Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Choose Right Way - VII.Kapitola

25.02.2009 (16:19) • mexandxcullens • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2630×

Zbytek dne jsem se jen tak povalovala a nudila se. Ráno jsem se probudila nezvykle pozdě-o půl jedenácté. V koupelně jsem si líně vyčistila zuby,a rozčesala vlasy. Chvíli jsem se ještě na sebe dívala v zrcadle,ale zjistila jsem,že už se sebou nic moc neprovedu. V kuchyni jsem si udělala malou snídani,a začala přemýšlet co udělám na oběd. Rozhodla jsem se pro „rolky s masem,, akorát že bez masa. Zkontrolovala jsem,jestli mám v ledničce to,co na to potřebuju a pak jsem si sedla na gauč a začala přemýšlet nad mým budoucím životem-neživotem. Uvědomila jsem si,že vlastně vůbec nevím co chci dělat potom. Původní plán byl žít s Cullenovými . Jenže on taky původní plán byl,že mě přemění oni. Copak jim můžu zase vtrhnout do života,a čekat od VŠECH že mě přijmou ?... Popadla mě smutná nálada a ještě to zhoršilo to,že silně pršelo a nemohla jsem se jít projít. Bylo mi do breku,klidně se nechám přeměnit a pak co ? Nikdo neví a u Jacoba budu moct těžko bydlet když budu upír. Naráz jsem se chtěla toho všeho vzdát,a vrátit se za Edwardem. Jenže jak se znám,za pár týdnů by to bylo nanovo. Ne,když už jsem tak blízko,nemůžu přestat a prostě to nějak zvládnu.

Z mých myšlenek mě vytrhlo zaklepání na dveře. Divila jsem se,protože Jacob má klíče a kdo jiný by tady v tuto dobu co chtěl? Když jsem otevřela,přede dveřmi stála Alice se zoufalým výrazem. „Bello!“ vykřikla když mě uviděla. „Ahoj Alice,co se děje??“ zachraptěla jsem,když mě objala tak,že sem nemohla dýchat. „Ach bože,…jde o Edwarda“ řekla sklesle. „Co je s ním?“ chtěla jsem říct s nezájmem,ale bohužel mi to nevyšlo. „On…nevím proč ale….“ „Co?“ řeknu netrpělivě když se odmlčí. „Začal….začal znovu lovit lidi“ zašeptala,jakoby se za něj styděla. „Cože?“ zakvílím neobvykle vysokým hlasem. „Teda ještě ne,ale viděla jsem to když jsem jela domů no a potřebovala jsem ti to říct,ani nevím proč“ „To je v poho….a myslíš….že…že začne?“ „Viděla jsem jak je strašně zoufalý z toho že tě nemá a jak už neodolal“ hlesla. „Třeba to nakonec neudělá“ zadoufám. Ještě jsme si chvíli povídali o tom,jak to s nima teď je a že se možná za dva-tři roky budou stěhovat. „A co ty,ty máš v plánu se nechat přeměnit od Casových co?“ vyptávala se. „Jo,ale vůbec nevím co potom…“ „S námi teda bydlet nechceš?“ „Jak moc bych chtěla!Jenže je tam Edward…a to bych tam asi nevydržela“ „Ale prosím tě….on doma teď skoro není ,vrací se jednou za týden,někdy za dva týdny“ mávne rukou. „To by bylo pro něj milé překvapení!“ řekla jsem ironicky. „Kdy to vlastně vypukne?“ „Za dva dny“ odpověděla jsem bezstarostně. Jen přikývla . „No já už radši půjdu,začíná mi to tady smrdět“ zasmála se. „Dobře , tak se měl Alice,no a třeba se ještě někdy stav“ „No…uvidíme“ mrkla na mě,rozloučili jsme se a odešla.

Když jsem se podívala na hodiny,vyjekla jsem hrůzou,že bylo čtvrt na jednu. Rychle jsem začala dělat rolky a když jsem je konečně dala na pánvičku,oddechla jsem si,že jsem to stihla během deseti minut. Za dalších pět minut byli rolky hotové,zavolala jsem Jacoba,který dělal celé dopoledne něco v garáži. Hned co vešel,divně se zašklebil. „Nevoní?“ zeptala jsem se smutně. „To jídlo jo,ale upír co tady byl ne“ konstatoval. „Jo aha….promiň“ „To je dobrý,zvládnu to“ usmál se. „Hmmm,moc dobrýý“ řekl když měl v sobě už dvě rolky. „Mám přidělat?“ „Ne,vezmu si tu poslední“ „Dobře“ přikývla jsem. „Nakonec ta tvoje strava není tak tragická,ale asi si zítra zajdu na steak“ „No,jak myslíš“ pokrčila jsem rameny. Uklidila jsem nádobí a šla se podívat,jestli v televizi nedávají něco zajímavého. „Nic zajímavého“ řekl Jacob když jsem tam přišla.

Asi v jedenáct večer,když jsem jen tak seděla na posteli a byla si jistá že Jacob už dole spí,jsem slyšela divné zvuky. O chvíli později to samé akorát že byli bližší. Když jsem se soustředila,zjistila jsem,že někdo volá mé jméno pořád dokola. Otřásla jsem se při představě,že venku někdo je. Vyděsila jsem se,když někdo zaklepal na okno. Strachy plná jsem šla nenápadně k oknu,a když jsem odhrnula záclonu,lekla jsem se.Na větvi,která vedla přímo v oknu,seděl Edward se zakrváceným obličejem. Rychle jsem zase dala záclonu zpět a snažila se dýchat. Bohužel volání nepřestalo a bylo čím dál dotěrnější. Otevřela jsem rychle okno,ve snaze ho odehnat pryč. Byl ale moc rychlý a v jedné vteřině seděl na okapu pár centimetrů odemě.

„Edwarde,jdi pryč“ řekla jsem naštvaně. „Hmmm,pořád nádherně voníš“ řekl a já si vzpomněla n to,co mi říkala Alice. Couvla jsem o pár kroků zpátky,ale nechala jsem otevřené okno a Edward samozřejmě vlezl dovnitř. „Neodporuj,stejně jsem silnější“ řekl a naklonil hlavu. „Jdi pryč!“ zařvala jsem na něj. „Pšššš,vzbudíš tvého kamaráda“ řekl klidně. Zatajil se mi dech,nevěděla jsem co dělat. Během chvilky se do pokoje přiřítil Jacob,který se ani neuráčel otevřít dveře,takže je rozbil. „Otravuje tě,Bells?“ řekl a vrčel. „Vypadni“ řekl svým klidným hlasem Edward. „Tohle je mezi mnou a jí“ řekl a ukázal na mě. „Nenechám ji tady,aby sis ji dal k večeři mladej“ řekl stůj co stůj za svým. „Pche“ odfrknul si. „V tom případě se tě budu muset zbavit,abych si to pak užil“ .Jacob mlčel a rozeběhl se směrem k němu a při cestě se nezapomněl přeměnit ve vlka. Na hlavě mi přistálo jeho roztržené tričko,které jsem hned odhodila a rozeběhla se k nim. „Můžete toho nechat?Edwarde ty běž pryč!“ snažila jsem se. Edward mě jedním pohybem odhodil na postel,ze které jsem v té rychlosti spadla. Točila se mi hlava a vyškrábala jsem se na postel. Ti dva už byli samý škrábanec a šli si bezstarostně po krku. „Nech Bellu na pokoji!Co ti udělala?“ „A co jsem udělal já tobě magore?“ pořvávali po sobě . „Nechte toho!Jste normální?“ začala jsem tam vzlykat. Po chvilce,když Edward odkopl Jacoba někam až daleko na chodbu,se na mě mlsně podíval. „Nech mě“ zaprosila jsem. Usmál se a skočil na postel. Sevřel mi v jedné své ruce obě moje a sedl si na moje nohy,takže už jsem nemohla nic dělat. Začali mi téct slzy. „Budeš to mít hned za sebou zlato“ řekl tiše. Když už sem cítila jeho dech u mého krku a já začala řvát,aniž by mě kousl,tak doslova přilétl Jacob,který Edwarda odhodil oknem ven.

Hodně zrychleně jsem dýchala a stále jsem měla křečovitě zavřené oči. „Bello“ řekl Jacob když ke mně přišel a pohladil mě po vlasech. Objala jsem ho kolem krku a začal jsem znovu brečet. „Ššššššš“ uklidňoval mě a já jsem mu za chvíli usla v náručí. Položil mě na postel,přikryl a odešel. I když nejspíš celou noc nespal a hlídal.

Autor: mexandxcullens, v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Choose Right Way - VII.Kapitola: