Akce JSB začíná! Tu značku nebudu vysvětlovat, možná na to někdo příjde sám. :) Hezké počtení.
PS: Na moje poměry dlouhá kapitola.
29.03.2011 (18:00) • Michal7 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1599×
Edward seděl na balvanu a díval se na nebe, které bylo posázené hvězdami, jako koruna drahokamy. Díval se a čekal na bratra. Než si přestane hrát… to bude věčnost.
Edward zavřel oči, když se dvě hvězdy proměnily v pár očí.
„Ty nejdeš?“ uslyšel známý hlas, který se stále přibližoval.
Edward si povzdechl.
„Už jsem byl,“ zamumlal.
Emmett se pokusil posadit vedle něj. Edward si znovu povzdechl a trochu se posunul. Emmett se vecpal vedle něj.
„Taky tě diskriminujou, viď?“
„Hm,“ byla Edwardova odpověď.
„Nic si z toho nedělej. Jestli ti jde o tu holku… jen si hraje na nedobyvatelnou, věř mi. Já to s ženskýma umím.“
Edward se uchechtnul a kývl k jeho noze.
Emmett si povzdechl. „To byla výjimečná situace. Prostě vypěnila. To se stane občas každému.“
Edward pobaveně nadzvedl obočí. „Občas?“
„Noo…“
Pak bylo ticho. S Emmettem bylo těžké o něčem takovém mluvit.
„Už půjdeme, ne?“
Edward si povzdechl a pak přikývl. Zvedli se, Emmett si dramaticky oprášil oblečení a pak se vydali k domu.
Cestou nemluvili. Edward přemýšlel. Emmett se pokoušel taky přemýšlet, ale moc mu to nešlo.
Když v pomalém poklusu došli k domu, svítilo se v kuchyni. Edward se zmateně zamračil, Emmett ho napodobil.
Edward zavrtěl hlavou, Emmett udělal totéž. Edward udělal na zkoušku nějaké pohyby, a když to Emmett pokaždé zopakoval, vybuchl.
„Musíš se pořád opičit?!“ vyjel na něj.
„Opi – co?“¨nechápal Emmett.
„Pitvořit se,“ zavrčel značně vytočený Edward.
„Pit – co?“
Edward zavrčel.
„To není vtipný!“ zamručel a zrychlil.
„Jak myslíš,“ odpověděl s úsměvem Emmett. Byl spokojený, protože se mu povedlo, o co se celou dobu snažil: vytočit Edwarda.
Ten když si to přečetl u něj v hlavě, zvedl oči v sloup. Je to vážně ještě dítě.
Když Edward rozrazil dveře, zůstal stát na prahu a díval se na scénu před sebou.
Celá rodina byla dole, byli seskupeni u pohovky a dívali se tam na něco, co Edward neviděl.
Edward se pomalu blížil k pohovce. „Kde je Jas…“ Edward se zadrhl. Ihned zjistil, kde je poslední člen rodiny. To na něj se dívali.
Jasper seděl na pohovce, ve tváři škleb, který měl být úsměv, vlasy upravené, i když šlo vidět, že to šlo těžce, na sobě temně rudou košili. Celkově vypadal velmi slušně.
„Jde na výpravu,“ vybuchl smíchy Emmett a málem se složil na zem. Edward kolem nich pomalu prošel, nevšímaje si jich.
Alice si povzdechla.
„Takže, pokud z ní vycítíš, že se jí nelíbíš, ani to na ni nezkoušej, ať se ušetříš trapasu, ale jestli…“
Alicin hlas se ztišil, a pak se úplně vytratil.
„Nechceš zajít na lov?“ uslyšel Edward Rose, když byl ve svém pokoji a podle myšlenek se ptala Emmetta.
„Vždyť jsem byl teď…“ Emmett už zase seděl u televize, horlivě přepínal kanály a Rose si skoro nevšímal.
Rosalie zavrčela. Emmett se na ni nechápavě otočil. Až když si všiml – což trvalo hodně dlouho -, že v domě je jen Jazz a Alice, došlo mu to.
„Tak fajn, ještě něco bych si vypil…“
Zmizeli mezi stromy. Alice seděla na pohovce vedle Jaspera s čekala, až Edward sejde dolů. Trvalo to dlouho, než přemluvil svou hrdost, a pak pomalu, schod za schodem, sešel dolů.
Alice poklepala na místo vedle sebe. Edward se posadil do křesla naproti nim. Alice se zašklebila, ale nijak jinak si toho nevšímala.
Pak si důležitě odkašlala, aby na sebe upozornila, ale to nebylo nijak nutné. Oba na ni upíraly pohledy a čekali, co se bude dít dál.
„Tak jo,“ promluvila konečně Alice.
„Vymyslela jsem to takhle. Ehh… Jasper tam půjde pro ty báječné pralinky, které jsou vyhlášené po celém městě, když z ní ucítí nějakou pozitivní emoci, zkusí ji někam pozvat, a pokud ucítí… hmm… opak, nepozve ji nikam, koupí pralinky a my je pak vyhodíme.“
Alice práskla rukama, jako by to byla ta nejlehčí věc na světě.
„Můžu k tomu taky něco říct?“ špitl Jasper.
„Ne,“ odsekla Alice.
„Dobře.“
Autor: Michal7 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Diskuse pro článek Cukrovinky - 10. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!