Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Další Cullenová - 9. Esemeska

5.panika + Monickaa-Jacob + Bella


Další Cullenová - 9. EsemeskaStela jde za Esmé a všechno jí vysvětlí, ale Rosalie pořád nikomu nevěří. Je nejdřív jen nešťastná, ale nakonec ji popadne vztek, a když najde v knihovně Stelin mobil, má jasno, co udělá. Omlouvám se, že je tahle kapitola trochu kratší, ale snad se bude stejně líbit. elsa

Celou noc jsem se jen tak toulala po lesích, ale ráno jsem se vrátila, abych měla dobrý výhled na silnici, která vedla od domu. Asi o čtvrt hodiny dřív než ostatní (kromě Carlisla, který jel do nemocnice už ve čtyři ráno) jel do školy Emmett. Pohled na něj mi opravdu nezlepšil náladu, která se už tak pohybovala daleko pod bodem mrazu - Emm strnule zíral na silnici před sebe, ve tváři se mu stejně jako včera mísila bolest a ukřivděnost, a dnes k tomu přibyl ještě vztek. Hádala jsem, že kdyby to mělo smysl, bez rozmýšlení by to napálil přímo do stromu. Po něm jsem zahlédla Alici s Jasperem, kteří měli v obličeji obavy a nakonec Rosalii, která se tvářila skoro stejně jako Emmett - ale u ní jsem si myslela, že by spíš ráda nabourala do mě. Edward byl od včerejška na návštěvě u nějakých známých, ale dneska se měl vrátit. Pevně jsem doufala, že až přijede a přečte si Emmettovy myšlenky, všechno se vyřeší, a potom se možná vrátím.

Teď, když už všichni kromě Esmé odjeli, jsem se za ní mohla v klidu vydat. Asi o půl minuty později už jsem stála ve dveřích.

„Stelo!" vykřikla šťastně, připlácla si ruce na ústa a ve vteřině byla u mě, aby mě objala. To mi ještě zhoršilo náladu - jestli to vůbec ještě šlo. Proč na mě byla tak hodná? Copak nevidí, co jsem všechno způsobila?!

„Já jsem se tak bála že od nás odejdeš!" Takže Emmett o našem setkání v lese nejspíš mlčel.

„Esmé, já ti chci všechno vysvětlit. Mezi mnou a Emmettem se nikdy nic nestalo, on jenom řekl Jasperovi o mně a Edwardovi, ale trochu si to přikrášlil, a když to potom Jasper vyprávěl Alici, tak z toho Rosalie slyšela jenom kousek!" vychrlila jsem ze sebe jedním dechem.

„Myslela jsem si, že to bude nějaké nedorozumění," zamumlala Esmé. Ona je vůči nám vždycky tak... mateřská, neohlíží se na to, co kdo udělal, prostě ho jen miluje, jako vlastní dítě.

„Ale to tu přece můžeš klidně zůstat, ne?"

„To ne. Rosalie nikomu z nás nevěří. Ale myslim si, že až se vrátí Edward a uvidí v našich myšlenkách, jak to doopravdy bylo a řekne to Rosalii, tak mu možná uvěří." Esmé posmutněla. Nerada jsem ji viděla smutnou - nezasloužila si trápit se.

„Bude to v pořádku. Vrátím se," zašveholila jsem ještě, i když jsem si nebyla jistá, jestli říkám pravdu. Potom jsem ji objala a vyběhla ze dveří. Měla jsem v domě všechny věci - peněženku, mobil... Ale bylo mi to jedno. V téhle chvíli byl mobil až na úplném konci seznamu mých potřeb. Teď jsem chtěla být hlavně sama...

(Pohled Rosalie)

Hned, ale opravdu hned, jak skončila škola, jsem běžela ke svému autíčku a jako první vyjela ze školního parkoviště. Cítila jsem se hrozně. Jak mi to mohla Stela udělat? Jak to mohl Emmett udělat?! Copak si já něco takového zasloužím? Z úst se mi začaly drát vzlyky, oči mě pálily neexistujícími slzami. Proč se tohle muselo stát zrovna mně?

Byla jsem tak nešťastná, že na vztek, který bych asi měla cítit ke Stele a nejspíš i k Emmettovi nezbylo místo. Projížděla jsem okolo prodejny s nábytkem, ve výloze stálo zrcadlo, a když jsem v něm spatřila svůj odraz, udivilo mě, že je moje tvář pořád tak andělsky klidná, hladká a krásná. Už nejméně po tisící jsem nesnášela celý svět za to, čím jsem. Kdybych byla normální lidská holka, zavřela bych se ve svém pokoji, aby mě nikdo neviděl v takovém stavu, a proplakala bych celou noc. Kdybych byla normální lidská holka, nic z toho, co by si kdo povídal jen deset metrů ode mě bych přes dvě zdi nelyšela. Kdybych byla normální holka, nic z toho by se nestalo. A především bych už dávno nebyla holka, možná už bych dokonce nebyla vůbec.

Když se doma jako poslední objevil Emmett, vztek mě přece jenom popadl. Na vteřinu jsme se setkali pohledem a já jsem se otočila na patě a práskla ze sebou dveřmi svojí ložnice - Emmettova už rozhodně není. Nevěděla jsem, co dělat, tak jsem se rozhodla udělat Carlislovi radost a přečíst si nějakou knížku. V knihovně jsem si nakonec vzala módní časopis. Je přece jedno co, hlavně že něco čtu. Sedla jsem si do křesla - samozřejmě jsem mohli klidně zůstat stát a nebyl by v tom pro mě žádný rozdíl, ale byla jsem zvyklá chovat se jako člověk. Všimla jsem si mobilu, který zapadl pod polštářek. Čí je? Našla jsem v kontaktech svou maličkost a začla vytáčet. Na displej mého stříbrného zlatíčka hlásil: Stee :P* volá! Zapoměla jsem si ji přejmenovat. Takže Stela si tu nechala mobil? Co s tím uděláme..?

Alice byla naštěstí dostatečně zaneprázdněná, takže jsem po pěti minutách neustálého mazání a psaní a psaní a mazání vjela do kontaktů a vybrala Edwardovo číslo, které bylo k mému štěstí hned před Emmettovým. Váhala jsem s palcem na tlačítku odeslat. Má to cenu? Edward se stejně za chvíli vrátí od Fabiána, kterému jel na svatbu a možná všechno zjistí. Chtěl, abychom jeli s ním, ale nikdo z nás ho neznal. Ale když si budu dávat pozor a myslet na něco jiného... Nakonec jsem zavřela oči a poslala mu můj výtvor:

Emmi, to s rose je mi fakt lito, vim ze jsi rikal, ze jestli se to ma dozvedet, tak od tebe. Problem je, ze az se edward vrati, uvidi vsechno v rosaliine palici. Ale my to nejak vyresime, vid broucku? Pa a miluju te! :)*


 

8. Kapitola <○> 10. Kapitola

SHRNUTÍ



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Další Cullenová - 9. Esemeska:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!