám zůstalo až do konce. Caroline hned začala plánovat program a Bonnie už přemýšlela nad šaty. Musela jsem je stopnout.

„Takže zítra ve škole,“ rozloučily jsme se a já se vydala parkem domů. Přehrávala jsem si všechno, co kamarádky navrhovaly, a musela jsem se zasmát. Nejspíš se přípravy svatby vůbec nezúčastním. Počítám s tím, že Alice už měla vidění a přesně ví, jak to bude vypadat.

„Tak podobná své matce,“ uslyšela jsem za sebou něčí hlas. Podívala jsem se za sebou, ale nikoho jsem nezahlédla. Asi se mi ta věta vryla do paměti. Proč nám matka nikdy neřekla, že má ještě jednoho bratra? Aspoň si nepamatuji, že by zmiňovala jméno Klaus nebo strýc Klaus. Když jsem popošla o kousek dál, zaslechla jsem za zády šum. Můj upíří instinkt mi říkal, že za mnou někdo je.

„Isabella, že?“ zeptal se.

„Klaus?“

Chtěla bych vědět, zda jste spokojeni s vyvíjecím se dějem a s náhled do minulosti? Prosila bych o komentáře, aby mi dodaly síly psát dále, děkuju.

Autor: Deroo, v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Damon a Bella Salvatore 44. kapitola: