Edward opět není ve škole a Bella se diví. Půjde si něco zařídit do města a tam uvidí, že je ve zlatnictví. Edward dá Belle dopis, kde ji pozve, aby přišla k bonsai... Přijde Bella?
15.06.2011 (09:30) • PeTi • FanFiction na pokračování • komentováno 10× • zobrazeno 1500×
EDIT: Článek neprošel korekcí.
7. Ještě dva dny
14. dubna – pondělí
Bella:
Vzbudila jsem se neklidná. Byla bouřka. Jenže nezvyk, že bylo už ráno. Musela jsem jít rychle uklidit květiny, které byly na parapetu. Začaly surově padat kroupy. Dívala jsem se z okna na tu spoušť. A přemýšlela, jaké by to bylo, kdybychom byli s Edwardem v tomhle počasí v tom autě.
Od té doby, co mi vyznal lásku, se více jeho já zarývalo do mé paměti. Uvědomovala jsem si, že o něm neustále mluvím a bojím se o něho. Ale vztah? To nejspíš nepřipadalo v úvahu. Buď mi to dělal naschvál, nebo vážně nevím.
Každá holka ho chtěla, ale jen já byla jeho opravdovou kamarádkou od dětství. Říká se, že muži mají rádi nedobytné ženy, a když už je mají, tak pak nejeví zájem. Neřekla bych, že Edward byl takovým typem muže. Ale kdo ví?
Škola se neúprostně blížila k začátku. Jelikož se rozednělo, šly vidět škody, které způsobily kroupy. Vyšla jsem na dvůr a byla mi velká zima. Rozhodně jsem si na sebe nechtěla vzít letní oblečení. To bych zmrzla.
Oblékla jsem se celkem teple a vyšla k té velké budově. Byl tam velký rozruch. Před školou byly ještě kroupy. Kluci je po sobě házeli. Skenovala jsem pohledem okolí. Opět jsem hledala Edwarda. Jako včera nikde nebyl. Už mě to opravdu štvalo. Chtěla jsem s ním mluvit.
On se mi uměl krásně stranit. Takže jsem opět seděla u Alice, která taktéž byla pozvaná na svatbu. Takže kdyby nepřišel, tak se uvidím aspoň s ní.
Po tom celém dni ve škole, jsem se konečně dostala domů. Zase pršelo a to jsem musela jít do města. Musela jsem nakoupit nějaký dar pro novomanžele. Šla jsem okolo zlatnictví a jako bych tam zahlédla Edwardovo kolo a možná ve vnitř obchodu Edwarda samotného.
Nechápala jsem, co by tam tak mohl dělat, ale nechala jsem to plavat. Šla jsem i s darem domů. Sice promoklá, ale s darem a možným vysvětlením, kde Edward vězí. Začala jsem pochybovat o tom, že vůbec dorazí, než aby mě vyzvedl.
Emm doma zase provokoval, že se chovám poslední dobou jinak. Jenže on se diví, když neustále v pokoji dělá kravál až do noci a všechno jde slyšet. Pak se nevyspím a jsem nevrlá. Jenže on není moc zvyklý na spánek. Nejraději bych byla jako on… Tedy jen v nějakých věcech.
Brzo jsem se zachumlala do peřiny a vzala si k sobě svou kočičku Kirbu. Vrněla mi do ouška a jakoby mi tím chtěla zazpívat ukolébavku.
Edward:
Druhý den, co jsem nešel do školy. Druhý den, který jsem měl odpracovaný. Ještě zbývalo odmáknout pět hodin a měl jsem všechno hotové. Mamka si dělala starosti o mě a o školu.
Tahle práce se mi celkem líbila. Byla klidná. Okolo obchůdku procházelo mnoho lidí. Dokonce jsem spatřil Bellu, jak nakukuje dovnitř. Obával jsem se toho, že by se rozhodla jít dovnitř, protože by mě mohla sprdnout za to, že jsem jí to neřekl.
Vlastně co si tak matně vzpomínám, tak jsme se nikdy tak dlouho neviděli. I když tohle nebylo dlouho. Jenže když někoho od dětství vídáte každý den a pak najednou po několika letech vynecháte dva dny, tak je to trochu nezvyk.
15. dubna - úterý
Ráno jsem vstával dost brzo. Ještě ani nevysvitlo slunce. Chtěl jsem za toho dne stihnout spoustu věcí. Chtěl jsem hlavně a především dokončit práci a pak se rozutéct pryč. Tím jsem měl na mysli, že půjdu k velký bonsai. Doufal jsem, že by mohlo být pěkně.
Do školy bych to stejně nestihnul. Toho dne mě napadlo, že bych mohl opět koupit květiny Belle, třeba k tomu napsat i dopis. Nápad to nebyl špatný. Jen na to nezapomenout a učinit ho.
Zlatnictví toho dne mělo velké tržby. Takže ten pán potřeboval vypomoct. Byl jsem tam o tři hodiny déle. Proto jsem odcházel i s obnosem. Zlatník byl s mou prací velice spokojený. Nabídl mi, že bych mohl u něho dělat víkendy. Řekl jsem mu, že chodím do školy, tak by šla jen sobota. Souhlasil s tím, ale měl jsem si k sobě někoho najít.
Soboty měl povětšinou zavřeno a velice toho litoval. Tahle nabídka se nesměla odmítnout. Domluvili jsme se a poté jsem odcházel do květinářství. Zakoupil jsem tři lilie. Překrásně voněly.
Doma jsem usedl za stolek a na naoranžovělý papírek napsal vzkaz.
Milá Bello!
Omlouvám se, že jsem nebyl poslední dny k zastižení, ale musel jsem pracovat. Myslím pracovat, jako v obchodu. Ano, možná si vzpomínáš na včerejší odpoledne. Mihla ses okolo výlohy. Musel jsem si odpracovat nějaké hodiny, protože jsem si nechal udělat určitou službu od zlatníka a neměl jsem tolik peněz. Omlouvám se ještě jednou…
Zítra se mnou můžeš počítat. Stavím se před jedenáctnou.
PS: Chvíli budu u bonsae, kdybys chtěla, tak tam přijď…
Edward
Dopsal jsem dopis a přivázal ho ke květině. Vzal jsem si kolo a dojel před jejich dům. Květinu jsem opět položil pod její okno. Pak jsem vyrazil k stromu. Díval jsem se na začínající západ Slunce.
Na kopec se vyšplhala Bella. Automaticky jsem se usmál. Ona si vzdychla, ale šla se posadit vedle mě. Seděli jsme tam v tichu a nemluvili. Nepotřebovali jsme slova. Užívali jsme si tu atmosféru. Západ slunce, cvrlikající hmyz, vůně rostoucí trávy a osoba, kterou milujete. Teda v mém případě osoba, kterou miluji. To byla ona krásná kombinace.
Začalo se stmívat. Ještě jsem se podíval na západní stranu. Bylo tam světleji než na východní. Pak jsem se rozešel a Bella šla přede mnou. Dával jsem pozor, aby jí to nepodklouzlo.
Šli jsme vedle sebe a poslouchali jen cvrlikání a dření kamínků o sebe. Na křižovatce jsem se s ní chtěl rozloučit. Nemohl jsem ji políbit, tak jsem jí aspoň pohladil ruku. Přimhouřila oko a divně se na mě podívala. Čekal jsem, až mi zmizí za obzorem. Teprve potom jsem šel domů.
Tam jsem se ještě psychicky připravoval na nastávající den, který nebyl vůbec obyčejný...
Autor: PeTi (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Co se stane z jedné svatby? - kapitola 7.:
EB: Ta střední na kterou jsem vlezla je peklo =D no, ale už tu mám konec roku a s ním i prázdky, takže by se to mělo změnit
Peti, já jsem ráda, žes vůbec něco přidala. Koukám, že toho asi v poslední době máš hodně. Moc často tě tu nevídám
EleanorBrandst: Taky jsem si řikala, že je na čase už něco přidat =D Nějak jsem se k tomu pořád neměla... za co se omlouvám
Zrovna jsem si chtěla rejpnout, že dlouho nic nebylo a ono ejhle, další dílek. Jinak k dílku, Bella mě ppořád překvapuje tím, jak si nechce přiznat, že Edward by mohl být ten pravý a dost se děsím té svatby, že ono to nedopadne nejlépe?
Mno, doufám, že pokráčko si přečtu o něco dřív
Že by konečně svatba??? Jsem zvědavá jak to bude probíhat dále.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!