Zcela nová povídka, která vypráví o tom, jaké to bylo žít na začátku 20. století. Bella je pozvaná na svatbu, a aby se jí mohla zúčastnit, potřebuje doprovod svého chlapce. Ale ona žádného nemá. Má jen nejlepšího kamaráda Edwarda, který je do ní zamilován, ale ona k němu víc jak kamarádskou lásku necítí. Jak to tedy dopadne? To už si, prosím, přečtěte a zanechte komentíky. Budu za ně velice ráda. Snad nezklamu a bude se opravdu líbit. Přeji pěkné počteníčko, vaše PeTi
04.12.2010 (19:00) • PeTi • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 1782×
1. Úvod
9. dubna - středa
Isabello… Má drahá sestřenko. Zvu tě na mou svatbu. Byla bych ráda, kdybys dorazila. Podle tradice si vezmeš s sebou svého kluka na mou svatbu. Však víš, jak to chodí. Žiješ jen jednou… Svatba se bude konat 16. 4. 1924 v okolí nejznámějšího parku v Chicagu.
P.S.: Snad se taky brzy vdáš a nebudeš čekat až do 21. Je hrozné do té doby, než si někoho najdeš, poslouchat, abys do toho „praštila“.
S pozdravem, Dianna Flaming
A zde začal můj problém. Pozvánku jsem dostala na začátku dubna. Mohlo být tak devátého. Byla to středa. Nevěděla jsem, jakého partnera bych si mohla s sebou vzít. Nikoho jsem neměla. Sice si moje mamka neustále něco hudrovala pod vousky, ale nahlas nic nevyslovila.
Táta to nějak neřešil. Jen se staral o svoji farmu a rodinu. Dohromady v rodině nás moc nebylo. Jen čtyři. Táta Charlie, mamka Renée, o rok starší bráška Emmett a já, Isabella.
Mně bylo osmnáct a Emmovi devatenáct. Já chodila stále na střední školu, zatímco Emm ji dokončoval zkouškou. Po škole se chtěl vypařit do Evropy. Rodiče mu to vymlouvali, protože tušili, že se tam ještě něco zlého stane. Emm tedy měl zamluvené místo u našich krav. Měl je hlavně dojit. Já mu povětšinou zpívala: „Až já budu velká, bude ze mě selka. Přijďte k nám, já vám dám jeden krajíc mléka“. To jste ho měli vidět, jak vyváděl, ale za tu srandu to stálo. Nejhorší pro něj bylo sušení sena.
Já jsem ze sena dostala vždycky rýmu a kýchala jsem. Proto musel pomáhat rodičům. Měla jsem za úkol starat se o zvířata a uklízet v domácnosti. Jako každá správná hospodyňka.
A to by bylo tak vše k mému životu doma.
Ve škole jsem měla pár kamarádek a jednoho senzačního kamaráda. Jmenoval se Edward Masen. Byl to velice hodný kluk. Bydlel nedaleko naší farmy. Tatínek mu zemřel při španělské chřipce, která se zde zmítala před šesti lety. Zůstal tedy se svojí maminkou sám. Pomáhá jí se vším, na co si ona vzpomene.
Ano, byla jsem už několikrát u nich. Mají velký dvůr a tam celkem honosné klece a v nich jsou pestrobarevní papoušci. Vždycky jsem je obdivovala. Jednoho jsem si oblíbila na tolik, že i ke mně létal a mohla jsem ho nosit na ruce. Měla jsem patnáctiny a on mi toho papouška věnoval.
Nevěděla jsem tehdy, jak bych mu mohla poděkovat. I když se to nesmělo na veřejnosti, tak jsem mu dala pusu na rty. On mě objal. Byla to moje první pusa, kterou jsem kdy dala klukovi.
Edwarda jsem měla ráda, ale bála jsem se projevit k němu nějakou větší náklonnost. Ve škole byl můj nejlepší kamarád. Mohla jsem mu říct cokoliv a vždycky mě vyposlechl a poradil mi.
Učitelé vždycky rozsazovali žáky tak, aby neseděla dvě stejná pohlaví u sebe. Naštěstí jsme byli s Edwardem domluveni, že chceme sedět jen spolu. Nechtěli jsme k sobě nikoho nového. Prostě jsme byli dva nerozluční přátelé. Dalo by se říct na život a na smrt.
Když někdo něco potřeboval, ten druhý šel ihned na pomoc. Jen o přestávky jsme museli dělat, že jsme si cizí. Ta doba byla hrozná na tyhle okolnosti.
To by byla základní škola.
Střední v té době byly ve městě tři. Domluvili jsme se, že půjdeme na humanitární obory. Edwardovi to nevadilo. Pár kamarádek ze školy tam taktéž šlo. Byli jsme zařazeni do stejné třídy. Zase jsme seděli spolu. Ale náš vztah už nebyl takový jako dříve.
Bylo to díky dospívání, které u nás probíhalo. Za chřipky byla vyhlášená karanténa a nikdo nesměl do města. Když jsem se dozvěděla, že Edwardův tatínek umřel, tak jsem se modlila za to, aby neumřel on nebo jeho maminka.
Po té chřipce zemřelo dost studentů. Spíše umírali lidé ve městě než na okraji města. Byla to nepříjemná doba. Věděla jsem, že Edward chtěl jít do války. Ale kvůli nemoci a tomu všemu mu to bylo přísně zakázáno. Byla jsem za to ráda. Přišla bych tak o svého nejlepšího kamaráda.
Párkrát o mě Edward usiloval, ale já nebyla připravená. Pokaždé odcházel smutně pryč. Chtěla jsem, aby to mezi námi bylo v pořádku, ale nevím, jestli jsem ho tím nezranila. Snažila jsem se s ním komunikovat. Ale pokaždé odpověděl jen pár vět. Chtěla jsem vrátit ty staré školní časy.
Naštěstí neoslovoval jiné holky. Bylo mi ho líto. O hodině jsem mu napsala na papír, že se na vztah necítím. Smutně se usmál. Tak jsem ho aspoň pohladila po tváři. Na moji ruku položil tu svou a podržel si ji tam. Já jen mírně zakroutila hlavou.
A to se pomalu dostávám do nynější doby, kdy potřebuji doprovod na svatbu. Jinak na ni nesmím jít. Marně jsem hledala…
Ale ne tak nadarmo se říká: „Kdo hledá, najde.“
Tak jak se první kapitola líbila? Snad mi tu zanecháte Váš komentík. Ráda bych si udělala obrázek o tom, jak moc se Vám to líbí a nelíbí. Děkuji předem. PeTi
P.S.: Dneska bych byla ráda, kdybyste vynechali smajlíky, opravdu stojím o Váš názor. =)
Autor: PeTi (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Co se stane z jedné svatby? - kapitola 1.:
Mne sa to zapáčilo. Bella pôsobí dosť nevinne. Teda podľa toho ako to všetko opisovala. Edwarda mi je tiež ľúto, ale budem veriť, že sa dajú dohromady. Ja som proste večný optimista. Naozaj veľmi pekné.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!