Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Damon a Bella Salvatore 33. kapitola

13.01.2012 (07:00) • Deroo • FanFiction na pokračování • komentováno 7× • zobrazeno 1386×

Damon:

Nemohl jsem uvěřit, kde jsem, s kým jsem, a hlavně tomu, co dělám. Vždycky jsem si říkal, že mě do tohohle žádná holka neukecá. Ale stal se opak. To malé stvoření, které chvilkami vypadá jako ďábel, ale zase někdy jako naprostý anděl, to dokázalo. Nevím, čím to je, ale má na mě určitý vliv, která žádná z mých „holek“ neměla.

„Damone, tak už z té kabinky vylez,“ křičela na mě její sestra Alice.

„Jo, Dam, my se ti smát nebudeme!“ Moje sestra Bella se mě snažila uklidnit.

„Tobě tak budu věřit,“ vyštěkl jsem přes závěs. Moje sestra, Elena a Alice mě vytáhly na nákupy. Měli jsme najít vhodný oblek pro moji maličkost. Nechápu proč, když doma jich mám plnou skříň, ale to jsem si radši nechal pro sebe. Zrovna jsem si zkoušel pátý oblek na maturiťák. Oblek byl černý. Pod ním jsem měl světle modrou košili a černou kravatu. Kdyby bylo na mně, tak beru hned první varianci, ale holky kolem toho měly vždycky moc řečí.

„Tak, lásko, co bude?“ zavolala na mě tentokrát Elena. Před zrcadlem jsem si poupravil ještě vázanku, a pak jsem roztáhl závěs od zkušební kabinky. Další zkoušení mě nečekalo. Holky na mě zíraly s otevřenou pusou.

„Trefa?“ zeptal jsem se.

„Trefa!“ odpověděly jednohlasně. Elena popošla ke mně a dala mi jemný, sladký a přitom tolik vášnivý polibek. Litoval jsem, že nejsme sami o samotě u mě v pokoji.

„No, myslím si, že můžeme jet domů, ne?“ zněla moje otázka po polibku. Alice chtěla něco namítnout, ale Bella se na ni podívala výrazem, že pro dnešek toho bylo dost.

„Tak, a jedeme domů. Konečně,“ řekl jsem, když jsem nastoupili do auta.

„Jedeme k nám, všichni.“ Elena mi položila ruku na stehno a ušklíbla se.

„Zvu vás na večeři, budu vařit!“ Tázavě jsem se na ni podíval, pak jsem se otočil směrem k Belle.

„Máš u sebe číslo na pizzerii?“

„Určitě ano,“ zasmála se se mnou. Svému miláčkovi jsem se omluvil, protože se urazila. Ale po několika měsících s ní jsem přišel na to, že ji nemám pouštět ke sporáku.

Bella:

Dneska jsme s Alicí a Elenou vybíraly oblek na maturitní ples pro mého bratra. Viděla jsem, jak trpí, a to mě bavilo. Už dlouho jsem se tak nebavila. Pořád byly nějaké potíže, ale ty se teď na chvíli utěšily. Tak proč se zase nevrátit do života normálního středoškoláka? Po nákupech nás Elena, přítelkyně mého bratra, pozvala na tzv. „večeři“. My všichni jsme věděli, jak to dopadne, takže jsem pro jistotu objednala tři veliké pizzy. Když jsme přijeli před domek Cullenů, dopadla na mě panika. S Edwardem už jsme spolu tři měsíce, neuvěřitelně rychle to utíká, ale ještě nikdy jsme nebyli ve stejné místnosti spolu s Rileym. Riley, takový můj menší úlet před Edwardem. Chybný úlet! Jeho auto stálo před garaží, takže jsem věděla, že je na sto procent doma. Edward už na nás čekal na příjezdové cestě. Tolik ho miluji. Skoro ještě za jízdy jsem vyskočila z auta a skočila jsem do nachystané, trochu tvrdší, náruče.

„Ahoj, lásko,“ řekla jsem mu po polibku, který mně daroval.

„Ahoj. Objednali jste si pizzu?“ Zasmála jsem se.

„Ano, dáš si s námi?“ Můj přítel udělal dávící gesto na odmítnutí. Znovu jsem se musela zasmát.

„Je doma?“ Má otázka byl naprosto jasná.

„Jo, ale myslím, že nebudou žádné přihlouplé komentáře. Má tam svůj úlovek. Do slova! Nechápu, co se na tom holkám líbí, když Z nich saje krev a ony mu chabnou v rukách.“

„Prý je to vzrušující a vypadáme přitom sexy.“ Tahle moje poznámka se mu moc nezamlouvala.

„To mi jednou říkával Matt,“ řekla jsem popravdě. Nikdo ovšem neví, že jsem jeden rok, tady v Mystic Falls, nežila pouze na krvi z pytlíků. Matt se stal mým nejlepším kamarádem a přítelem, řekla jsem mu pravdu a on se nabídl, že bude něco jako moje „lednička“. Dál jsme tohle téma s Edwardem neprobírali a brali jsme ho za uzavřené.

Počkali jsme na naše sourozence, a pak jsme si všichni sedli do jídelny. Byli jsme krásně pospárováni. Po chvilce povídání u vína, které jsem pili jen já, Elena a Damon, nám dorazila i pizza.

Naše povídaní přerušilo klepání podpatků a šeptání.

„Byla jsi skvělá, Jennie.“ Byl to Riley, kdo jiný. A jeho nová kořist je nejspíš Jennie z prváku, která je hlavní roztleskávačkou na škole. I když je teprve v prváku, dost rychle sesadila Lexi, dávnou hlavní roztleskávačku a všechny si omotala kolem prstu. Myslím, že to bude právě Jennie, která převezme korunu královny školy.

„Až to budeš chtít zopakovat, zavolej.“ Nevěřila jsem vlastním uším, vždyť jí je teprve šestnáct. Když si všimli naší společnosti, jen se usmáli a zamávali nám. Riley Jennie doprovodil ke dveřím a tam se vášnivě políbili. Bylo vidět, že v tom není ani špetka lásky. Edward otočil hlavu jiným směrem a dole mi tisknul ruku s větší silou, než kdy jindy. Vadilo mu to. Vadilo mu Rileyho chování a zřejmě i jeho myšlenky.

„Hmmm, pizza. Objednali jste i pro mě?“ Jeho červené oči se otočily na mě.

„Nepočítali jsem s tvojí společností,“ odpověděla jsem za všechny.

„Ale se mnou můžeš počítat kdykoliv,“ řekl a mrkl na mě. Edward zavrčel a jeho stisk ještě více zesílil.

„Klid, brácho,“ otočil se na něho Riley.

„Myslím, že moje místo nahradily jiné. Díky bohu.“ Všimla jsem si, jak Elena naznačila ústy slůvko promiň. Věděla jsem, že pro ni Riley vždy znamenal o něco málo víc než ostatní. Ale v ten moment mi nedošlo, co jde z mé pusy ven. Riley zavrtěl hlavou, vzal si kousek její pizzy a šel zpět nahoru. Nikdo si nevšímal, kolik je hodin. Kolem desáté večer jsme se s Damonem rozhodli už konečně odjet domů. Edward nám nabídl svoje Volvo s tím, že pro ně máme před školou dojet.

„Hej, Bello?“ oslovil mě Damon před dveřmi našeho domu.

„Máš to s Rileym už vyřízené?“

„Jasně! Dávno! Proč tě to zajímá?“

„No, že to vypadá, jakože ne. Stále tě chce.“ Zůstala jsem na něho zírat.

„Chtít může. Ale já už podruhé stejnou chybu neudělám!“

„Takže ho stále chceš!“ řekl se smíchem a udělal ten svůj provokativní obličej, který z duše nesnáším. Nechápala jsem, jak ho něco takového mohlo jenom napadnout!

„Ne, nechci! Jak… Jak tě to mohlo vůbec napadnout? Běž si radši lehnout, asi ti ty nákupy vlezly na ten tvůj malý mozeček. Já jdu do svého pokoje a budu předstírat, že jsi tuhle větu neřekl. Dobrou noc, bratříčku.“

„Dobrou noc, sestřičko.“

Vím, že tuhle povídku už skoro nikdo nečte. Proto mě potěší každý komentář. Chci poděkovat Peťulíně, která mi do komentářů napsala, že Damon a Bella Salvatore patří k jejím oblíbeným povídkám. Moc děkuju. Moc mě to potěšilo. Snad se ti líbila i tato kapitola.

Autor: Deroo, v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Damon a Bella Salvatore 33. kapitola: