A je tady další kapitolka. Vím, že mi trvalo ji sem přidat hodně a hodně dlouho, ale hlavně že je tady :). Takže bych Vás chtěla poprosti o komentáře jakéhokoliv typu. Moc Vám děkuji a přeji Vám pěkné počteníčko. Vaše NessCullen :D
16.03.2010 (21:15) • NessCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 3059×
„Opravdu míří sem?“ zeptala jsem se ostatních a odpovědí mi bylo jen kývnutí hlavou.
„Forks,“ zašeptala jsem a ostatní se na mě podívali.
„Ty jsi tu žila, že?“ zeptala se mě Jane a mě se vybavily vzpomínky. Nechtěla jsme vzpomínat, a tak jsem zatřepala hlavou a soustředila jsem se na přítomnost. Jenom na přítomnost to je teď moje hlavní priorita.
„Ano žila jsem tu, ale to je teď dávno. Je to hodně dávno a já se tím nechci zaobírat.“ Odpověděla jsem ji a dál jsem pokračovali ve stopování. Pach nás naváděl až na jednu louku. Louku, kde se ze mě stalo monstrum. Společně s ostatními jsem pohlédla doprostřed louky,kde před námi stála skupinka upírů. Na první pohled jsem poznala, že to jsou novorození. Jejich pohled však nepatřil nám, ale osobám, které stáli před nimi.
„Cullenovi?“ zeptala se Jane a já si teď teprve prohlédla “osoby“, které stáli před skupinou novorozených.
„Ano,“odpověděla jsem ji a poznávala jsem je. Viděla jsem vždy krásnou Rosalie po boku velkého hromotluka Emmeta. Viděla jsem Carlisla jak se diplomaticky snaží vyřešit tuto situaci a za sebou má Esmme. Esmme s lítostivým obličejem na tváři a vedle ni stojí Jasper a chrání Alici svým tělem jako štít. Alici, které jsme kdysi nestála ani za pitomé rozloučení, když mě z jednoho dne na druhý opustili vyškrtli mě ze svého životě. Ale až teď jsem si všimla Edward, který stál vedle Jaspera a upíral svoje oči na novorozené upíry a hlavně na jejich vůdce. Vůdce, kterým byla žena s červenými vlasy. Jen jednu upírku jsem znala, která měla přesně takové vlasy a byla by schopná stvořit tolik upírů.
„Victorie!“ zakřičela jsem a nevnímala jsem nic, kromě její osoby. Nevnímala jsem zmatené pohledy ostatních. Nevnímala jsem pohledy Cullenů na moji osobu. Nevnímala jsem nic kromě toho zabít tu mrchu a konečně se po sedmdesáti letech pomstít.nVictorie mě obdarovala svým pohledem a úsměv, který měla na tváři ji najednou zmizel.
„Bello?“ zašeptala Victorie nevěřícně.
„Taky tě ráda vidím Victorie,“ odpověděla jsem ji a obdarovala jsem ji úsměvem.
„Ty ji znáš?“ zeptal se Alex.
„Ano znám ji. To ona mě stvořila. Díky ní jsem upírka a za to bych Ti chtěla poděkovat Victorie. Protože i když jsi mě proměnila a myslela si , že tím budu trpět, tak jsi se náramně mýlila, protože pro mě to byla ta nejlepší věc, která se mi kdy stala. Díky tobě jsem se znovu narodila, ale stejně tě chci zabít. Ale nejdřív bych se tě chtěla zeptat proč, jsi stvořila armádu a proč jsi tady?“ skončila jsem svůj projev a začala odpočítávat sekundy, kdy konečně vykonám svoji pomstu.
„Asi tomu nebudeš věřit, ale taky jsem přišla někoho zabít,“ odpověděla mi a na tváři se ji znovu objevil úsměv.
„Od té doby, kdy jsem tě proměnila a myslela, že budeš trpět tak jako jsem trpěla já, když jste zabili Jamese, jsem věděla, že moje pomsta nebyla vykonaná pořádně. Myslela jsem, že když jsi byla a jsi upírka, tak bys mohla najít svého milovaného Edwarda a zase se dát nějak dohromady a to jsem prostě nemohla dopustit. Nemohla jsem dopustit, abyste byli šťastní jako by se nic nikdy nestalo. A tak musím teď jednoho z vás zničit, abych měla stoprocentní jistotu,“ svěřila nám svůj plán a já jsem si teď všimla jak Edwardův pohled spočívá na mě. Podívala jsem se do jeho očí a viděla jsem v nich tolik bolesti, kterou jsem cítila jám, když mě on odpustil.
Rychle jsem strhla zrak z jeho pohledu a svoji pozornost znovu věnovala Victorii a novorozeným, kterých bylo jen okolo patnácti, což pro nás zas tolik neznamenalo, ale já jsem chtěla jen s jednou osobou bojovat. Jen s jednou jedinou osobou jsem chtěla bojovat a v tu chvíli mě napadl jeden nápad.
„Victorie? Mám pro tebe dohodu,“ oznámila jsem ji a čekala jsem na její odpověď.
„Jakou?“ zeptala se mě s jiskřičkami v očích.
„Ty a já. Jen mi dvě a nikdo jiný. Rovnocenný souboj teď a tady,“obeznámila jsem ji se svým nápadem.
„Zbláznila si se?“ zeptala se mě Jane.
„Zbláznila jsem se před sedmdesáti lety, ale teď potřebuji, abyste dělali to co vám řeknu. Jasný?“ zeptala jsem se jich.
„Aro tě zabije. Víš o tom, že?“ zeptal se mě Felix a já jsem se ještě víc usmála.
„Mám to brát jako souhlas?“ všichni přikývli, ale z druhé strany jsem zaslechla hromadné zavrčení, které patřilo Cullenům.
„Tvoje nabídka je nejlepší jakou jsem slyšela za poslední století, a proto souhlasím. Ale měla bych nějaké připomínky,“ její odpovědět mě velice potěšila.
„I já mám nějaké připomínky Victorie. Za prvé nikdo se nám do souboje nepřiplete. Ani tví novorozená, ani mojí přátele a ani Cullenovi. Prostě jen mi dvě na život a na smrt,“ Jane a Alexem zavrčeli a snažili se zjistit jestli jsem se nezbláznila.
„Souhlasím. Na život a na smrt,“ zopakovala a pomalým krokem šla ke mně. Já jsem taktéž pomalým krokem šla k ní a zastavila jsem se metr před ní, tak jako se zastavila ona. Vítr si začal pohrávat s našimi vlasy a příroda jakoby utichla. Jakoby věděla, že se teď schyluje k velkému boji. K boji kde je jen jeden vítěz a poražený už nikdy neuvidí nebe a nic jiného.
„Připravená?“ zeptala jsem se ji a ona začala odpočítávat.
„Tři, dva, jedna…"
předchozí << shrnutí >> následující
Autor: NessCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Cit? To slovo neznám 3. kapitola:
Super! je to úžasný.. na kdy máš nachystaný další??
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!