Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Choose Right Way - XX.Kapitola

14.04.2009 (05:10) • mexandxcullens • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1150×

Tobě to ještě nedošlo? … Kdy to pochopíš? … Je to past! … Bello uteč! … Musím jít! … Jsem Alex … Bella,těší mě … Pojď se mnou …Věděl jsem že přijdeš …Vím kdo jsi … Někdy jindy,jen ne teď … Neodcházej …Bella,těší mě …Bella,těší mě … Jsem Alex …

 „Ááááááááá“ „Bello?Co se děje?“ přiskočil ke mně Edward. „Kde to jsem?Ne nech mě!“ šílela jsem. „co je ti?Jsi doma“ řekl nechápavě. „A co..se stalo?“ „Já nevím,jen jsme..no..leželi na posteli a ty tady začneš křičet“ řekl opatrně. „Něco jako..sen“ „Ty ale nemůžeš spát“ řekl posměšně. „Já vím,ale … bylo to zvláštní“ „To bylo,dyť už jsem se do toho dostával“ „Do čeho?!“ „ale notak,neber mě za slovo“ zasmál se. „Už v pohodě?“ zeptal se po chvilce. „asi“ řekla jsem,ale pro jistotu jsem se posadila a šla si ven pročistit hlavu. Seděla jsem jen tak na větvi vysokého stromu. „ahoj“ pronesl,trhla jsem sebou. „ahoj,jak si mě našel?“ „Prozradil mi to ptáček“ řekl ironicky. „Hm“ řekla jsem ale nevnímala ho. Sedl si vedle mě. „Co jsi vlastně zač?“ řekla jsem a odtáhla se,už mi nepřipadal tak sympatický po tom ‚snu‘. „Co bych měl být,upír Alex“ řekl nechápavě. „Myslela jsem tvou minulost a tvoje záměry“ protočila jsem oči,snad není tak blbej. „Řeknu ti to někdy jindy“ „A kdy je jindy?“ „Kdykoliv jen ne teď“ řekl,asi ho to otravovalo. „A teď?“ řekla jsem po chvilce. „Řeknu ti to,až…“ řekl ale otočil se. „ahoj“ pozdravil Edwarda. „Tak já jdu“ rozloučil se,seskočil na jinou větev a pak na jiný strom. „tak jak jste si pokecali?“ zeptal se Edward ironicky. „Já jsem ho o to neprosila,a nepokecali,nechce mi říct co je zač“ „a proč tě to naráz zajímá?“ „Protože nebyl zrovna kladná postava v mém..v tom jak jsem pak křičela“ vysvětlila jsem mu. „Nemáš sebemenší důvod žárlit,nebo poslouchat jeho…moment! Můžeš poslouchat jeho myšlenky?“ blesklo mi v hlavě. „No..popravdě…jsem to už párkrát zkusil“ zazubil se. „Tak mi můžeš pomoct ne?“ poprosila jsem. „Nevím jestli je to dobrý nápad“ vymlouval se. „Prosím“ „fajn“ usmál se. „Ah,děkuju!“ zaradovala jsem se. „Ale jen na chvíli,nebo budeš mít problémy“ řekl a líbl mě na tvář. „Nojoo,jen chci vědět víc o něm,abych si to všechno ujasnila“ řekla jsem a odešla zpátky domů.

„Tak ty si už párkrát poslouchal,a proč?“ zeptala jsem se Edwarda,když jsem si vzpomněla co říkal. „No,já jen..chtěl jsem vědět jestli tě náhodou nebude chtít pro sebe“ „Jo takhle,takže y žárlíš?“ „Dyť je to oprávněné!ty si tady s ním…klidně povídáš na stromě po tom,co jen tak odejdeš z domu“ „No a kdyby to šlo tak si čteš i ve mně že?“ naštvala jsem se,zaplať pán bůh,že nemůže. „Jen využívám toho,čeho můžu!Na co jiného bych to měl umět,když ne právě na čtení myšlenek?“ vyšiloval,ale měl pravdu. „fajn,ale snad taky můžeš ctít soukromí ne?“ „Co ti vadí?Vždyť tobě ty myšlenky nečtu!Může ti to být jedno!“ řekl odešel a zabouchl za sebou dveře. „Se nemusíš hned naštvat!Tobě by to taky vadilo kdyby se ti někdo šťoural v hlavě!“ křičela jsem za ním.

„Už jste se pohádali?“ zeptala se opatrně Alice,když vešla do pokoje. „Jak už?“ divila jsem se. Jen si poklepala na spánky. „Jo aha…no a to si mi to nemohla říct?Vyvarovala bych se tomu“ řekla jsem posmutněle. „Neboj,vy se zase usmíříte a mezitím přijdeš na to co je Alex zač“ řekla klidně. „Hele nechceš mi to začít říkat pravidelně?“ navrhla jsem jí,když jsem zjistila co všechno ví. „No,taky možnost“ popřemýšlela. „Ale tak dobře,neuškodí to“ řekla a a pak jsme si povídali dlouho až do rána.

„Ach jo,spánek mi chybí,teda spíš sny,ty dobré“ pronesla jsem okolo šesti ráno. „No,já si ze svého života nic nepamatuju,takže to mám asi o to jednodušší“ řekla radostně. „Jak se možné že si nic nepamatuješ?“ „Nevím,pamatuju si svůj život-neživot od doby co jsem byla po přeměně,je to jako bych se narodila a měla od te doby vzpomínky,můj život člověka je prostě…pryč a nikdy ho neobjevím“ pokrčila rameny,vypadalo to,že je s tím smířená. „alice,je možné že bych měla víc schopností?“ zeptala jsem se. „to nevím,jakých?“ „No tu moji jak jsem mohla pomocí mysli odkopnout lidi pryč a ještě…vidění“ „Vidění?tak jako já?“ „To právě nevím,dneska se mi to stalo a sen to nemohl být…bylo to něco jako.. varování? Slyšela jsem spoustu hlasů,některé věty co už zazněly a jiné snad z budoucnosti“ vysvětlila jsem jí. „Aha,no třeba to možné je,nevím,to zjistíš časem“ „Zase na něco čekat“ řekla jsem znuděně. „No,všechno nepřichází hned za sebou“ povzbudila mě a odešla.

Autor: mexandxcullens, v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Choose Right Way - XX.Kapitola: