Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Cullenová bez násilí? Zapomeň! 21

04.03.2010 (07:45) • Huny • FanFiction na pokračování • komentováno 8× • zobrazeno 9110×

Vydržela jsem to až do rána, ale šlo to vážně těžko. Edward se ze mě snažil vypáčit, proč s ním nechci jít do toho klubu, ale nevěděla jsem, co odpovědět.

Bála jsem se, že nevydržím předstírat a navíc jsem měla strach, že budu žárlit, když uvidím, jak s ním Jessica nebo Lauren flirtují. Ale třeba bych si mohla já nezávazně zaflirtovat třeba s Mikem nebo Tylerem, jak bude Edward reagovat. „Už jsem si to rozmyslela, už chci, abys šel,“ ozvala jsem se.

„Proč?“ ptal se vykuleně.

„Řekněme, že jsem našla pár kladných důvodů tvojí přítomnosti, že se mi ten nápad začíná vážně líbit,“ uznala jsem s úsměvem a šla se převléknout do školy.

Můj první týden ve škole uběhl hrozně rychle. Společně s partou jsme plánovaly blížící se párty a přitom jsme přemýšlela, co si vezmu na sebe.

Rozhodně to chtělo něco provokativního, aby ze mě byly všichni paf, ale ve skříni jsem žádný takový kousek neměla, tak jsem se rozhodla povolat Alici, když mi zazvonil telefon. „Jo,“ zvedla jsem to.

„Ano, ano, ano,“ vypískl nadšeně ten malý ďáblík a já se zasmála. „Musíme ti koupit opravdu odvážné šaty.“

„Tak zítra po škole?“ navrhla jsem.

„Dobře,“ souhlasila nadšeně.

„A Alice, neříkej o tom Edwardovi,“ prosila jsem.

„Neboj, donutím ho, aby se připravil doma a uviděl tě až na místě,“ odpověděla a típla to. V šatně jsem se oblékla do školy a vyrazila jsem.

Jen co jsem uviděla Alici na parkovišti, nemohla jsem si nevšimnout jejího nadšeného výrazu. Přímo mi připadala, jako kdyby byla zfetovaná. Pro sebe jsem se usmála a s pobaveným výrazem šla na první hodinu.

Jako celý týden, tak i dnešek utekl překvapivě rychle a mě čekaly nákupy s Alicí. Jen co jsem dojela domů, už na mě čekalo Edwardovo Volvo a za volantem seděla Alice a vedle Rosalie. „Ahoj,“ pozdravila jsem je s úsměvem a nasedla dozadu.

„Ahoj,“ oplatili mi obě a Alice se rozjela.

„Takže, máme zhruba čtyři hodiny nato, abychom něco koupily a tebe upravily,“ začala Alice.

„To stihneme,“ konstatovala jsem a v zrcátku viděla její pochybný výraz.

Jen co jsme zaparkovaly v garážích nákupního centra a už nás tahala do prvního obchodu. Mě rovnou strčila do zkušební kabinky a okamžitě mi podala hromádku minišatů snad od každé barvy a střihu. Nakonec jsme se stejně shodli na jedněch nejhezčích a mohli jsme k nim jít vybírat boty a doplňky. Mně by to bohatě stačilo, ale to by nebyla Alice, aby nezašla koupit spodní prádlo.

Se spokojenými úsměvy jsme se všechny vracely domů a první úkol jsme měly splněný. Pak následovala moje úprava a mohla jsem se jít bavit.

Alice s Rose mě přímo dotáhly do koupelny a posadily mě na vanu. Pak Alice odběhla a z kuchyně přinesla židli, tak jsem si přesedla.

Mezitím, co mi Alice žehličkou rovnala vlasy, Rose se věnovala mému obličeji. Namalovala mi černé stíny, abych ladila k šatům, růžovou tvářenku a rty mi potřela červeným leskem. Potom mi podali hromádku oblečení a zmizeli, abych se mohla v klidu obléct.

Pomalu jsem se svlékla a z vrchu hromádky vzala titěrná tanga, která dnes Alice koupila, ale podprsenka u nich nebyla. Protočila jsem oči a oblékla se.

Jen co jsem na šatech zapnula zip, objevili se u mě holky s botama, tak jsem si je obula. „Vypadáš naprosto úžasně,“ pochválila mě Alice.

„Díky za pomoc,“ usmála jsem se na obě.

„Tak už jeď, ať si tě tam taky trochu užijou,“ vystrčili mě ze dveří, a když jsem nastartovala, rozeběhli se domů.

Do klubu jsem dojela během chvíle a po letmé kontrole v zrcátku jsme vystoupila. Jak jsem čekala, všechna pozornost se zaměřila na mě a já uslyšela zavrčení. Rty se mi samovolně roztáhly do úsměvu a zamkla jsem auto.

„Ahoj Bello,“ přiřítili se ke mně kluci a měřili si mě uznalým pohledem. Podívala jsem se, kde jsou holky a ty se bez jakéhokoliv zájmu o okolí točili kolem Edwarda. Teď jsem potichu zavrčela já, ale když mi došlo, že tohle byl vlastně můj plán, zmlkla jsem a v klučičím doprovodu vešla do klubu.

Hrála tam hlasitá hudba a blikalo spoustu světel. Spousta párů tančilo, ale já šla za klukama ke stolu a Mike přinesl tác a panákama a v nich byla pěkně smradlavá tekutina. Všichni po tom nadšeně šáhli a zbyl tam panák poslední, což byl nejspíš můj. „Bello, dej si,“ přistrčil ho Mike.

Chtěla jsem protestovat, ale když to všichni do sebe vyklopili najednou, obsah svého panáka jsem vylila pod stůl a za sebou uslyšela melodický smích, tak jsem se otočila.

Uviděla jsem koho jiného než Edwarda, který měl ruku omotanou kolem Jessičina pasu. Mnou projela další vlna žárlivosti, tak jsem se otočila na Mika, který seděl vedle mě. „Pojď si zatancovat,“ chytla jsem ho za ruku a vytáhla ho na parket. Ruce jsem mu dala za krk a on mi svoje připlácl na zadek. „Kruci Bello, vzpamatuj se! Vždyť máš Edwarda,“ okřikovala jsem se a snažila se normálně myslet.

Když už jsme spolu tancovali třetí ploužák a Mike se mě nechtěl za žádnou cenu vzdát, vymluvila jsem se, že mě bolí nohy a šla jsem si sednout. To už ale na stole byly další panáky, tak jsem se vymluvila, že musím na záchod a odešla jsem, aby to do mě nenutili. Pro větší věrohodnost jsem zalezla do kabinky, a když jsem ze záchodů vyšla, něčí ruce mě zatáhly za roh. Nestihla jsem ani zaprotestovat, když jsem zjistila, že je to Edward a jeho rty se přitiskly na moje. „Co to děláš?“ vydechla jsem vzrušeně, když se jeho rty přemístily na můj krk a rukama prozkoumával konec mých šatů.

„Už jsem nemohl vydržet ty myšlenky,“ odpověděl a zase mě začal líbat, tak jsem se zapojila taky.

Měla jsem sto chutí ho někam odtáhnout, abychom tam byli sami a mohli si to pořádně rozdat, jenomže to by bylo moc nápadné, tak jsem stále zůstávala přitisknutá na zdi. Jasně jsem cítila jeho silné a stále narůstající vzrušení, když jsem kousek od nás zaslechla vyjevené zalapání po dechu.

Zmateně jsme se s Edwardem od sebe odtrhli a koukali na Jessicu, která koukala na nás. „Vy dva… se znáte, že jo?“ zeptala se zaskočeně, tak jsme kývli. „Hodně se znáte,“ pokračovala.

„Ve skutečnosti spolu… chodíme,“ vysvětlil Edward, ale nemohla jsem si nevšimnout jeho malého zaváhání.

„A proč jste předstírali, že ne?“ vyzvídala.

„Je to moc komplikované,“ odbyl jí Edward.

„Tak se nenechte rušit,“ zvedla ruce a zmizela.

Byla jsem si naprosto jistá, že to šla říct ostatním, takže tím končilo naše předstírání a Emmettovi začínala zábava, protože až zjistí, co se stalo, tak bude mít alespoň na pár let o vtípky postaráno.

Strašně moc děkuju všem, co jste se mnou vydrželi. Vím, že je to ukončené docela na rychlo, ale já tuhle povídku brala jako odpočinkovou, tak si myslím, že skončila tak akorát.

Jsem ráda, že jste to četli a doufám, že se mnou vydržíte a přečtete si i další mojí tvorbu.

The End

Autor: Huny (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Cullenová bez násilí? Zapomeň! 21: