Slíbila jsem vám novou postavu, takže dneska se o ní něco málo dozvíme. Ovšem na to, kdo to doopravdy je, si musíte počkat do dalšího dílu. Vaše Deroo
09.02.2011 (07:30) • Deroo • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3676×
„Stefane!“ ozvalo se.
V mysli mi jen proběhlo, co se zase mohlo stát. Stefan zareagoval rychlým úprkem dolů do sklepa. První jsem jenom slyšela, jak si nadávají do debilů a potom se ozval smích.
„Co se stalo?“ zněla moje otázka. Ovšem té si nikdo ani nevšiml. Strýc se smál a Damon měl na tváři smutek, zlost a pohrdavost.
„Ještě se tomu směj. Šak ty netrpíš,“ promluvil Damon na Stefana.
„Tak se už tak netvař. Měl jsem spoustu práce a tohle se mi vykouřilo z hlavy,“ říkal mezi smíchem.
„Můžete mi říct, co je takhle vtipné?“ Konečně jsem upoutala pozornost.
„Stefan zapomněl doplnit zásoby, to se děje. První mi děláte chutě, a potom to nemám ani čím utěšit,“ řekl uraženě bráška.
„Co mám jako teď dělat?“
„Za domem máš les,“ navrhla jsem mu, ale sama jsem měla potřebu napít se a na zvířecí krev neměla pomyšlení.
„Nebo před domem plné město,“ řekl s úšklebkem a olízl si ústa.
„To ať tě ani nenapadne. Víš, jak to minule dopadlo. A teď se o tebe fakt starat nehodlám,“ odpověděl mu strýc, který už seděl se svou kávou u stolu. Při tom všem se už začalo stmívat, proto jsem se rozhodla zalést do sprchy a pak jít spát, ať to nedopadne jako dnes.
Místo sprchy jsem zvolila vanu s pěnou. V té jsem poležela zhruba půl hodinky. Potom jsem si vyčistila zuby, navlékla se do mého saténového pyžamka a vklouzla pod peřinu. V posteli se uvolnila moje představivost a já se jí nechávala poddávat.
Edward:
Při dnešním ránu jsem ucítil ve vzduchu jistou změnu. Jelikož bylo něco před sedmou, tak jsem přinutil svoje tělo vstát a připravit se do školy. Pohled mi sklouzl na rozvrh a dozvěděl jsem se, že ani dneska neuteču před matikou. Doufám, že nepotkám toho kluka od Belly, i když bych si ho mohl proklepnout. Dozvědět se co je zač, odkud pochází, nebo jestli je stejný jako my. Z toho, co jsem včera viděl, je dost oblíbený u holek ve škole.
Oblékl jsem si černé rifle, bílé triko a na to modrou košili. Na ni jsem zavěsil sluneční brýle, i když je zima a slunce nesvítí, pak jsem na sebe nastříkal voňavku Playboy a sešel do obýváku. Tušení, které se mi ráno naskytlo, se vyplní. Tedy aspoň podle Alice a její vize. Měla by přijít na návštěvu naše sestra. Je stejná jako Riley, co se týče jídelníčku. Chtěla přejít na vegetariánskou krev, ale neprošlo to. Vydržela to pár dní, a pak oznámila, že nejsme normální, když nám tohle chutná. Moje další příbuzná je tak trochu více veselejší člověk, ale má eleganci a je krásná. Zajímá vás, proč s námi nebydlí? Toužila po uskutečnění svého snu, skládat písničky. Musím říct, že je v tom vážně dobrá a jsem rád, že se jí v tom daří. Kvůli práci se často stěhuje a nechtěla, abychom jsme se museli přizpůsobovat. Tak se rozhodla vzít život do vlastních rukou.
„Brý ráno,“ přivítal mě pisklavý hlas Alice.
„Zduř,“ přitěkal Riley.
„Dobré ráno, sestřičko. Nazdar, Riley.“ A zamířil jsem ke svému Volvu. Do sterea vložil nové CD od Eminema a vydal se ke škole. Na parkovišti bylo posledních pár volných míst. Zaparkoval jsem vedle modrého Porsche. Tohle auto musí stoprocentně patřit holce. Ke klukům by se takový typ auta hodil spíše v tmavé barvě než v téhle jiskřivé.
Prošel jsem chodbami plné studentek a neubránil jsem se úsměvu. Dneska jsem se musel fakt dobře oblíknout, podle myšlenek zdejších holek. V jedné myšlence jsem zaslechl „Damon má konkurenci,“ což mě potěšilo. Dal jsem si dva a dva dohromady a došlo mi, kdo je Damon. Nemohl to být nikdo jiný než Bellin frajírek. Kluk, jemuž jsem posledních pár dní záviděl, že on je v blízkosti té, která mně nejspíš ukradla srdce. Moje nohy zamířily do učebny matiky. Tam jsem se posadil na místo, vedle kterého už seděl Matt a vesele na mě kývl.
„Čau, chlape,“ přivítal mě.
„Čau, máš ten domácí úkol? Potřeboval bych ho obšlehnout.“
„Jo, jasně.“ A podal mi pracovní sešit s danými příklady.
Bella:
I když dnes nebylo o moc tepleji než v předešlých dnech, hodila jsem na sebe fialovou minisukni s volánky a k tomu elegantní bílý top. Vlasy jsem si sčesala do ohonu zvýraznila ofinu. Lehce se nalíčila a můj outfit doplnila stříbrnými lodičkami s flitry. Minisukni a top jsem schovala pod teplý, černý kabát. Takhle odhodlaná oslovit Edwarda, jsem vyrazila do školy.
Jakmile jsem přišla do učebny, Edward si povídal s Mattem. Zhluboka jsem se nadechla a s přátelským úsměvem vyšla k nim.
„Ahoj, Bells.“ Ale pozdrav přicházel od Matta. Kdysi dávno byl můj přítel, ale rozešli jsme se v dobrém.
„Ahoj, Matte. Ahoj, Edwarde, mohla bych si s tebou promluvit?“
„Chlape, jsi borec, mně to trvalo dva roky,“ řekl se smíchem můj bývalý.
„Jo, klidně,“ odpověděl ten, kterému otázka patřila. Jakmile jsme vyšli před učebnu, jeho slova byly... „Co potřebuješ?“
„Proč se chováš, jako bys mě neznal?“ vyhrkla jsem ze sebe
„To není pravda. Jestli mluvíš o včerejšku, tak to jsem jen nechtěl dělat povyk. Nemíním poslouchat, jak si všichni myslí, že co jsem sotva přišel, tak jsem tě hned dostal. To je vše.“ Tak počkat, co myslí tím, že nemíní poslouchat co si myslí ostatní?
„Co myslíš tím poslouchat, co si myslí?“ On však jen odvrátil pohled a chtěl jít zpátky do učebny.
„Nechceš jít dneska ven a projít se?“ zkusila jsem svoje štěstí.
„Dnes nemůžu. Přijede k nám sestra.“ Při těch slovech zazvonilo a učitel nás zavedl do místnosti plné spolužáků. Řekl, že dneska nemůže. Ale to neznamená, že nepůjde někdy jindy.
Edward:
Po skončení školy na mě čekali ostatní sourozenci, abychom mohli společně odjet domů. Jasper na mě použil své síly, aby mě alespoň trochu zklidnil. Pomohlo to. Při příchodu do domu jsme hned poznali, že naše sestřička už dorazila.
„Ahojte všichni,“ pozdravila se skleničkou Whiskey v ruce.
Následující díl »
Autor: Deroo, v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Damon a Bella Salvatore 10. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!