Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Cresco - 4. kapitola

06.08.2009 (09:00) • Nikol18 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2616×

4. kapitola – Miluju tě, mrně

Jacob díky zranění usnul rychle. Byl spokojený a hlavně rád. Zmizela hrozba ze strany Quila a hlavně jeho láska, poloupírka Ness dospěla, to ho potěšilo nejvíc.

Nessi díky té zkušenosti nebo pokud se to dalo tak říct, díky zkušenostem za posledních pár dní dospěla. Sice jí je jenom, podle lidských měřítek sedm let, ale ona je přece od narození tak nadaná. Tak proč by nemohla dospět tak brzo?

Ness nemohla usnout ležela Jacobovi na hrudi. Poprvé cítila, že se mu nemusí vnucovat, že přijde čas kdy jí bude chtít sám. Za kratičkou chvíli slyšela jak klidně oddechuje. Tolik milovala, když spal. Byl při tom tak roztomilý. Trochu chrápal a někdy mluvil i ze spaní. Moc mu nerozuměla, ale musela se smát. Přejížděla mu prsty po hrudníku. Nahoru a dolů. Vdechovala jeho příjemnou vůni. Nevěděla jak ji popsat. Možná vůni lesa a moře, ale nebyla si jistá. Jenže její prsty dojeli k čerstvé ráně na boku. Málem vykřikla. Do očí jí vyhrkly slzy. Všechno se vrátilo zpátky. Litovala všeho, všech svých neuvážených činů, které Jaka dovedly do této situace. Vzpomněla si na Quila, na přítele, který teď někde bloudí. Sám a nemilován a ona je toho příčinou. Pro uklidnění zajela Jacobovi rukou do krátkých černých vlasů a víc se k němu přitiskla.

„Moc se ti omlouvám. Je mi to tak všechno líto. Slibuju, že se změním. Budu se chovat jako dospělá. Moc tě miluju a nechci tě ztratit.“ Políbila ho na čelo. Přiložila mu ruku na tvář a nechala proudit své nejniternější myšlenky o lásce do Jacobovy mysli. Za chvíli se jí začali klížit oči, ale ruku stále držela na místě. Nechtěla přerušit ten tok za žádnou cenu.

Ness položila hlavu na jeho hruď, ale to se jí stalo osudným. Proti své vůli usnula. Když se probudila byla pořád tma, ale ona už se necítila unavená. Podívala se na budík, na kterém stálo, že je teprve půl páté. Snažila se v posteli najít Jacoba, ale postel se zdála prázdná.

Zmateně se posadila a viděla malý proužek světla pod dveřmi v koupelně. Zase si lehla, ale nehodlala spát, už nebyla vůbec unavená. To má z toho brzkého chození do postele, říkala si v duchu.

Vzpomínala na včerejší den a na čele jí naběhla vráska. Nechtěla na to opět myslet, ale v tom strašném tichu a tmě na to nešlo nemyslet. Naštěstí Jacob vylezl z koupelny, když viděl strachující se Ness, přisedl si na postel a pohladil jí po vlasech. „Děje se něco?“

Nessie si povzdychla, přilezla k němu a schovala se mu v náruči.

„Ness?“ zeptal se starostlivě Jacob.

„Nic se neděje,“ řekla Ness roztřeseným hlasem, nechtěla se mu svěřovat, nechtěla být takhle slabá.

„Neumíš hrát, Ness,“ řekl Jacob a vyděšeně se na ní díval, byl z ní vyděšený.

„Potřebuju se uklidnit.“ Udělala na něj psí oči Nessie, Jacob se okamžitě zamračil, ale poraženecky si povzdychl. „Jenom na chvíli,“ žadonila Ness.

Jacob se znechuceně odfrkl a bylo vidět, že je naštvaný. „Tak běž.“

„Jaku, ..“ začala smutně Ness.

Jacobův pohled se změkčil. Políbil ji na rty a i s ní si stoupl. „Nezakazuju ti to.“ Postavil ji na zem.

„Děkuju,“ zašeptala a políbila ho na ruku. Raději se rychle vydala ven, aby jí to ještě nemohl zakázat. Vyběhla za dům a mířila si to k lesu. Nechystala se lovit moc, jen na uklidnění.

Běžela upíří rychlostí. Nechala vítr, aby si pohrával s jejími vlasy. Běžela bez ustání. Každým krokem jako by z ní spadl jeden bolestivý kámen. Kámen co jí tížil na srdci. Quil, vlkodlaci, rodiče, upíři, prostě všechno. Nechávala se unášet. Nechtěla lovit na území La Push, raději za hranicemi. Poběží k hranicím a potom podél a pak překročí na své oblíbené místo kde nejraději lovívá s Bellou. Za deset minut byla na místě. Trochu si oddychla a rozhlédla se.

Pořád byla tma, ale na obzoru mezi stromy se mezi mraky začalo rýsovat slunce. Po dlouhé době vyjde ve Forks slunce!

Nessi se usmála a zavětřila. Ucítila v okolí srnce. Po dlouhé době normální jídlo. Tolik se těšila. Rozeběhla se do lesa a na kůži ucítila první paprsky vycházejícího slunce. Zvítězil v ní dravec. Skočila po mladém srnci a skolila jej a již slastně sále jeho horkou krev.

Konečně jí po vyprahlém hrdle stékala ta slastná horká tekutina. Jak ji zbožňovala, ale ne tolik jako svého Jacoba. Jenže ji občas taky potřebovala. Nemohla popřít to co je. Musel pochopit, že je taky na půl upír. Stále ji bral jako napůl člověka.

Jelen jí padl k nohám. Otřela si z úst jedinou kapičku, aby ani ona nepřišla na zmar. Zaslechla jakýsi pohyb. Kousek od ní se mezi stromy něco mihlo.

„Snídaně?“ ozvalo se jí za zády. Ness se překvapeně otočila.

„Strejdo Emmette!“ vykřikla nadšeně. „Co tady děláš? Kde je Rosalie?“ Nessi se rozhlížela, ale nezhlédla ji.

„Co dělá ruka?“

„Ta je v pohodě.“

„A co ten tvůj psík?“

„Emmette!“ Vykřikla hněvivě Ness.

„To byl vtip, ale asi se mu moc nelíbilo, že jdeš na lov co?“

„Hmm.“

„Slyšel jsem, že tady měli vlci nějaký rozbroje.“ Ness trochu znejistila. Bála se, aby se Edwardovi nebo Belle něco nedoneslo, protože by to Jacob škaredě odskákal.

„Docela v pohodě. Já už budu muset jít Emme. Když tak řekni mámě a tátovi, že se snad stavím.“ Začala couvat.

„Dneska ne?“ usmál se Emmett šibalsky.

„Dneska ne, jdeme s Jacobem za jeho tátou.“

„Aha, tak to jo. Tak to hodně štěstí.“

„Díky.“ Zavolala Nessi a než stačil Emmett odpovědět už utíkala zpátky do rezervace. Věděla, že bude muset Jacoba přemluvit, aby se šli za Billym podívat. Jinak by Edward zjistil co se v rezervaci stalo. Co se stalo s Quilem.

Vběhla do La Push a utíkala k jejich domu. Jacob stál u sporáku, když Ness zahlédl zamračil se a díval se na její triko. Ness sklonila hlavu a viděla krvavou skvrnku na hrudi. Vběhla do ložnice a oblékla si jiné tričko. Pak se vrátila zpět.

Jacob zrovna dával na stůl dva talíře něčeho odporného. Ness nakrčila nos a tázavě se na Jacoba podívala.

„Dovolil jsem ti jít, ale neustupuju od svého,“ vysvětlil jí.

Ness zatnula ruce do pěsti, to jídlo tak nechutně smrdělo, mnohem hůře než ta srna. „Renesmee,“ napomenul ji Jacob. Celým jménem ji oslovoval jenom občas, ale aby ji tak oslovil, muselo se něco dít.

Ness ho propalovala pohledem, ale vzpomněla si na Emmetta. „Pokud to sním, půjdeme k Billymu?“

Jacoba její dotaz zmátl. „K Billymu. Kdy?“

„Dnes.“

„Proč?“ ptal se zmateně Jacob. Billy je vždy rád viděl, i když Nessie neměl zrovna v lásce.

„Dlouho jsme tam nebyli,“ lhala Ness. Samozřejmě to poznal. „Chceš zjistit co se stane, až se o včerejšku dozví Edward? Takhle máme výmluvu.“

Jake se pousmál nad její mazaností, ale pokýval k jídlo. „Pokud to sníš, půjdeme tam.“

Ness se na to jídlo zamračila, ale šla si sednout ke stolu. Jake si mezitím sedl a začal jíst. Když kolem něj procházela, políbila ho do vlasů a přejela mu rukou po krku.

Sedla si k jídlu, ale dloubala do něj pouze vidličkou. Jake jí věnoval přísný pohled, tak začala jíst a sníst polovinu talíře, jí dělalo strašný problém, ale jakmile tu polovinu snědla, odložila lžíci a prosebně se podívala na Jacoba.

„Prosím, snědla jsem toho hodně!“

Jacob zakroutil hlavou, ale jeho pohled už nebyl přísný, nýbrž odevzdaný.

Ness věděla, že stačí málo, aby uznal svou porážku. Natáhla se k němu a políbila ho, vášnivě. Divila se, že neuhnul, ale nechtěla se zdržovat přemýšlením. Líbala ho do té doby než se zapojil do hry i on, pak se odtáhla s mazaným úsměvem na tváři.

„Vyděračko,“ otituloval ji Jacob a přisunul si svůj talíř k sobě, takže jedl z obou dvou.

„Nenažranče,“ oplatila mu to něžným tónem Ness a šla se vysprchovat.

Za půl hodiny byli oba nachystaní. Ness vyšla z domku. Jacob už postával u stařičkého Rabita a pohrával si s klíči. Jakmile ji zahlédl otevřel a nastoupil a nahnul se ke spolujezdci a otevřel. Nessi si nastoupila a vyjeli.

Cesta nebyla dlouhá. Ani Billymu nevolali, že přijedou. Takové překvapení, ale Jacob si dělal starosti, aby se táta moc nezlobil. Jenže věděl, že bude rád. Zase uvidí syna. Už nějaký čas se neviděli. Vlastně od té doby se k němu nastěhovala Ness. Nedával jí to za vinu, láskyplně se na ni podíval. Taky se na něj usmála, ale trochu křečovitě. Měla snad z jeho otce strach? Nebo jenom obavy? Věděla o něm jaký má názor na pijavice. Jenže Nessi byla pijavice teda upír jen napůl.

Zastavili před Jacobovým rodným domkem. Ness začala zhluboka dýchat. Chytla Jaka za ruku.

„Děje se něco lásko?“

„Ne, to je dobrý.“ Lehce natočil její tvář k sobě.

„Určitě tě rád uvidí Ness, když uvidí jak jsem s tebou šťastný, tak to jeho staré vrásčité srdce změkne uvidíš.“ Políbil ji na tvář.

„Neviděli jsme se tak dlouho.“

„Dokud to nezkusíme, tak nic nezjistíme ne?“ Jacob vystoupil a obešel auto. Otevřel Ness. Trochu kulhal. Rána na noze se hojila kupodivu normální rychlostí. Že by to bylo tím, že ji způsobil Quil. Jiný vlkodlak? Jake se tím teď nechtěl zabývat.

Omotal Ness kolem pasu ruku a šli pomalu k domku. Zašeptal jí do vlasů uklidňující slova, protože slyšel jak jí srdce stále splašeně tluče.Zaklepali na dveře, chvíli byl klid, ale pak se ozval šramot a kašlání a nadávání.

„Kdo je to?“ zavrčel nevrlý hlas. Ness začala couvat. Jake ji zadržel.

„To jsem já tati, Jacob.“

„Jacob?“ hlas viditelně pookřál. „Jen pojď dál chlapče. Dveře jsou otevřený. Tak dlouho jsi tu nebyl. Co u tebe bydlí ta pijavice.“ Jacob cítil, že se Ness chvíli zastavilo srdce a začalo tlouct jen velmi pomalu.

„Ness je tu semnou tati.“ V domě se rozhostilo ticho. „Můžeme dál?“

„Tak pojďte když už jste tady.“ Zavrčel opět naštvaně.

Ness bolestně sklopila hlavu. „Možná bych měla jít domů,“ zašeptala směrem k Jacobovi. „Má pravdu, nebyl jsi tu dlouho, máte si určitě sami co povídat.“

Jake jí zvedl hlavu a políbil ji. „Ani náhodou.“ zašeptal zpět a chytil ji pevněji kolem pasu, aby nemohla utéct. Ness si jenom smutně povzdychla. Jacob jí ještě jednou povzbudivě políbil a vešli dovnitř.

Billy seděl na druhé straně pokoje a mračil se. Když spatřil ruku svého syna kolem pasu Nessie, jeho pohled se stal ještě nepříjemnějším.

„Ahoj, tati,“ pozdravil Jake nervózně a protrhl nepřátelské ticho. Sundal ruku z Ness a došel podat staříkovi ruku.

„Kde je Rachel a Paul?“ zeptal se. Rachel a Paul tady žili, po odchodu Jacoba už i zavrhli celou věc se stěhováním, ale Billy tam alespoň nebyl sám.

„Jeli na nákup, však víš, jak Paul jí.“

Jacob se zasmál, ale bylo slyšet, že vzhledem k situaci se tomu nemůže zasmát naplno a do tohohle se spíše nutil.

Ness nejistě došla až k Billymu a podala mu ruku. Divně si jí změřil, ale nakonec si s ní letmo potřásl. Bylo to ovšem pouze chvilkový dotyk.

Ness radši ucouvla a koukala se na Jaka. Jacob nervózně těkal pohledem z jednoho na druhého.

„Něco nového?“

Billy se znovu podíval na syna a něco nesrozumitelného zamručel.

Ness si povzdychla a vzdala to. „Měla bych jít,“ řekla. „Očividně tady vadím a to nechci. Domů dojdu po svých, alespoň se projdu,“ řekla to na rovinu, pohledem se rozloučila s Jacobem, který ji chtěl zastavit.

„Ness, ..“

„Budu doma, Jaku.“ Otevřela dveře a vydala se od domu. Cestou si oddychla, že to nepříjemné má za sebou, ale současně se rozesmutněla. Billy ji neměl hodně rád, nevěděla, že mu až tak vadí. Nechtěla se stavět mezi otce a syna, ale Billy jí nedávala žádnou šanci. Odsoudil jí jenom proto, co je.

„Musíš jí to dělat?“ zeptal se Jacob naštvaně otce. „Snaží se a upřímně, ty už s naším vztahem nic neuděláš, takže nemůžeš to prostě přijmout?“

Billyho čelo pokryly vrásky. „Je to upír.“

„No a?“ rozlítil se Jacob.

„Ty zranění tedy nemáš kvůli ní?“ zeptal se starý muž, který měl ovšem dobrý zrak.

„Tohle nemá cenu. Akorát by jsme se hádali o ničem. Ani nevím, co po mě chceš! Být bez ní nemůžu ani kdybych chtěl, což rozhodně nechci, protože je pro mě VŠÍM!“ Slovo vším mu doslova vmetl do tváře. Pak se otočil a vyrazil ven.

Rozhlédl se, ale Ness už byla daleko. Nastoupil do auta a vyrazil po silnici domů. Ness potkal po chvíli. Pomalu se loudala se sklopenou hlavou. Když zastavil před ní, nastoupila a nesouhlasně se na něj podívala: „Tos neměl, Jaku. Je to tvůj otec. Nesmíš se kvůli mně hádat se svým otcem.“

„A co děláš ty?“

„To je něco jiného. Svoje problémy si dělám sama,“ povzdychla si a schovala si obličej na Jacobově rameni. Jacob se tedy rozjel a dojel k nim domů.

Oba vystoupili, stejně zkroušení a smutní. Ness už dál nemohla skrývat slzy. Další věc pokazila. Opět další rozvrat v La Push. Postavila se mezi otce a syna. Bolestně vzlykla. Jacob byl hned u ní. Láskyplně ji k sobě tisknul, ale dával pozor na její ruku. Chtěl ji odvézt do domu, ale nehnula se z místa. Bránila se jenže Jake ji vzal do náručí, noha ho bolela. Za tu bolest to však stálo. Odnesl ji do domu.

„Jacobe ty jsi vážně blázen.“ Křičela když ji pustil na zem chtěla ho praštit, ale zadržel ji.

„To bych nedělal, takhle si tvoje máma zlomila ruku.“ Ness se na něj překvapeně podívala.

„Vážně, ale jak by si máma mohla zlomit ruk…“

„Byla člověk Ness.“ Nessi přikývla, ale stále měla umučený výraz, ani veselá historka z matčiny lidské historie ji neobměkčila.

„Chceš se stavit domů?“ zkusil to jinak Jacob, ale předem věděl odpověď. Ness zbledla. Vykulila oči.

„Ne!“

„Tak zůstaneme doma a pustíme si nějaký film co ty na to?“ přitáhl si ji k sobě a políbil na čelo.

„Dělám jenom problémy.“

„Nikdo není dokonalý, lásko.“ Ovinul kolem ní paže. Ness se cítila jako v sauně. Bylo jí najednou příjemně.

„Film vyberu já.“ Jacob zajel Ness pod tričko a přejížděl prsty po její páteři. Položila mu hlavu na oblíbené místo mezi hrudník a rameno.

„Souhlasím, ale stejně vím jaký to bude, tak to jdu nachystat. Mám přehrávač donést do obýváku nebo do ložnice?“ nechtěl se od ní odtrhnout. Pocítil silnou touhu, ale Ness ho odstrčila.

„Do ložnice prosím.“

Ness si otřela slzy z tváře a šla nachystat ložnici. Ze skříňky v kuchyni vyndala jednou rukou krabičku s několika vonnými svíčkami. Levandule, vanilka, růže, pomeranč, orchidej, kokos a ještě několik obyčejných čajových. Odešla do ložnice a rozestavěla svíčky na noční stolky,na okno i na nábytek a vedle televize a zapálila je. Všechny vůně se smísily, ale stále je dokázala od sebe rozeznat. Vdechovala jejich opojnou vůni. Všechny světýlka byla úchvatná jak tancovala svůj nekonečný ohňový taneček.

Když Jacob otevřel dveře, rozvlnili se v jiném rytmu, ale ani jedna nezhasla. Jacob zůstal stát u dveří a zíral. Sjel celý pokoj pohledem a pak se kázavě podíval na Ness, ta zvedla ruce v gestu obrany.

„Jenom romantický uklidňující večer u filmu.“ Chvilku si dávali z očí do očí, ale nakonec si Jake jenom povzdychl a šel zapojit přehrávač a pustit film. Ness si mezitím převlékla džíny za pohodlnější kalhoty. Džíny hodila na zem a zalezla do postele.

Jacob zapnul film a šel k Ness. Sednul si na postel a sundal si triko, rád spal bez trika, byl už na to zvyklý být bez trika. Lehl si vedle Ness a přitáhl si jí k sobě. Oba po několikáté sledovali Underworld : Evolution, ale oba dva to většinou pobavilo.

V polovině to Ness přestalo bavit, visela na tom sice očima, ale nevnímala nic než Jakovo tělo. Jakovi ruce přejížděly Ness po zádech a ona se svými držela ze jeho svalnaté paže. Nemohla za to, ale už zase jí cloumala touha.

Tušila, že tentokrát by jí nemusel odmítnou, ale opět to zavrhla, protože to nebylo správné, on ještě nechtěl. Nechtěl, ale kdyby to na něj opět zkoušela, zrovna když není při plném vědomí, mohla by toho dosáhnout, ale opět se ozval zdravý rozum, že by na ní byl naštvaný a to nechtěla.

Několikrát ho políbila na rameno a přejela mu rty po hrudníku.

„Ness..“ povzdychl si Jacob.

„Já vím,“ bránila se. „Ale řekneš mi, až mě budeš chtít, že ano?“

„Ness, miluju tě a věř, že občas mám potíže odolat, ale já bych si to pak vyčítal. A nechci ti ublížit. Tohle je velký krok a já ho chci udělat správně. Chci, aby to bylo potěšení pro nás oba. Tak mě přestaň svádět ano? Protože zrovna teď je to nutkání velké.“

„Vážně?“ ptala se lišácky Ness.

„Ne..“ nestihl to dokončit. „Dělám si legraci. Chci to taky udělat správně. Chci, abychom to oba dělali ze stejného důvodu a abychom to oba cítili stejně.“

„Na ty dospělácký řeči mě nedostaneš,“ smál se.

„Nezkoušej mě nebo to zkusím!“ varovala ho.

Zvedl ji hlavu a díval se jí do očí. „Vážně?“ zeptal se svůdně Jacob a vyzývavě pozvedl obočí. Ness se zamračila, dělal si z ní srandu? Nebyla si plně jistá. Jacob stáhl obočí a začal se smát. Ness se zamračila ještě víc, zahrával si s ní, chtěla vstát, ale on jí povalil a lehl si na ní. Cítila jeho tělo otřásající se tělo, nevěděla, co dělá. Ale on jí začal lechtat, jako když byla malá. „Jacobe!“ zařvala. Jaka to nijak nezastavilo.

„Jaku, Jacobe, Jaku!!!“ snažila se ho zastavit. „Prosím!“ řvala a on jí tedy nechal. Odvalil se z ní a začal opět sledovat film, i když se pořád smál. Ness byla uražená, sedla si a opřela se o trám postele.

„Nebuď urážená, mrně,“ řekl Jacob pobaveně a ona mu věnovala nenávistný pohled, který ho ještě více rozesmál. Přitáhl si ji k sobě, i když odporovala. Dával pozor na její ruku, ale velkou silou si jí přitáhl na sebe. Hladil jí po vlasech a dál si všímal filmu.

Nemohla mu odporovat, byl silnější. Navíc to byla pohodlná pozice. Film jí nebavil, tak jen ležela na jeho hrudi a vnímala jeho opojnou vůni.

„Miluju tě, pse,“ špitla a použila přezdívku, kterou používala její rodina. Akorát od Ness se tomu Jacob pouze zasmál.

Film se pomalu začínal blížit do finále a Jacobova oblíbená část. Kdy vlkodlak zvítězí nad upíry. Ness už vůbec nic nevnímala, byla myšlenkami pryč. Jak by si přála mít Alicinu schopnost a vidět do budoucnosti a vědět co se stane, jenže ona a Jacob se její schopnosti vymykali. Bohužel.

„Ness je konec.“ Zašel Jacob. Ness střelila očima po obrazovce. Uviděla jak upírka Selene stojí ve slunečních paprscích a hledí na svoji lásku křížence Michaela. Ještě předešlý den by na slunci uhořela, ale teď nic. Nessi se trochu pousmála. Vzpomněla si na rodinu. Ta se na slunci leskla. Jak je lidská fantazie někdy zajímavá a nekonečná. Závěrečné titulky se rozléhaly ložnicí. Některé svíčky už dohořely.

„Co budeme dělat?“ zeptala se Nessi. Jacob se podíval o oknu a poté na budíka.

„Jsou tři. To bychom se mohli jít projít. Co ty na to? Chce se ti?“ políbil ji do vlasů.

„Co noha?“ posadila se a chtěla jí prohlédnout, ale Jacob ji zastavil.

„Ta bude v pořádku. Chvíli se cítím jako obyčejný člověk.“ Usmál se.

„Měla bych se na to podívat.“

„Tak jako bych se já měl podívat na tu ruku.“

Ness zavrtěla hlavou. „To je dobrý.“

„Tak vidíš.“

Oba vylezli z postele a začali se oblékat. Ness sfoukla zbylé hořící svíčky. Nějak podobně si představovala svoje poprvé. Ještě možná okvětní plátky růží a bylo by to dokonalé. Vypnula přehrávač.

„Připravená?“

„Ano.“

Vyšli z domku. Konečně jedno klidné odpoledne bez problémů a nadávek na její původ a jejich vztah. Alespoň v to doufala.

Jacob omotal Ness kolem pasu ruku, snažila se o to samé, ale nešlo jí to, byl moc velký. Jake se musel smát a Nessi s ním. Kráčeli po lesní pěšině. Směrem k moři, krásná procházka u moře, při sluníčku. Po dlouhé době zase Forks navštívilo slunce. To Cullenovi budou opět doma. Zapřemýšlela Ness, ale pro dnešek se tím nechtěla zalamovat, byla ráda, že je jen se svým Jacobem. Naštěstí už tolik nekulhal jak ráno, nevěděla jestli to nedělá jenom proto, aby se nebála nebo aby nevypadal jako hrdina.

„Tebe ta noha bolí.“ Obvinila ho.

„Nebolí.“ Zakořenil se.

„Opravdu ne?“ ptala se překvapeně.

„Když jsem s tebou tak to tolik nebolí. Láska léčí, to nevíš Ness?“ Trochu zčervenala. Jacob se na ni podíval. Tohle přímo miloval. Jako na její matce, když byla ještě člověk. Jak se jim tváře naplnili krví. Bylo to tak roztomilé. Bella to už nedokázala, ale Ness to všechno nahradila. Teď byla pro něj střed vesmíru.

Cestička se svažovala z lesa a už konečně viděli písek a kousek pobřeží, ale ne moře. Ness se roztlouklo srdce. Měla ráda vodu. Milovala plavání. Vždy v létě, když byla teplota dostatečná Bella svolila a mohla si jednou zaplavat jinak plavala v bazénu.

Dorazili na pláž. Jacob pustil Ness a ta se rozpustile rozběhla po pláži. Jako když byla malá, ale teď to bylo jiné. Ne hravé, ale plné radosti a uvolnění. To co dospělý člověk občas potřebuje.

„Jaku pojď za mnou.“ Natáhla k němu ruku a unaveně se posadila na prosluněný písek a vystavovala bledou tvář slunci. Jacob neodolal, pomalým krokem přicházel k ní, sledoval jak sluneční paprsky si pohrávají na její tváři a jak probleskují na bronzových prstýncích. Nic tak krásného dlouho neviděl. Tak neskutečně ji miloval. Došel až k ní. Posadil se vedle. Aniž by ji požádal, stáhl Ness do svého klína. Hladil ji tváři a šeptal milá slůvka a toužil, aby tahle chvilka nikdy neskončila.

Autor: Nikol18 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Cresco - 4. kapitola: